Záletník

Yves Robert je u nás známý především svými blonďatými komediemi. Pravda, i Pierra Richarda bych si zde uměl představit, ale asi by nepůsobil tak seriózním dojmem. Nedokážu říct, zda je tento film tím nejlepším návodem, jak býti záletníkem, ale rozhodně tento snímek může působit jako vzor toho, jakých chyb se vyvarovat. Je to milá komedie, u které se možná chytí za srdce mnoho mužů ve středním věku, které chytla druhá míza. (10.10.2022)

"Byla to řada vzrušujících okamžiků každý den mezi 16:50, kdy jsem skončil v kanceláři, a 17:50 nebo 52, kdy se Marta vracela domů." Kdybych někdy pocítil touhu po záletech s nějakou modelkou, tak bych určitě dopadl jako Etienne - pozval bych nepravou, nechal bych na sobě jezdit koně a určitě bych omylem přistál v Bruselu. Tak to radši zůstanu věrnej, budu se smát nechápavě zamilovanýmu Lucienovi, budu obdivovat Etiennův výkon v sedle či jeho světáckou procházku v dešti a pokusím se zabít Simonovu nesnesitelnou matku. To všechno udělám jenom proto, abych si nakonec mohl vychutnat s Etiennem cigárko na římse s výhledem na Vítězný oblouk. To bych moc chtěl, ale jako nekuřákovi se mi to určitě nepoštěstí. (07.04.2017)

Tento film ma šokoval. Mám rád francúzske komédie a tešil som sa, že si oživím v pamäti aj túto. Nič som nepoznával. To predsa nemohol byť film, ktorému som kedysi dal tri hviezdičky! To bola nudná, nevtipná, trápna zlátanina. Hanbil som sa za tvorcov. Až dodatočne som zistil, že Yves Robert páchal filmy s Pierrom Richardom a bolo mi jasnejšie, že svoj tieň neprekročil ani v tomto filme. (05.10.2020)

Není divu, že Záletník je nejúspěšnější spoluprací Jeana Rocheforta a Yvese Roberta. Skvěle napsané dialogy, perfektně vypointované situace, hudba Vladimira Cosmy a především Rochefortův výkon. Gene Wilder v americkém remaku nebyl špatný, ale Jean Rochefort působil tak krásně neohrabaně a přitom přirozeně, v některých scénách ve mně vyvolal smích jenom svým pohledem. Zábavné mi přišlo, jak ve skutečnosti velký milovník a chovatel koní zahrál jezdecké dřevo. Film měl takový úspěch, že o rok později vzniklo pokračování. (21.08.2008)

Pominu-li jistou morální závadnost záletničení, tak mi tento film velmi sednul nejen do momentální nálady, ale ladí i k mému věku a životnímu rozpoložení. Jakožto skorovrstevník Etienna rozumím jeho touze zažít zase motýla v břiše a aspoň na chvíli se vydat z bezpečí rodinného přístavu na otevřené moře...snad jen z touhy dokázat si, že ještě umí plavat. Tím samozřejmě neobhajuji nevěru. Ostatně ani přes ten závěr se nedá říct, že by bylo tvůrčím záměrem nebo pointou, bagatelizovat lhaní a podvádění, které k nevěře patří. Příběh osciluje mezi klišé ve stylu ...chlapi jsou nevěrní čuňáci, nebo neschopní čuňáci a mezi obecně známou pravdou, že ženy je mají prokouknuté a jen jejich láska, tolerance a zodpovědnost jim brání, aby je za jejich zrady kosily jedy, kulkami, noži, či jen válečky a pánvičkami. Způsob vyprávění mi velmi sedl. Jemný humor mě udržoval i přes tu přepálenou stopáž v dobré náladě. Moc oceňuji obsazení Jeana Rocheforta. Že občas působí jako francouzský Peter Sellers, nejspíš napadlo i režiséra českého dabingu, takže ho nechal promlouvat sametovým hlasem Stanislava Fišera, který to opět zvládl skvěle. Normálně pořád frflám, že filmům chybí pořádný příběh, nebo silná pointa, ale Záletník mě umlčel bezelstnou, hořko-milou poetikou, kterou bych v příběhu o muži, který se snaží zahnout své milující ženě nikdy nečekal. Svým způsobem je to smutné a neumím si představit, jak tohle vnímají ženy. I mě bylo trochu bolavo při pohledu na uslzený úsměv manželky Etienna. Objektivně to na 5 hvězd není. Většina z akciček jeho kumpánů byla navíc, ale já nejsem profi kritik a moje hodnocení nemusí...možná ani nemá být objektivní. Bavil jsem se a velmi mi to zvedlo náladu. Třeba to bude po druhém shlédnutí jinak, ale teď ... . (09.02.2024)