Monstrum

SLYŠÍŠ MĚ UCHO? JDI DO HAJZLU A UŽ SE NIKDY NEVRACEJ! To byla tak nechutná doba, až je mi z toho na zvracení. Piloti RAF v uranových dolech, justiční vraždy, znárodňování a na Letné se stavěl megalomanský pomník vrahovi, okupantovi, diktátorovi. A někteří lidé i dnes dokáží říci větu: "za komunistů bylo lépe". K filmu. Film není špatný a chápu, že se muselo v příběhu skákat a filtr, který použili, měl zřejmě vyvolat dojem patiny, ale obě tyto věci na mě působily rušivým dojmem. Vybraní herci byli sympatičtí, ale jako celek jen průměr. Nezanechalo to ve mě hlubší dojem, i když dobové záběry na monstrum jsou přinejmenším mrazivé. (29.12.2018)

Tak jako vždy u českého filmu byla myšlenka dobrá, ale zpracování ledabylé. Stalinův monstrózní pomník a osud jeho tvůrce Otakara Švece. No, dle příběhu i nejen jeho. Děj je rozkouskován na epizody z určitého období a jak je dnešní dobou zvykem, není opomenut razantní důraz na absurditu doby, čímž se stává svoji antikomunistickou propagandou dalším filmovým výkvětem. Bohužel. Stačí snímek porovnat s těmi vzniklými v 50. letech. Tehdy byl špatný kapitalismus, nyní komunismus. Dopomůže k tomu i využití dobových záběrů, které snad ani nikdo nezná. Důraz je také kladen na psychologii Otakara Švece a bohužel poněkud nešťastně. Vytváří to z něho poblázněného podivína zralého na psychiatrický dohled. Scénář je značně toporný postrádajíc smysluplnou dějovou linku. Snímek Tento televizní film je spíše ukázkou toho, jak se to dělat nemá. (22.11.2017)

Když se ve filmech pojednávajících o dobách nepamatujících letadla do záběru s oblohou vplete nějaká ta kondenzační stopa (souboj o Calahorru v El Cid/1961, Spartacus/1960), je to celkem zanedbatelné nedopatření. Penetrace takového prvku je právě tak nevinná, jako by bylo absurdní považovat ji za nevysvětlitelnou uvnitř děje a podřizovat jejímu výskytu celý natáčecí proces. V realitě, na jejímž pozadí se umělý děj odehrává, nelze uhlídat průnik každého jednoho možného anachronismu. Některé průsaky reality jsou ale přímo cíleně voleny jako atmosféricky či jinak vhodné a omluvitelné pohádkami o smysluplné výpravné "licenci". Zde to bude zřejmě Hotel International, o němž jsem si schválně zjistil, že byl stavěn víceméně paralelně se Stalinovým pomníkem, a tak sotva mohl již před započetím jeho výstavby vypadat tak kompletně, jako se nám vnucuje ze scény u Vltavy. Lze takovou výtku nazvat pedantskou a lze takový postoj dovést do důsledků, jejichž produktem jsou pak všechny brutálně bezohledné a matoucí pseudohistorické braky, v nichž se čaruje už ne s budovami, ale s životními příběhy, okolnostmi a rozhodnutími aktérů. (29.05.2017)

Bez emocí a nedramaticky vyprávěné obrovské lidské a vlastně i dějinné drama. Film mi spíše připomínal hraný polodokument. Kromě toho, že děj skákal z jedné situace na druhou, byli herci bez náboje, chodili a mluvili. Zajímalo by mě, zda taková lidská tragédie byla skutečně spíše nějaký milostný trojúhelník, shodou okolností zasazený v umělcově nezáviděníhodné životní situaci. Nejzajímavější na celém filmu byly snad jen autentické dokumentární záběry a jak mám rád Petra Čtvrtníčka, jeho role se sem opravdu nehodila a spíše děj degradovala. (29.05.2017)

Monstrum Viktora Polesného sa snaží o faktografiu udalostí okolo výstavby Stalinovho pomníka. Na jednej strane ignoruje pohnútky a motívy zainteresovaných, na druhej strane plytvá časom na milostných avantúrach... Tak mi z toho vychádza, že najlepším riešením vynikajúceho námetu by bolo všetko prestrihať a doplniť a rozviť niektoré scény. Kladom príbehu je hlavná postava v podaní Jana Novotného, kvalitná hudba a nepoznané dobové scény. Monstrum malo určite naviac. (29.05.2017)