Hush

Flanagan točí divně,tady má parádně krátkou stopáž,ale nuda je to dost velká,prostě to v tomhle vokoralym subžánru to chce buď nějakou inovaci,nebo neskutečnej zvrat.Nic takovýho tady neni,a tak to jako všechny podobný filmy plyne podle šablony,prostě průměr nad průměry.A ani to závěrečný vypořádání nemá ale vůbec koule.Zatim se ti to pořádně nedaří,Mikeu.50%. (21.01.2017)

Děvka jedna, já hned od začátku věděl, že to přežije.. Neschopný kocour hrající si na Viléma Tella vs. hluchoněmá myš. Home invasion, při kterém se do domu moc nejde, řemeslně sebevědomé, šablonu bez nějakých přetahů nerušeně obkreslující. Ozvláštnění zvukem ticha (jako když se člověk potopí do napuštěné vany) či variace možných konců v hlavě hrdinky se míjí účinkem a navíc překáží logické nesrovnalosti, jako třeba že vrah někoho patnáctkrát bodne do břicha a oblečení má čisté jak na konci reklamy na prací prášek. Princ hrůzy Flanagan by měl zvážit, jestli si pořád nechávat posílat scénáře od agenta jménem Mirror.. (15.06.2016)

Z Mikea Flanagana sa nám stáva jeden z najzaujímavejších hororových/thrillerových režisérov súčasnosti. Po slušných, avšak minimalistických hororoch ako Absentia a Oculus, ktoré však skôr pracovali so psychológiou postáv, než s prvoplánovým vystrašením diváka, prichádza s ešte minimalistickejších home invasion Hush, ktorý si natočil pre Netflix iba tak z nudy za pár dní vo voľnom čase. A aj keď to je na prvý, aj na ten druhý pohľad iba klasický prírastok do home invasion subžánru, tak práve silná režisérska ruka ho dokázala povýšiť na niečo viac než typický zabudnuteľný home invasion thriller. Flanagan sa tu totiž ani na sekundu netvári, že točí niečo iné a ani nesnaží o nič viac než z daného subžánru dostať maximum. A presne to sa mu aj darí. Obyčajná hra na mačku a myš a osemdesiat minútové naháňanie vraha a obete na ploche jedného domu a jeho okolia nebolo snáď nikdy napínavejšie. Fakt, že hlavná hrdinka je hluchonemá je príjemným spestrením a Flanaganovi sa darí pár zábermi výborne načrtnúť vnímanie jej sveta. Hlavná hrdinka, napriek tomuto hendikepu však nie je typická obeť, ale racionálne uvažujúca postava, ktorá vie, že vrah má oproti nej podstatne na vrch a tak sa v rámci možností a žánru v ktorom sa pohybujeme chová maximálna racionálne. Práve vďaka tomu svojím konaním budí u diváka sympatie, čo je pri podobných naháňačkách vraha a obete priam žiaduce, pretože tak umožňuje ten boj prežívať spoločne s hlavnou hrdinkou. V Hush tak vynikajúco funguje napätie, stiesnená atmosféra, aj tempo, ktoré vie, že podobný námet by dlhšiu ako skromnú osemdesiat minútovú stopáž neutiahol. Ani raz tak nestihne nudiť a končí presne v momente, keď by celé dianie mohlo byť repetitívne. Flanagan tak opäť dokázal, že má veľký talent a stačí mu jeden námet, v ktorom vie natočiť efektný film. Hush síce nie je absolútne ničím výnimočný alebo originálny home invasion thriller, ale svoj účel plný v maximálnej možnej miere. Je to výborne odvedená práca, ktorá rešpektuje všetky pravidlá žánru, ale zároveň dokazuje, že pokiaľ sa s nimi pracuje s rozumom, tak aj na malom priestore a s tisíc krát opakovaným námetom je možné natočiť dostatočne strhujúci napinák. Flanagan natočil presne to čo chcel natočiť a v podstate si to nijako inak alebo lepšie neviem predstaviť natočené, aj napriek tomu, že Hush má od maximálneho hodnotenie stále ďaleko. Chápem, že to asi zarytému hororovému fanúšikovi môže byť málo, ale kto od tohto čakal krvák, akékoľvek gore, nebodaj rape & revenge, prípadne v každom horore počíta bodycount (lebo bodycount je pre filmovú kvalitu „veľmi“ dôležitý) nech sa radšej obzrie do brakovejšej tvorby. Hush potenciál, ktorý mu daný námet ponúkal využil v maximálnej možnej miere. Je to celý čas napínavé, akurát dlhé, má to sympatickú hlavnú hrdinku, i rozumne uvažujúce postavy. Jednoducho uvedomelá a sebavedomá thrillerová naháňačka. Čo viac v subžánri home invasion vlastne chcieť? CELKOVO: 3,5* (7/10) (28.04.2016)

Jakási obdoba thrilleru Čekej do tmy (1967), jen zdejší spisovatelka na téměř samotě vidí, avšak je hluchoněmá. Jakmile se objeví vrah za prosklenými dveřmi, je jasné, že bude bojovat o holý život. A když zjistí, že jí vzal mobil a následně vypne proud (fakt nevím, proč mají majitelé pojistky venku, aby k nim kdokoliv mohl, a ne uvnitř), zdá se, že osud má zpečetěn. Hra kočky s myší měla vyhlídky na zábavu, jenže to by hlavní představitelka nesměla dostat do rukou scénář k fantastickému filmu, jelikož leckterá scéna je nereálná a mám pocit, že možná někde v půlce by už bylo rozhodnuto. Sice je fakt, že člověk prý v sobě dokáže zmobilizovat neuvěřitelné síly, ale někde jsou hranice.... Navíc každý sice dělá chyby, ovšem snaha za každou cenu opustit dům se ukázala nereálnou hned na začátku. Naše hrdinky byla ovšem jiného mínění. Závěr byl už tak trochu z hororů typu Pátek 13. Hodně slabé 3*.... (19.11.2019)

Neskutečná píčovina, kterou museli kompletně natočit snad za 3 večery. Všechno špatně. Těžko pohledat více nesympatické postavy. Vrah byl vyloženě k smíchu, nudný děj byl k zblití a atmosféra zde žádná neexistovala. Kolosální propadák. Nechce se mi věřit, že se zde najde někdo, komu se tahle píčovina líbila. Po 20 minutách jsem to sledoval zrychleně. [5 %] (09.04.2022)