Dobrú noc, mami

Dle někoho předvídatelné - já jsem na to třeba nepřišel a celou dobu mě vyloženě sralo, jak jsem pořád nechápal, co se tam děje. Když mi to konečně ke konci došlo, žádná úleva se nedostavila (pořád třeba nechápu význam scény s nahou matkou v lese, broukem v puse, mrtvou kočkou v teráriu, apod.), spíš jsem byl rád, že mám ten film za sebou. Nepřišlo mi to nějak napínavé nebo nedejbože strašidelné; spíš jen divné a místy vyloženě divácky nepříjemné (stříhání zalepených rtů). Celkově mi to nepřijde jako film, který by mi cokoli dal. (12.05.2019)

„Dobrou, mámo“ je krásnou ukázkou toho, že hororové filmy pořád dovedou překvapovat, že je zde prostor pro to, aby byly hnusné, ale také prostor pro to, aby svoje diváky ohromovaly. Pointa v konečném důsledku není nutně originální, ale v danou chvíli dovede zasáhnout, navíc je úplné finále možné chápat ještě dalším způsobem. „Dobrou, mámo“ je film, který rozhodně stojí za pozornost, a to nejen hororovým fanouškům. (04.08.2016)

Dvaja bratia žijúci na samote s ich matkou začnú mať pocit, že sa po jej operácii do domu vrátil niekto úplne iný. Rozhodnú sa zistiť, čo sa s ich matkou stalo a prečo je jej správanie odrazu omnoho horšie. - Musím tento komentár prepísať, pretože keď som písal v roku 2015 ten pôvodný, tak som nemal tušenie, že moje výplody bude niekto niekedy čítať, a keďže bol plný spoilerov, radšej si ho uložím pre seba. Keď som Ich seh, Ich seh videl prvý raz, dal som si ho po dopozeraní ihneď medzi top 10 hororov, ale po druhom zhliadnutí musím o dosť znížiť hodnotenie, pretože mi pointa bola známa a kvôli tomu film už nemá svoje čaro. Naviac som od tej doby videl mnoho ďalších hororov s podobným námetom, takže sa ten záver dá ovela lahšie predvídať, stačí si len všímať detaily. Taktiež sa film pri druhom zhliadnutí nehorázne vliekol a to finále, aj keď bezpochyby stále riadne intenzívne, už skrátka potom nemalo takú silu. Práve preto nechápem rozhodnutie natočiť remake, ktorý vychádza zajtra a nemám potuchy, čo nové mieni priniesť. (20.07.2015)

Zatraceně zdařilý a ozvláštňující příspěvek do skupiny home invasion hororů. Tvůrci se rozhodli pracovat s odkrytými kartami. Již po pár minutách je totiž zřejmé, jakým směrem se bude snímek odvíjet a čím skončí. A rozhodně to není problém, spíše naopak. Sázkou na podobně profláklou pointu by si totiž Fiala a Franzová podtrhli nohy už na samém začátku. V Dobrou, mami tak nejde o efekt či vypointovanost. Tím nejdůležitějším je samotná cesta k tomuto vyústění. Divák znalý závěru si tak může „užívat“ tuhle nepříjemnou hru, ze které ví, že není úniku. V tvůrčím přístupu dává tento snímek v mnohém připomenout Michaela Hanekeho, ale přeci jen je odlišný. Využívá se zde širokých záběrů, ve kterých je dáván do kontrastu domov a okolní příroda. Vedlejší postavy mají jasně ohraničený časový prostor, přesto však svým vstupem na scénu mění rytmiku celého děje. A zejména tempo, kdy se postupně od zdánlivě neškodné hry „kdo jsem“ (ve které má matka na svém zafačovaném čele nalepený štítek s nápisem Máma) dostáváme až do beznadějného finále. Za malé vítězství považuji i fakt, že se tento snímek dá číst mnoha způsoby, přitom si ale zachovává svou srozumitelnost i při tom nejklasičtějším náhledu. (18.10.2015)

Jedna mumie, dvojčata, pointa na kterou přijde člověk co nemá IQ pokojové teploty asi za pět minut (deset pokud je úplný hovado) a děj kterej se táhne jak hovno člověka co tejden v kuse žral jen med. Tak to máme základ této debility a teď bonus - tento ODPAD trvá 100 minut, během kterých uvidíte nahou prdel hlavní hééérečky, krkání dvojčátek, cecíky hlavní herečky, pár brouků, červenej kříž a jednu kočku. Ke konci se dočkáte tak "strašného" mučení, že já osobně bych si to s obětí hned vyměnila, jelikož jí film mučil chvilku, ale mě celejch 100 minut. Takže dobrou mámo, táto, děti, pse, kočko a hlavně dobrou všem chudákům co byli donuceni jako já se na to dívat a měli zakázané to vypnout (tomu se říká teprve mučení) ... (21.09.2015)