Manhattan

Môj momentálny dojem po opätovnom pozretí je asi taký, že ide o najlepší film Woodyho Allena. Viem, viem, keby som použil ešte trochu silnejšie slová, už by sa s nimi dala rúcať panoráma Manhattanu. Ale nemôžem si pomôcť. Lámem si spolu s Woodym hlavu, či prebrať kamarátovi milenku, alebo si vziať za vzor Nabokova a randiť s dospievajúcou školáčkou, ktorá má tak veľké oči a dospelé reči. Okrem rozmanitejších vzťahových rovín, je tu aj viac humoru a viac intelektuálnych výpadov než v Annie Hall. A to mesto! Stratím sa v ňom a nájdem zase o hodinu a pol kedykoľvek znova. (26.05.2014)

Po psychologickém dramatu "Interiéry" se Woody Allen vrátil naposledy (v budoucnu se však ještě párkrát vrátil) melancholicky smutnou tragikomedií o mezilidských vztazích. Od začátku do konce má film velmi zajímavou atmosféru. Woody opět hraje sám sebe (jak jinak než skvěle) a Diane Keaton je naprosto skvěle bezprostřední a přisprostlá (bohužel na dlouhou dobu poslední spolupráce s Woodym). "Manhattan" je romantický film, ovšem nikoli červená knihovna. Se sarkasmem hledá odpovědi na otázky: Co je to láska? Má nějaký vztah smysl? Může vztah mezi mužem a ženou dlouho vydržet? Woody Allen ukazuje rovněž odvrácenou stranu moderní společnosti (lidé jsou ovládáni televizí, vztahy motivované sexem, lesbičky...), ale nejen to. Především vzdává hold svému rodnému městu, které i přes neuvěřitelný spěch, přelidněnost, kriminalitu a hnědou vodu je důvod milovat. "Manhattan" mě napoprvé nudil. Až na několikáté jsem film plně pochopil a našel jeho pravou hloubku. "Manhattan" je decentní, až podprahový. Decentní, až podprahové umělecké dílo. (29.01.2008)

Můj první Allen - pěkný film, až na toho nervózního chlapíka, co tam se všemi intenzivně diskutuje (slova Neda Flanderse). Ač mě rozmařilost svobodomyslných "ňujorčanů" trochu vadila - každý má vlastního terapeuta, obchod s čínskými nudlemi a hlavu plnou zmatku, koho že to vlastně miluje - celková atmosféra byla skvělá. Uvolněný filmeček o neobyčejné obyčejnosti a síle citu k bližnímu. Jde o to, jestli chceš rozdávat, či dostávat. (Challenge Tour 2015) (25.04.2015)

Prakticky neměnným pravidlem bývá, že se mi nějaký film od Woodyho buď hodně líbí, nebo se mi hodně nelíbí. Tento film tohle pravidlo popírá, neboť se mi líbil tak nějak napůl. Nechyběla velice zajímavá myšlenka ani vynikající humor. Občas nějaký ten vtípek opravdu padl na úrodnou půdu. Člověk v sobě nezapře i určitou radost ze sebe sama, když se taky tu a tam dovede zasmát něčemu, co zní opravdu inteligentně. Woody Allen hrál tradičně sebe a užíval si to. Potěšila mě mladičká Meryl Streep, která již tehdy působila moc sympaticky. Nejvíce z celého filmu se mi ovšem líbil závěr. Woody Allen má zatraceně dobře zmapované lidi a v behaviorální psychologii patří v rámci filmů k naprosté špičce. Zařadil bych ho někam o kousek pod Bergmana a von Triera. Je s podivem, že spousta filmařů točí o lidech takové píčoviny, které působí dojmem, že dotyční snad celý život strávili někde v krabici a naopak někdo má ten dar vystihnout lidi v plné kráse. Hezké a pravdivé. Jen v několika momentech trošku utahané a černobílá barva tomu také moc nepřidává, neboť všechny tyto aspekty dohromady mě dokonale uspaly a musel jsem film dokoukat následující den. Lepší 3 hvězdy. (03.04.2019)

Skvělý film, který mě nadchl úžasnými newyorskými lokacemi a nádhernou černobílou kamerou. Stejně tak dialogy jsou zde výborné a moc mě bavily (vůbec celý scénář je fantastický). A konečně zcela okouzlen jsem byl i zjevem tehdy 30 leté Meryl Streep, v mládí to byla nesmírně krásná žena. Škoda, že má zde jen malou roli. Diane Keaton je zde rovněž skvělá, ale bohužel ji dosti hyzdí ten příšerný účes. Celkově je to film, který se mi hodně líbil, ale k tomu, aby mě absolutně dostal, mu přece jen něco chybělo - myslím, že mi nesedly některé herecké výkony, a potom - možná jsem už asi viděl příliš Allenových filmů, a jsem jimi už trochu "přesycen" - bohužel. (23.12.2016)