Upír z Feratu

Eh... když si vzpomenu, kolik času jsem v dětství strávil bolestným fantazírováním o tom, jak úžasný asi musí být film Upír z Feratu, film o autu, které lidem vysává krev, bolestným proto, že mi na něj má přízemní, omezená a konformní matka samozřejmě zakázala v televizi koukat, "protože je s hvězdičkou a není pro tebe..." No a za nějaký čas, když jsem ho konečně (nejspíš u prarodičů) tajně viděl, to moje rozčarování z toho, že jsem se u něho vůbec nebál, že horror od osmnácti jsem si tedy představoval úplně jinak... A teď znovu po nějakých třiceti letech, to už nijak rozčarovaný nejsem, ale jen se tak pohrdavě ušklíbám, ne snad tolik nad jeho obsahem, jako nad jeho formou... Ježto komouši horrorovému žánru nepřáli, jakožto produktu úpadkového a zahnívajícího kapitalismu, Herz tedy nejspíš svůj film pojal jako jakousi bezpohlavní horrorovou frašku. A nemusím snad zdůrazňovat, že jeho pojetí se mi příliš nelíbí. Nicméně, hodnoceno objektivně, na normalizační tvorbu se myslím jedná o slušný nadprůměr. A nejen k Herzovi, ale i k hercům mám výhrady - Menzel je herecky vhodný možná do nějakých pomatených pseudointelektuálních taškařic a la Woody Allen, Veškrnová se svým prasečím obličejem leda tak do prasečáku nebo kravína, no a postava Jana Schmida (to je ten vousatý užvaněný šašek), je už úplně nemožná. Tohle směšné trio je ovšem slušně vyváženo jako vždy skvělým Petrem Čepkem, mihnuvším se Iljou Rackem a přímo vampicky krásnou Janou Břežkovou. (07.09.2014)

Na české poměry rozhodně ojedinělý filmový počin. A to nejen proto, že Juraj Herz je naším jediným režisérem schopným natočit horor. Když jsem tento film viděl poprvé v dětství, hodně jsem se u něj bál, a kupříkladu scény s Menzelem celým od krve se mi do paměti zaryly natrvalo. Co má však na tomto filmu největší cenu, je unikátní Pištěkův návrh auta Ferat, které se mi nesmírně líbí, a to nejenom proto, že mám strašnou slabost pro auta z 80. let. Už jenom jeho název - FERAT - evokující sloučení značek "Ferrari" a "Fiat", a současně zkrácení "Nosferatu" o počáteční "Nos", považuji za geniální vtípek. A takových je tenhle film plný od začátku do konce. Nesmírně zajímavé je i jakési vizionářství, které jsem v tomto filmu objevil. Jednak se zde (na počátku 80. let!) předjímá současná kritika nadnárodních společností, vědomě produkujících výrobky, které zákazníkům škodí, ale kteří se přesto o tyto produkty doslova perou. (Přitom se dokonce zabrnká i na ekologickou strunu a zmíní se riziko omezených zdrojů fosilních paliv a hledání alternativních pohonných hmot pro automobily, což je opět téma navýsost aktuální). Za druhé je v tomto filmu přítomen prvek, který mi vyrazil dech, a který se o dlouhých 17 let později objevuje až ve filmu Truman Show - jde o jakýsi product placement v reálu, kdy jedna z postav netuší, že je součástí natáčení komerčního pořadu (mám na mysli postavu, kterou hraje Petr Čepek, a která do kamery odříkává naučené reklamní fráze o kvalitách vozu Ferat, v přítomnosti postavy hrané Menzelem, který o tomto natáčení nemá ponětí). Fascinující! Potěší rovněž výborná hudba Petra Hapky, přítomnost řady skvělých herců a vložený filmík se samotným režisérem v roli upíra. Naopak největší slabinou je zde poměrně slabý scénář s logickými dírami ve vývoji děje, částečně zmatený děj a několik vyloženě trapných momentů. Přesto soudím, že je to film stojící i po letech za vidění, byť jako horor bohužel nefunguje. A za úplně nejlepší část celého filmu považuji sekvenci z márnice v úvodu filmu, kde postava patologa pronáší odzbrojující repliky, které si sem dovolím přepsat: "Já jsem pitval mrtvolu inženýr (sic!) Tomášové před několika hodinami. Příčinou smrti bylo proražení prodloužené míchy zubem epistrofeu. Jó, ona totiž příroda nepočítala s motorismem, a tak vybavila naši hlavu mozkem, který je těžší než mícha a má větší setrvačnost, takže při nárazu jaksi mozek letí dopředu, zatímco se páteř brzdí, tím se vlastně dosáhne efektu, kterému ve středověku říkali lámání vazu. To se používalo na zvlášť odporných zločincích. Za minulý týden jsme tu pitvali sedm takových mrtvol, kterým hlava ještě cestovala, když se jejich vůz srazil. Překonáváme středověk v každém směru." To je přece skvostná ukázka černého humoru a kritika zbytečných úmrtí na silnicích současně. (28.04.2012)

Začínám nabývat přesvědčení, že Spalovač mrtvol byla prach sprostá náhoda a Herz se jen svezl na tom, že mu s filmem pomáhal samotný autor luxusní knihy Jaroslav Fuchs. Odmítám chodit kolem horké kaše a dávat usrané hvězdičky vycucané z prstu. Upír z Feratu je další z filmů Juraje Herze, který je úplně o hovně. Po 30 minutách jsem snímek zrychlil a sledoval 1,5 násobkem rychlosti a stejně se na tu nudu nedalo dívat. Naprosto nepochopím, proč v záplavě dobrých scénářů a dobrých nápadů, je někdo schopný investovat svůj drahocenný čas a natočit snímek o úplném nezajímavém hovně. Menzel je vynikající režisér, ale takřka neherec. Nepochopím trend 70. a 80. let v jeho obsazování do podobně šílených rolí. Snímek by se dal charakterizovat nejlépe slovy "nuda" a "stereotyp", protože nic jiného zde není k vidění. Tedy když nepočítáte kozy a kousek bobra Havlové a Břežkové, což je to jediné, za co ze sebe vymáčknu nějaká procenta. Úplně zbytečný film zpracovávající nesmírně nezajímavé téma. [5 %] (10.10.2020)

"Nic si z toho nedělejte. Lidi to prostě šokuje." Ferrari nosferatu? Originální, snaživý a hlavně český hybrid hororů o upírech a vraždících autech, zasazený do prostředí automobilového průmyslu a závodů s očekávatelnými nočními výlety do márnice nebo na hřbitov. Na upíra na kolech neplatí denní světlo, kříž, česnek ani svěcená voda, ale stejně jako skutečný upír se živí krví oběti-řidičky, která se na něm stává závislou. To potkalo i mařenovitou Veškrnovou a tak se ňoumovitý Menzel se střeleným parťákem vydávají po stopách biologického stroje i jejích až do dekadentního kapitalistického vedení krvavé automobilky zosobněného lesbickou madame. Ferat samotný spolu s Hapkovou hudbou, sexy Janou Břežkovou a scénou, v níž se motor Feratu pokouší pozřít Menzelovu ruku (dva roky před Cronenbergovým Videodromem s podezřele podobnými scénami), zachraňuje co se dá. (04.01.2009)

Tři s odřenýma ušima - nápad byl zajímavý, ale jeho potenciál byl využit jen zpola. Chyběla zde silnější atmosféra a některé scény byly jen na efekt. Přesto musím ocenit žánrovou jedinečnost, neboť shlédnout normalizační horor s erotickým nádechem (dosti zajímavě na tom je Madam Ferat) se v jiném případě již nepoštěstí. (09.05.2008)