Smrť na Níle

Inteligentní detektivka šmrncnutá Shakespearovskou tragédií. Mnoho lidí kritizuje pomalý rozjezd a vláčné tempo - já jej naopak považuji za velký klad. Je zde dostatek času pro seznámení s postavami a zároveň pro vykreslení atmosféry. Poirotovo (a Raceovo, abych na něho nezapomněl) vyšetřování a dedukce působí tím pádem logičtěji a uvěřitelněji. Herecké obsazení plné hvězdných jmen snad ani nemůže zklamat, když ještě vezmu v potaz, že každý má co hrát. Navíc jistě mile potěší hojný výskyt půvabných hereček, z nichž mě nejvíc dostala femme fatale Lois Chiles. 90%. (29.12.2017)

Ustinova v téhle roli nemám rád, ale na druhou stranu jsem jak několik dílů seriálu se Suchetem, tak tenhle film viděl v originále: Ustinov mnohem zřetelněji vyslovuje. Ale to jen taková poznámka. Se Suchetem byla natočena ještě jedna verze tohoto příběhu: není zdaleka tak zábavná, ale předlohy se drží mnohem věrněji. Tato verze je, kromě ústřední postavy, mnohem lépe obsazená, neodolatelné je tango Davida Nivena a Angely Lansburyové a scénky Bette Davisové s Maggie Smithovou...______SPOILERY:_____ Ti z vás, kteří mají problém s koncem - plán vymyslela celý ona a jeho přesvědčila, aby jí pomohl. On je evidentně pod velkým tlakem, má zranění a spáchal vraždu, takže to na konci už prostě nevydrží... (13.04.2006)

Pěkné, v autentickém egyptském prostředí, i když poněkud zdlouhavé. Není třeba vytýkat řadu nepravděpodobností, to se u tohoto žánru promíjí. Taktéž český dabing Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského z roku 1999 není nejhorší, ovšem opět nezapře v jistém ohledu ignoranci a soudobou tendenci zhrublosti. Např. nelze pochybovat, že Hercule Poirot by jako katolík nikdy neřekl "sakra", kteréžto slovo je vlastně projevem klení. Toto slovo se zdaleka tak hojně nevyskytuje dokonce ani v socialistickém (komunistickém, ateistickém) dabingu, zato po roce 1989 se díky Poleďnákové a Tišnovskému zabydluje už i v dětských filmech. Ale to jen takové malé odobočení, které se ostatně daleko více týká mnoha jiných titulů... (15.05.2009)

Po Vraždě v Orient Expressu se přesouváme z vlaku na loď, v roli Poirota střídá karikaturního Finneyho nepříliš zajímavý Ustinov a kromě něj obsazení opět čítá řadu známých jmen. Kvůli epické expozici postav, jejich vztahů a motivů k vraždě (klasicky má každý nějaký), dochází k prvnímu mordu netradičně až v půlce filmu, což na mě bylo poněkud pozdě. Navíc mě nebavily postavy (hlavně trojice jakože vtipných starých pannen), postrádal jsem aspoň trochu temnější atmosféru a po pár christieovkách už na mě některé její trademarky působí úsměvně. Tradiční závěrečná konfrontační vysvětlovačka ale nebyla špatná. (14.07.2016)

Pokud divák přistoupí na za vlasy přitažený svět Agathy Christie, kde se "shodou okolností" potkají staří známí, kde se v místě dění sejde skupina lidí z nichž všichni mají motiv, kde pachatelé plánují své vraždy geniálně až do nejmenšího detailu, pak mu nezbývá, než se u Smrti na Nilu královsky se bavit. Je proč, protože filmařsky už by to snad ani lépe zvládnout nešlo. Je zde vše: napětí, romantika exotiky, humor i dramatické rozuzlení. Plán vraždy a Poirotova analýza jsou geniální. Nechybí nic. Vysoká koncentrace hvězd je v tomto případě ozdobou filmu. Zejmén díky trošku realističtější předloze se mi film líbil víc, než Vražda v Orient Expressu. (29.07.2008)