Vojnové hry

"Ale na velitelství věří, že nukleární válku lze vyhrát. Že mohou být přijatelné ztráty." Uplynulo čtyřicet let. Myslím že během pár měsíců uvidíme, jestli se v NORADu poučili. Ač to ze zpětného pohledu nevypadá, tak to byl tehdy v osmdesátém třetí přelomový film - a to hned ve dvou ohledech. Za prvé zatraktivnil sílící subkulturu počítačových nadšenců. Už to nemuseli být jen divní cvoci s aspergerem, ale mohli mít i čistou pleť, šarm a hezkou holku. No a za druhé se v něm mluvilo o možnosti, že by se oba bloky mohly domluvit na mírovém soužití. Tohle není originální myšlenka, ale vzhledem k tomu že úřadující prezident Ronald Reagan chtěl od Hollywoodu úplně jiné poselství, tak to trochu odvážné přece jen bylo. Navzdory tomu že jde o komedii, a tak trochu napůl dětský film, nemusí se WarGames vedle Dr. Strangelove a Fail-Safe vůbec stydět. Mrazivé umí být taky, i když tak trochu mimochodem. (10.07.2023)

"Po důkladné úvaze jsem dospěl k názoru, že Váš obranný systém se podělal." War Games byly varováním, že svěřit bezpečí země křemíkový diodě není úplně dobrej nápad. Ovšem o moc lepší mi nepřipadá nápad svěřit bezpečí matičky Země do rukou lidí, kteří věří, že můžou vyhrát jadernou válku. Jadernou válku totiž může vyhrát jenom Pakistán, ale to je tajná informace. Já se u Válečnejch her bavím, kdykoli si je zahraju. Připadají mi napínavý i varující a existenciální moudra profesora Falkena mě nutí k rozpohybování obou mých šedých buněk mozkových. (20.01.2022)

Vidieť tento film v čase premiéry, kedy nad svetom visel tieň možných fatálnych následkov Studenej vojny, tak zážitok z neho by zrejme nabral ešte väčší rozmer. Príliš ma to však nemrzí, pretože popri dnes už trochu ošúchanom posolstve, ktoré varuje pred umelou inteligenciou a jej rýchlom vývoji, som dostal pútavé sci-fi, ktorému nechýba svižnosť, vtip a napätie. K tomu sa pridáva aj sympatická dvojica mladých hrdinov (hlavne Ally Sheedy je ohromne rozkošná) a štipka nostalgie vyvolaná dobou, v ktorej som síce nemal možnosť žiť, no výdobytky vtedajšieho zábavného priemyslu ma v detstve tesne dokázali zastihnúť. (75%) (31.03.2019)

Ten nápad mi přijde dost zajímavý a stěžejní myšlenku ten film má taky dobrou a naprosto dostačující, jenže horší je to se zpracováním. To je totiž ne zrovna záživné, průměrné a má příliš mnoho naivních zvratů. Navíc i ta přehnaná délka tomu značně škodí. I tak se mi na to ale nedívalo špatně, jen úplně nemám důvod si to někdy zopakovat a až na pár scén si z toho víc časem asi ani nevybavím... No prostě taková ta průměrná sci-fi, která neurazí, ale ani nenadchne. 3* (25.09.2022)

Tenhle film jsem viděla coby malé pískle v rámci nedělního bloku hraných disneyovek a kdo ví proč mi nikdy nevypadla z hlavy scéna hraní piškvorek. Bohužel mi vypadl z hlavy ale název filmu, takže jsem se k němu dostala po mnoha mnoha letech pěknou oklikou (více o té srdceryvné události najdete v deníčku). I po letech film baví a i po letech je aktuální téma, které řeší, a to že technologie jsou sice fajn, ale nejlepším počitačem zůstává lidský mozek (bohužel ne u všech) a že válka je hra, kterou můžete vyhrát pouze v případě, že s ní ani nezačnete. Navíc pohled na mladinkého roztomilého Matta Brodericka je srandovní, vtipy i po letech fungují, prostě za 4. (18.04.2018)