Číslo 5 žije

Podle mě jedna z nejlepších scifi komedií osmdesátých let. Se zajímavým příběhem a příjemnými herci. Taky spousta kultovních hlášek (tehdy ještě zábavné a ne jen trapné), hlavně od Bena Jahvriho příklad: Promiň, naposledy jsem řídil před pěti lety. Já bych řek deseti. Nebo: Víš co mají rádi řidiči obvykle večer? Ne, co? Světla! Nebo: Achój, co je k fečéři? Nebo: A odkud ty vlastně Bene pocházíš? Já? Z Pittsburgu. A tvoji rodiče? Z Philadelfie. Nebo i Ally Sheedy má pár dobrých trefů: Haló? Ráda bych mluvila s vaším hlavním válečným štváčem. Nebo: Tak si dál můžete leštit své nukleární hlavice. Prostě skvělá komedie, jaké se dnes už skoro netočí. Ale naštěstí se točily dřív, takže nemusíme být tak strašlivě smutní a těšit se, že semtam něco ještě objevíme, co jsme ještě neviděli. A upřímně, i kdyby to byla kopie ET (což si nemyslím, jen to tu všichni opakují), tak se vsadím, že tahle se líbí mnohem víc lidem, protože kdyby ET dávali tak často, jako tohle, už před deseti lety by ho vypakovali rychle domů. (29.12.2005)

Úsměvná rodinná pohodovka, která ani po čtvrt století neztratila nic ze svého kouzla. Dokonale padnoucí obsazení, bezchybně sázené hlášky, příběh skvěle gradující až do emotivního finále a samozřejmě titulní hrdina. Je úžasné, jak dokáže být ta hromada plechu okouzlující a jak se dokáže dostat člověku pod kůži. Až mě překvapilo jak dobře jsem se u toho po letech bavil. S malým lobbingem nostalgických vzpomínek dostává Pětka pětku hvězd. (03.06.2012)

Ačkoliv tuhle podívanou televize četně reprízovaly, nikdy se nepřiblížila ke skutečným rodinným srdcovkám (Sám doma, Cesta do Ameriky, Krokodýl Dundee), které si klidně a velmi rád zopakuju i v dávno dospělém věku. Osmdesátá léta holt pamatují pohodovou atmosféru, inteligentní dialogy a neodolatelné postavy. Jenže: tenhle kousek provoněný americkou klasikou, kterak nového válečného robota zasáhne blesk, což ho dostane ven z přísně střeženého objektu, a hlavně se mu dostane vlastní vědomí a osobnost, jede vesměs v průměrném režimu. Jedni se ho snaží zničit, druzí zachránit a on mezitím objevuje půvaby „života“. Zatímco výše zmiňovaným kouskům dle mého zub času příliš neubral, s „číslem pět“ je to přesně naopak. Výsledku zoufale schází výraznější režijní rukopis, řadě scén chybí tah na bránu, humor rozhodně není o salvách smíchu, postavy se nedostanou pod kůži. Myslím, že tři hvězdy jsou akorát. (16.10.2020)

Tenhle film mi vždycky trochu splýval s E.T. Mimozemšťanem, ale teď už v tom mám konečně jasno. Tenhle robot je tááák strašně roztomilý. A vůbec, celý film na svou dobu vzniku skvěle udělaný, vtipné hlášky a situace, vhodní herečtí představitelé. Prostě ideální film pro celou rodinu na víkendové odpoledne! (26.06.2013)

Pravda je, že rodinný komedie jsou snad nejhorší žánr ever, ale Číslo 5 žije jsem měl řád jako malej a už před tím, než jsem si to pustitl, jsem byl rozhodlej tomu dát pět hvězd, ať se mi to teď bude líbit jakkoliv. A musím říct, že i teď to byla příjemná povídaná a kvůli robotově hlášce "Tak ty jsi mi chtěl rozčísnout pěšinku, cizinče?!" bych stejně musel dát pět i kdybych to teď poprvý .:) (21.06.2013)