Bitka o Sevastopoľ

Film byl natočený v době, kdy spolu Rusko a Ukrajina ještě normálně mluvily a vzpomínaly na společnou minulost. Ljudmila se postupně stane chladnokrevným zabijákem, který i lásku řeší poněkud chladnokrevně, milý zemřel, najdeme si rychle náhradu. Bojové scény jsou zobrazeny přesně dle současných moderních trendů, žádné uvěřitelné a finančně nákladné masové aktivity komparsu před kamerou, ale počítačem vyrobené postavičky bojují po boku simulované vojenské techniky. (04.06.2022)

Rusové nám na stříbrném podnose naservírovali další skvělý válečný film o Zajcevovi v sukních. Ljudmila Pavličenková byla skutečně tak dobrou snajperkou jak film popisuje a pravdivé je i její turné po USA a přátelství s madam Eleanorou Roseveltovou. Stejně jako gogovi76 i mně vadila ta omáčka kolem a i já bych rád viděl více headshotů :-). Ale chápu, že film byl věnován této osobnosti a jejímu životu a epizody z války byly jen jeho částí, byť podstatnou. Mně osobně nejvíce na filmu vadilo a to je bohužel velmi častý nešvar u ruských válečných filmů a seriálů, že se na začátku seznámíme se skupinkou hrdinů a s nimi se pak setkáváme (samozřejmě čirou náhodou) během války a bojů. Když si vezmu jak byla východní fronta obrovská, myslím si, že potkat kámoše piloty apod... by byla kurník teda náhoda. A to nemluvím o souboji letky Me109 s I16 Ratou nad evakuační flotilou, kde zase seděl za kniplem kámoš pilot. Na stranu druhou se film týká jednoho válečného konfliktu a tak tam třeba v té lokaci mohli hrdinové pospolu zkrátka ,,uvíznout''... :-). Bojové scény byly standardně velice dobré a není jim co vytknout. S potěšením konstatuji, že s nabušeným písíčkem se dají co se týče válečné techniky kouzlit přímo divy a tak od dříve sem tam zahlédnuté siluety na obloze či tanku, dnes můžeme sledovat celkem dlouhé bojové scény na nebi, na souši i na vodě. Já byl spokojen a točím kolečkem optiky mosinu o 4 otočky. * * * * (08.08.2015)

Minimum patosu, postavy jsou nadmíru lidské a nikterak černobílé - což platí dvojnásob v případě hlavní hrdinky, která je všechno možné, jen ne vyloženě kladná hrdinka, páč nácky ráda střílí nejdříve do kolen a nejlépe, když si zrovna užívají Vánoc u stromku s hakenkreuzem místo hvězdy/špičky. Má to svoje emočně silnější momenty, dokonce i jeden trošku epičtější, ačkoli na můj vkus zbytečně krátký. Výtka tak putuje k tomu, že z bitvy o Sevastopol tam vlastně nebylo skoro nic, a druhá výtka pak k pitomým zpívaným písničkám, který nevim, proč tam pořád cpou. BTW: Jak se ozývaly hlasy, jakože je to ruská propaganda natočená schválně v době ukrajinsko-ruských separatistů atd., je to blbost. Už jen protože několik hlavních postav jsou Ukrajinci. Nehledě na ne zrovna hezky vykreslené sovětské oficíry. Takže podělanou propagandu si strčte do zádele. (25.09.2015)

Bitva o Sevastopol, rusko - ukrajinská koprodukce, rok 2015. To jsou mi věci. Ruská kinematografie jde po letech útlumu konečně znovu nahoru. Po velice slušné Bretské pevnosti z roku 2010 jde o další precizně zahraný a poctivě odžitý válečný film. Občas je na něm znát nižší rozpočet, jak v podobě neumělého CGI, tak v horší kameře. Bohužel mi alespoň zpočátku přišlo, že hlavní hrdinka je vykreslená až příliš jako živoucí legenda a ne jako osoba hozená do noční můry. Možná to byl záměr, protože když v závěrečné třetině filmu konečně projeví emoce, dojem je o to drtivější. Kupodivu mi do děje pasovala i moderní hudba a jí podbarvené, lehce patetické scény. A ano, výcvik ve sniperské škole mi taky připomněl úžasný montypythonovský skeč How Not To Be Seen. (04.11.2016)

Battle for Sevastopol? Skôr Romance for Sevastopol. Biografický film o ruskej ostreľovačke – Pavličenková (priznám sa, že som o nej počul prvý krát) natočený s takou dávkou pátosu a hlavne patriotizmu, že aj Americký Sniper by sa hanbil. To čo je americkým filmom vytýkané je v tomto ruskom asi desaťnásobné. Nadmieru predramatizovaná biografia so zbytočnou romantickou líniou, ale hlavne s apelom na národnú hrdosť, no zároveň rovnako chladná ako hlavná postava, s ktorou sa nie je možné stotožniť, pretože ako divákovi nie je umožnené jej nazrieť pod kožu. A aj toho Sevastopoľu tu je úplne minimum, bojových scén tobôž (keby ich niekto podľa názvu očakával). Jediné čo stojí za pochvalu je výborne zvládnutý vizuál, ale čo z toho keď samotnej vojne, resp. bitke o Sevastopol sa film venuje pár minút. Výsledkom je tak iba otravná patriotická dráma, ktorý ani na chvíľu nestrhne, hlavná postava je vám ukradnutá a od polovice už iba neskutočne nudí, pretože je neúmerne naťahovaná na zbytočnú 110 minútovú stopáž. CELKOVO: 2* (4/10) (05.06.2015)