Zbrusu Nový zákon

Čekal jsem leccos jiného, než pokus o našroubování krátkých, rádoby moralistických storek do neokoukaného rámce. Fest prosraná šance na špičkovou komedii. Vznikl plážově se vlnící filmík, který jednodušším může dodat pocitu, že popatřili na neuvěřitelné umění a ještě k tomu jim docvaklo, o čem to cirka bylo. (28.09.2016)

Prazvláštní bizár, který je tedy především něčím úplně jiným než se prezentuje a místo propagované cynicky černé nekorektní komedie dodává laskavou člověčinku tak nějak o univerzu, životě a všem, která hodně užírá z misky Wese/Roye Andersona a především Jeana-Pierre Jenueta. V tom překvapivě není zas tak úplně její hlavní problém (zejména díky zdařilé kameře). Ten se skrývá v nastavených pravidlech zdánlivě surreálné sladkosti, jejíž veškeré výchozí body vystupují z technických a neskutečně vágních pravidel hry, jak nám jsou představeny na začátku (Deus a jeho machina, jejíž funkce a technické zázemí není nikterak vysvětleno, takže to automaticky umožňuje, aby se skrze tento vynález všehomíra inicioval jakýkoli děj je zrovna zapotřebí). Když už si to tvůrci takhle ochčijí, aby si mohli dělat co chtějí, tak chci víc než jen ukázku toho, jak bychom měli každý žít po svém. (12.04.2016)

(50th KVIFF) Dobrá úleťácká zábava. Dormael je sice tak trochu kýčař, který hodně obětuje všeobecné líbivosti (ať už jde o některé zdejší humory či imitování jezera hlubokých životních pravd, ačkoli se spíš brodí v kaluži), ale Zbrusu Nový zákon má naštěstí tolik bizarních nápadů a s nekorektností koketujících fórů, že mi to nezabránilo si projekci užít. Kdyby se z filmu vypustily všechny ty rádoby oduševnělé kecy o vnitřní hudbě atp., mohlo se jednat o opravdu pamětihodný snímek. I tak ale spokojenost - divácky rozhodně jeden z nejpřístupnějších a nejpříjemnějších (přitom současně ne hloupých) zážitků festivalu. 75 % (11.07.2015)

Presne pre takéto filmy milujem európsku kinematografiu, v ktorej sa síce točí omnoho menej filmov ako v Hollywoode, ale zato odtiaľ ešte stále nevymizla originalita. A Francúzi sú v tomto obzvlášť experti. Podobnú komédiu by sa totiž v USA neodvážil natočiť nikto a predsa len je Brand New Testament natočený tak, že vyslovene uraziť nemôže nikoho (teda ortodoxní veriaci by u toho asi držkovali, ale tak oni svojho času bojkotovali aj Da Vinciho Kód, takže ...). Veľmi inteligentná komédia so sofistikovaným humorom, ktorá funguje aj mimo svojho žánru ako skvelá satira na kresťanstvo. S tým súvisí aj humor, ktorý nie je prvoplánový a vyslovene chytanie sa za brucho tu skutočne nehrozí, ale celé je to vtipné skôr tak „pod povrchom“, pretože ten humor je skôr cynický, sarkastický, neraz veľmi čierny a navyše jemne nekorektný. Navyše to je neskutočne nápadité, originálne a vôbec pre cynikov ako stvorené (z wikipedie: cynik - člověk, který jedná bezohledně a beze studu, který zraňuje city druhých, zejména zpochybňuje a zesměšňuje to, co druzí uznávají jako základní morální a lidské hodnoty - a presne to robí Brand New Testament po celú stopáž!). Nemyslím, že to je komédia vhodná a plne prístupná pre väčšinové diváctvo, aj keď v niektorých momentoch sa tak snaží pôsobiť, ale pre divákov ktorí sa absolútne nebavia na Kameňákoch, Wayansových paródiách alebo iných hrubozrných komédiach to je ako stvorené. Ten nápad s Bohom by sa možno dal vyťažiť ešte omnoho viac a posledná pol hodina (s gorilou) už dôjde do konca skôr na zotrvačnosť, než by servírovala ďalšie nápady a samotný záver s pani Božskou je už pomerne gýčový, stále však jedna z najoriginálnejších komédií za posledné roky a za mňa v konečnom dôsledku veľká spokojnosť, ktorú si určite ešte rád zopakujem. A paradoxne pre mňa vôbec nie tak good-feeling ako sa píše v pár komentároch, pod pokrievkou sa totiž skrýva dosť surové, ale zaobalené do good-feeling obalu, navážanie sa do viery. CELKOVO: 4* (8/10) (14.04.2016)

Výborná tragikomedie se zajímavým nápadem. Hodně se mi líbilo, jak si vyhráli s kamerou a hlavně se světlem. Celý film podkresluje krásná hudba, která navozuje tu správnou atmosféru. Jediná škoda, že z celého spektra možností, které se z úvodu nabízely se příběh vydal pouze po jedné linii a ta občas tíhla ke klišé. (18.01.2016)