Dolores Claiborneová

,,Ženská musí být občas v životě mrcha..." D.C. je jednou z mála (asi pěti) knih, které jsem od S.Kinga nečetl. Ba je to horší, kdysi dávno jsem se do ní pustil, ale odložil ji a už nedočetl. Snad i proto jsem odkládal film, co se ukázal být skvělým psychologickým dramatem. Herecký koncert hvězd, filmařsky precizní snímek a jako třešnička i solidní dabing (i když by mi titulky nevadily). Oscarová Batesová si dokáže získat diváka (a oprostit se od své sadistické Annie Wilkisové), zatímco Ch.Plummer je úlisný had s baziliščíma očima. Jak se postupně ukáže, nejde ani tak o V.Donovanovou, u níž Dolores sloužila, jako o vyřešení jedné dávné vraždy... Výborných filmů podle Kinga je hrstka, tenhle, jak se mi zdá, bude patřit mezi ně. (20.03.2016)

Tímto filmem se prokázalo, že King a Batesová k sobě patří. Po povedené Misery přišla na svět další dobrá kingovská adaptace. A opět to není film pro vegetariány, protože v některých pasážích je to celkem hodně MASO. Neubráním se srovnávání. Tento film mě vyděsil ještě trošku víc než Misery, poněvadž původcem Zla (a po pár románech od Kinga si při popisování jeho knih skutečně zvyknete psát Zlo s velkým ,,Z") zde není jen jedna psychicky narušená osoba. Je tu hned několik hajzlů a mrch, kteří jsou ,,normální". A zatímco fanatické Annie tu násilnou smrt ze srdce přejeme, u tohoto filmu není tak jednoduché někoho jednoduše odsoudit. O to je to celé znepokojivější. Pokud mám srovnat s další Kingovou adaptací - Zelenou mílí, třeba po mně hoďte šutrem, ale Dolores mi přišla méně vykalkulovaná, lépe promyšlená a mnohem skutečnější. Tohle se totiž, na rozdíl od Míle či Misery, mohlo v nezměněné podobě dost dobře stát i vám. (14.10.2006)

Spoilery! Nejošklivější herečka Hollywoodu ve vrcholné formě. Při pohledu na ni se přemístí krev opravdu jen těm nejzoufalejším pánům s pokřiveným vkusem. Chudákovi manželovi se tedy nelze vůbec divit, že propadl nejdříve alkoholu a poté byl dokonce dohnán až k tomu, aby mu s nedostatkem sexu pomáhala jejich ratolest. Dolores, jako správné mamince, se pochopitelně nelíbilo, že manžel využívá úzkou díru dcery, a tak jako správná manželka připravila pro svého manžela díru mnohem širší a především hlubší, ze které už se člověk živý nedostane. Příběh s námi režisér rozehrál moc pěkný. Obzvlášť, když poslední mnou viděný film s Kathy Bates byl snímek Misery. S postavami nás snímek velmi pomalu seznamuje prostřednictvím vzpomínek a já dlouho nevěděl, koho považovat za toho hodného a kdo je naopak zlý. Právě k tomu bych měl jedinou svoji výtku. Zpočátku jsou vzpomínky opravdu hodně nezáživné. Film nabírá tempo neskutečně pozvolna a značnou část stopáže mě nebavil. Až závěrečných asi 30 minut bylo naprosto geniálních a mohu je zařadit mezi nejlepší minuty, jaké byly v celé mé divácké kariéře mým očím dopřány. Bohužel luxusních 30 minut ze 120 je pro mě na nějaké vysoké hodnocení trošku málo. Lepší 3 hvězdy. (11.04.2017)

Kathy Bates je vynikající herečka a velká sázka na jistotu. Na jejím výkonu film stojí a padá, i když jde o velmi silný lidský příběh. Nejdříve jsem samozřejmě četla knihu od Stephena Kinga. Nikdy jsem si nemyslela, že mě kniha, která je vlastně jeden dlouhý monolog vyprávěný nějakou postarší hospodyní bude tolik bavit a nebudu se moct od něho odtrhnout dokud ho prostě nedočtu, ale byla to právě Dolores, která mě vyprávěním o svém pohnutém životě dokázala udržet u čtení a knihu jsem zhltala a měla jí plnou hlavu. Jako by všechny mé myšlenky měly najednou vytrysknout ven ve velkém gejzíru. Film všechno jen podpořil, protože jsem si herce a postavy knihy ztotožnila a taky jsem zažila takové malé deja vu. Jezdí k nám do práce jedna starší paní, která by o svém životě taky mohla napsat román a klidně by si mohla s Dolores Claiborneovou podat ruku. Obě ženy toho prožily mnoho a obě byly (jsou) jedny z nejsilnějších žen, které jsem mohla poznat a jejich příběh vyslechnout. (03.12.2013)

Až na dílčí přešlapy (předlouhý terapeuticko-vyšetřovatelský závěr s přehrávající Leigh) moc hezky napsaná mystérie, ve které se zdařile setkává étos pozapomenutého ostrova na kraji světa s nejedním tajemstvím, které v sobě skrývají jak postavy, tak samotné místo. Akorát ta snaha o feministickou rovinu selhává s obvyklou berličkou 90. let, kdy sice protagonistka je schopná, individuální a nezávislá postava, nicméně jakoby jí tato role neseděla, tak je neurotická, podléhá panickým atakům a závislosti na práškách. (25.05.2020)