Čo žerie Gilberta Grapea

Kdyby, kdyby, kdyby ... Kdybych viděla tento film jako první od Lasseho Hallströma ... kdybych ho viděla před deseti lety ... kdybych ho viděla dříve než Dívku s mušlí a Bílou vránu ... A dalo by se pokračovat. Jenže já ho viděla TEĎ. Lasse Hallström začal točit filmy pro děti. Měl svůj zvláštní rukopis ovlivněný švédskou kinematofragií. A byl dobrý. Postupem času začal točit v Americe, byl stále svůj a poměrně záhy se v jeho díle objevil dost výrazný prvek - potřeba a schopnost dojmout diváka velkým závěrečným gestem. A ještě o fous víc - přesně odhadl, co se líbí a co dojme amerického většinového diváka a přesně to mu naservíruje. Pro jeho kapsu skvělé, pro milovníky artových snímků věčná škoda. Co žere Gilberta Grapea je prvním snímkem v této pomyslné sérii. Když sednu v kině před plátno nebo doma před obrazovku, je to jako bych uzavřela s režisérem tajnou dohodu. Chci od něj, aby mě bavil, poučil, rozsmál, rozbrečel ... ale rozhodně po něm nechci, aby mě nechal chladnou. Také chci, aby mě překvapil. A Lasse se opravdu snaží, navnadí atmosféru, rozběhne příběh a pěkně si diváka nachystá. Já mu to zpočátku beru a jak mi tak pěkně podmanivě vypráví, začíná mi to v hlavně šrotovat, kam to asi povede a že to asi nedopadně tak úplně happy. A najednou jako bych vystoupila z děje, dívám se tak trochu z výšky, tak trochu ze zákulisí, mírně s odstupem ... a říkám si, Lasse, ty lišáku, že ty nám chceš diváky rozbrečet!? A taky že jo! A přesně tady v závěru to u mě neklapne. To jemné pouto mezi divákem a režisérem tu bylo pro mě přerušeno. Asi nejsem cílová skupina. Možná nejsem ten správný většinový divák, co se zrovna chtěl nechat dojmout. Nebo jsem už viděla hodně amerických filmů a slušnou řádku i od pana řežiséra. Zřejmě jsem silně proevropsky laděná a těm ryze amerických tématům jsem tak nějak nepřišla na chuť. Asi jako když člověk čeká lahůdku a dostane normálně najíst. Hlad nemá, ale nedá se říct, že by si pošmákl. Vlastně je to docela dobré, není to připápené, ani překořeněné, ale není to delikatesa. Tož tak nějak... (11.06.2018)

Výborně natočený film, který je velice smutný, ale zároveň příjemně zábavný i potrhlý. Hudba s citem složená, naplno podporuje emoce. Herecké výkony jsou skvělé, dobře vykreslují charaktery postav. Leonardo DiCaprio tady má asi jeho nejlepší roli a nejlepší herecky projev, je tak ztřeštěný, jeho lezení do výšin, schovávání na stromě a jiné potrhlé činnosti, mě vždy dokázaly příjemně rozesmát. Hodně pěkný film, můžu o něm mluvit jenom v superlativech. Doporučuji Všem. 10/10* (06.09.2008)

Cože toho Gilberta tedy vlastně tak žere? Asi úplně všechno. Od provinčního městečka, ze kterého po celý svůj život nevytáhl ani paty ven. Přes mentálně zaostalého mladšího bratra, o něhož se musí celý den starat. Po každodenní rodiné večeře, které vždy zákonitě skončí bouřlivou výměnou názorů všech členů rodiny, plynoucí z jejich vypěstované "ponorkové nemoci" a vzájemné alergie. To, na co divák čeká většinu filmu, tedy že do té doby všechno trpícímu Gilbertovi nakonec vytečou nervy, je stejně nezvratné, jako že musí (jak si dávno přeje) přijít "něco nového". Film je postaven na krásně lidském (přesně jak je u L.Hallströma dobrým zvykem) příběhu, který pevně drží především (i ve vedlejších rolích ) výborní a známí herci. Jmenovitě hlavně trojlístek J.Depp, L.DiCaprio a J.Lewis. (04.10.2004)

Když někdo zahraje dobře v komedii, všichni to berou jako samozřejmost, řeknou si, že se fajn pobavili a vymalováno. Když někdo ztvární retardovaného kluka, všichni hned tvrdí, že je úžasný herec. Inu pro mě tedy ne. Je stejně těžké, ne-li těžší, lidi rozesmát, než rozplakat. A Hollywood má pár svých osvědčených receptů, jak vymámit z divákových slzných kanálků trochu rosy. Starší brácha, který se stará o svého postiženého sourozence, patří k jedněm z nich. Takže námět je pro mě jen jedno obyčejné prachsprosté klišé klišovaté. Ta zvýšená dávka lidskosti a citu ve filmech podle takovéto šablony je naprosto běžná. Jako neotřelý hodnotím pouze závěr filmu. (15.07.2011)

Famózní herecký výkon Leonarda DiCapria, který je tady vážně neskutečný. Dá se říct, že toto je jeho film a zastínil i svého (také výborně hrajícího) kolegu Johnnyho Deppa. Leo tento film zvedá o stupeň nahoru. Krásný příběh natočený s velkým citem. Myslím, že se musí dotknout každého diváka. Ta romantická linka je tady strašně dobře vložena, není hlavní, není ani trochu kýčovitá a hlavně je upřímná. Musím dát plný počet, i když ne úplně čistých, jelikož tvůrci tady šli na jistotu, s příběhem, který je jednoduchý a moc dobře věděli, že toto je přesně ten příběh, který se bude líbit a bude dojímat. Ale tu jednu hvězdu přidat musím, za závěr a ještě jednou, za excelentního Lea. (08.08.2011)