Ľadové kráľovstvo II

Síce pokračovanie už nemá nejakú svoju nákazlivú pesničku iba keď zaznie tá z predošlého filmu, a dej sa môže zdať nudnejší oproti jednotke (aspoň si predstavujem, že by malé deti pri tom zaspali). No čo sa týka mňa, tak ja si cením zápletku toho, ako sa Elsa vydáva na cestu zistiť prečo má schopnosti, odhaliť pravdu o minulosti a zlomiť kliatbu pretože to pre mňa slúži ako metafora - zistiť prečo je človek taký aký je, odkiaľ pochádzajú jeho limitujúce presvedčenia a vnútorný kritický hlas, dopátrať sa ku koreňu traumy či zistiť, akú citovú väzbu (attachment style) zdedil od svojich rodičov a predkov, a na to aby sa zrušila "generačná kliatba" musí zmeniť typ svojej citovej väzby z neistej (insecure attachment) na istú väzbu (secure attachment). Ďalšia vec, ktorú chcem spomenúť je Kristoff ako frajer, ktorý je ohľaduplný a utešujúci, a svoje otázky, potreby posunie bokom, keď Anna potrebuje akútne jeho pomoc alebo utešenie, hlavne keď povedal "som tu, čo potrebuješ?". Pochopil, že aj na neho príde rad, no keď na to bude vhodný čas. Čo je niečo, čo si môžeme zobrať do života a snažiť sa podľa toho riadiť aj v našich vzťahoch. (19.01.2021)

Zdaleka to nebylo jen o velehitu Let It Go a směšném sněhuláku Olafovi. Ledové království bylo všude, na dětských oslavách v nejrůznějších podobách nevyjímaje. Možná je dobře, že tvůrci počkali a nepřišli s pokračováním hned dva roky po veleúspěšné jedničce. Příběh o sesterské lásce je pořád vtipný (i když méně) a pořád má své kouzlo. Elsa čím dál častěji slyší podivné zvuky, které ji vábí pryč z království, Anna jí kryje záda, dojde k odhalení rodinné historie, obě zažijí pár příběhových zvratů, které asi nejmenší diváky uspokojí. Dospělé už méně. I když asi patřím mezi ty, kteří si disneyovskou pohádku nedovedou úplně užít. Přesto převládá spokojenost, audiovizuálně je to navíc pořád prvotřídní podívaná. Tržby znovu (dle očekávání) neskutečné. (15.04.2020)

O hlubším přijetí sama sebe i o tom, že být jiný je v pořádku, ale onu jinakost nemusí přijmout jen okolní svět, ale v první řadě já sám. Přiměřeně výchovné pohádky mám moc rád, tady se ale míří ještě výš. A i když je vyprávění prokládáno nejprůzračnějšími rodinnými poučkami, nemám pocit, že by jich v dnešním světě nebylo potřeba. Tentokrát navíc Elsa s Annou víc než minule nejsou o dech beroucí animaci nebo dokonalých písničkách. Umí si udělat legraci sami ze sebe a zároveň nasadit nejneodbytnějšího ušního červa (Lost in the Woods), emocionálně trojnásobně zničit během jediného songu (Show Yourself) a jen tak mimochodem přihodit i zdánlivě nedějovou, ale snad o to víc pro-single-vhodnější Into the Unknown, která se chvályhodně nesnaží být novou Let It Go. Snad nejvíc mi ale podráží nohy, jak dojemné tohle pokračování je. Ať už klasickými žánrovými způsoby nebo pouhou silou interakce mezi jednotlivými charaktery jde o tklivou podívanou, která zároveň neztrácí nic z uvěřitelnosti ani vlastní tváře. (08.03.2020)

No jo, tak jsem z výběru TÁTA - MÁMA u naší dcery vyhrál cestu do kina tentokrát já. A nejen cestu, ale i super zábavnou pohádku s pořadovkou číslo 2. Jednička se u nás promítá od nevidím, do nevidím, proto opravdu uvítám Annu, Elsu, Olafa atd... konečně i v jiným přebalu. Zadařilo se! Chytlo mě to, má to opět parádní děj a myšlenku, zase nový songy, který budeme denně slýchat, Olaf tlačí ještě o kousek víc na pilu, než jak jsme ho znali a je toho prostě fůry pozitivního! Jako vždy - zážitek otec/dcera/kino k nezaplacení! 90% (04.12.2019)

Famózne naanimované. A to je všetko. Príbeh je x krát lúhovaný čaj bez snahy predať to banálne posolstvo aspoň trošku inak. Navrch toho ja neznášam muzikály; tu o to viac, že postavy spievajú v tých najneuveriteľnejšách chvíľach a niektoré pesničkové sekvencie už nie sú muzikálové čísla ale čisté videoklipy. Tož tak. 5/10 Tomu kto prekladal piesne do slovenčiny by som dal po pysku. "Som zablúdený" mi temer utrhlo uši. (02.12.2019)