Ja, Earl a dievča na zomretie

Přesně tohle od filmů vyžaduji. Me and Earl and the Dying girl je perfektním příkladem filmu, který má svůj vlastní xicht, tak trošku se vymaňuje ze škatulek, a i když je to více méně stále stejná písnička, tak Vás dokáže ihned bouchnout přes prsty, abyste vůbec nemohli přemýšlet o podobných hovadinách, jakože tohle jsme už dávno viděli. Prostě Vás vtáhne. Inovativní maličkosti umně dávkovány tak, aby nepřekážely. Klišé schována a zaobalena tak, aby nevypadala jako klišé. Příjemní herci a navíc ty drobnosti které prostě pokud chcete a nebudete líní, najdete a budete si je neskutečně užívat. K tomu všemu skvěle padnoucí hudba a tíživý závěr, který nenechá jedno oko suché. Přesně tohle já jednou za čas potřebuji, totálně se zbláznit do filmu a přehlédnout všechny jeho menší nedostatky. Tam kde daleko více protlačované Paper Towns končí, tenhle snímek teprve začíná a jde o pořádný kus dál. Prozatím indie komedie/drama roku a nejspíš tomu tak i zůstane. (26.09.2015)

Tenhle typ filmů miluju. Máme tu jednoho kluka - podivína, který nemá holku, nemá přátele, má vlastně jenom jednoho kamaráda. A najednou se naskytne příležitost se seznámit s jednou holkou, která vážně onemocní. Ano, filmů na toto téma se teď točí hodně, ale přeci jen tenhle je zase trošku jiný. Nejde tu o romantiku, ale o přátelství. A Thomas Mann a Olivia Cooke to zahráli fakt dobře. Celý příběh je napsán skvěle. A povedlo se i diváky překvapit tím koncem, nechci úplně prozrazovat, tak jenom řeknu, že závěr byl jak smutný, tak i velice krásný. (03.05.2017)

O umírání mezi puberťáky zase trochu jinak. A znovu bez parazitování na vážném tématu. Těmhle dvěma hvězdy sice moc nepřály, leč fanouškům nezávislých romantických dramat ano. Tedy do určité míry. Nebude to úplně o vytahování kapesníků, Earl a další si jdou svou vlastní, jinou cestou. A to je jenom dobře. Nepodbízí se, nehledají viníky. Tvůrci představují tak trochu neviditelné hrdiny, přičemž vše se začne točit okolo okaté holky, kterou zevnitř sžírá leukémie. Zase tu máme mladé hrdiny, které spojuje smysl pro kousavý humor i bystré poznámky. Chemie mezi ústředním duem není tak silná, navrch si troufám tvrdit, že pro Dakotu Fanning (Teď a tady), Josepha Gordon-Levitta (50/50) nebo Shailene Woodley (Hvězdy nám nepřály) tvůrci na podobné téma napsali zajímavější/silnější postavy. Něco mezi třemi a čtyřmi. (26.10.2015)

„DOSTAL JSI PŘÍLEŽITOST, ABYS REÁLNĚ NĚKOMU ZMĚNIL ŽIVOT…“ /// Není to dojemnej romantickej příběh, ve kterým holka s leukémií umírá schoulená v chlapecký náruči. Chce to bejt něco jinýho, ale přesto mám na konci oči plný slz. Snaha o jakejsi neutrální pohled vychází, stejně jako útok na milovníky filmovýho média. (Voni si chlapci totiž vobčas něco natočej…Žádný domácí video, úchyle.) Příběh, ve kterým je Greg odsouzenej k přátelství k umírající dívce, má totiž větší přesah, než jednu nemoc. Navíc jsou ty postavy celkem sympatický… ale abych dal 4*, muselo by mně bejt tak vo 20 míň. (roků samozřejmě) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 2012 napsal Jesse Andrews, číst nebudu. 2.) Mám dojem, že mi hvězdy nepřály. 3.) Jsem neviditelný, osamělý a nenávidím se. 4.) Thx za titule „blackky“ a „Jitoz“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (19.10.2015)

V polovici filmu si hovorím, že nie, nefunguje to. Nedám sa nachytať na tú hru, ktorú so mnou film hrá. Tvári sa, že je strašne nevšedný a originálny, spolu s množstvom odkazov na filmovú klasiku, to mi nebude stačiť. Ale v momente, keď sa mu podarilo ma oklamať, som si uvedomila, že ma predsa len dostal. Koľkokrát som si hovorila, že by som chcela vidieť film, kde umierajúci nie je veľký hrdina a netvári sa, že je všetko v poriadku. Takže nie, film sa na nič nehrá. Naozaj je originálny a štipku toho klišé mu nemám problém odpustiť. (23.09.2015)