Dobrú noc, mami

Obvykle mě filmy podobného rázu baví, ale tohle mi krutě nesedlo. Měl jsem pocit, že koukám na recyklaci něčeho, co už jsem viděl x krát předtím. Už od prvních minut to bylo hrozně předvídatelné, až jsem si myslel, jestli to tak náhodou není schválně, ale později se ukázalo, že spíš ne. I když já vlastně ani pořádně nevím, jaký byl tvůrčí záměr, jelikož jsem tak v půlce filmu rezignoval a moc pozornosti jsem tomu už nevěnoval. Zručně natočený, ale jinak extrémně nesympatický a nezajímavý film. (09.05.2018)

Film remeselne je na vysokej úrovni. Film je silno pútavý a tým ho robia hlavne niektoré scény ako napr. jeden s chlapcov ide do tunela, kde ho pomaly pohlcuje tma a už som len čakal čo sa stane, tá bola mrazivá a takých podobných je tu viacero a divák ako ja si príde na svoje. Film postupuje takou kludnejšou formou a z času na čas príde scéna, ktorá je temná, niekedy atmosferická i mrazivá. Film mal jednú veľkú chybu, že od začiatku som vedel pointu aj keď tvorcovia sa ju snažili prekryť falošnými stopami, no vobec sa im to , ale nepodarilo. A preto je veľmi predvídateľný a prehľadný. (26.07.2015)

Dvaja bratia žijúci na samote s ich matkou začnú mať pocit, že sa po jej operácii do domu vrátil niekto úplne iný. Rozhodnú sa zistiť, čo sa s ich matkou stalo a prečo je jej správanie odrazu omnoho horšie. - Musím tento komentár prepísať, pretože keď som písal v roku 2015 ten pôvodný, tak som nemal tušenie, že moje výplody bude niekto niekedy čítať, a keďže bol plný spoilerov, radšej si ho uložím pre seba. Keď som Ich seh, Ich seh videl prvý raz, dal som si ho po dopozeraní ihneď medzi top 10 hororov, ale po druhom zhliadnutí musím o dosť znížiť hodnotenie, pretože mi pointa bola známa a kvôli tomu film už nemá svoje čaro. Naviac som od tej doby videl mnoho ďalších hororov s podobným námetom, takže sa ten záver dá ovela lahšie predvídať, stačí si len všímať detaily. Taktiež sa film pri druhom zhliadnutí nehorázne vliekol a to finále, aj keď bezpochyby stále riadne intenzívne, už skrátka potom nemalo takú silu. Práve preto nechápem rozhodnutie natočiť remake, ktorý vychádza zajtra a nemám potuchy, čo nové mieni priniesť. (20.07.2015)

„TY NEJSI NAŠE MÁMA! CHCEME ZPÁTKY SVOU MÁMU!…“ /// Dovoluju si poznamenat, že jsem z toho filmu kokot. Když si myslím, že všechno vím, vytasej podivnost. Sice jen jednu za hodinu, ale účel plní. Pak čekám a čekám a čekám… to si děláte prdel! Na co mám kurva čekat? Na psycho! Nečekaný (aspoň pro mě, jsem totiž chlapec ze slušný rodiny!) a zajímavý. Navíc naprosto zapadá do tý nudný hodiny a divný atmosféry. Hlavně nečekej normální film. Když něco produkuje Ulrich Seidl, asi to hollywoodštinou smrdět nebude. Spíš dramatem plným realistickýho naturalismu, na jehož konci, naštěstí, můžou všichni klidně spát. Což uklidní. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt mi zakazujou mluvit s bráchou. 2.) Zjistím, proč zpívali Lunetici Mámu. (já tušil, že jsou to vodporní uchyláci!) 3.) Thx za titule „Dadel“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (17.08.2015)

Dílko silně navoněné artem, kde překvapení nepochopilo pravidla a stojí hned za pikolou. Možná to byl i záměr a divák se má opájet onou podivnou procházkou pochroumanou myslí, nejděsivěji na mě paradoxně působil vpád postarších výběrčích příspěvků pro Červený kříž. Samozřejmost s jakou vnikli bez pozvání do cizího domu mi naháněla husí kůži. Tato krátká a nijak významná epizoda předčila téměř všechna lehce až těžce pomatená rodinná šprťouchlata, jež byla středobodem celého dění. Snad jen etuda s vteřinovým lepidlem a jeho účinkem na rty měla hororový nádech a žhnoucí vyvrcholení už zavánělo i mrazením v zádech. Lehce mdlé tři. Viděno během Season Challenge tour 2015 (02.10.2015)