Vražda na objednávku

Do posledního písmena vypilovaný scénář se pod Hitchovým vedením opět stal nadprůměrným filmem. Leč tentokrát bych vytkl místy nevhodně použitou hudbu a především mírně přetaženou délku. Místy už začínala z poza závěsu vylézat nuda a minimalistické prostředí ji v tom jen podporovalo. To ovšem nemění nic na tom, že je Vražda na objednávku zajímavým počinem výjimečného tvůrce. (24.03.2007)

Film, kterým mě Alfred opět přesvědčil o svém úžasném talentu vytvořit dokonalou atmosféru a neskutečně vygradovat napětí. To všechno učinil v kriminálním filmu s neobvykle spletitým příběhem a ústřední postavou s takřka geniálně zločinnou myslí. A to zdejší Hitchovo cameo taky nebylo úplně k zahození ;) (19.02.2010)

"3D technika nebyla tehdy žádnou novinkou. To se používalo už ve dvacátých letech za pomoci speciálních červenozelených brýlí. Kostlivci házeli lebky do publika nebo v sále začali létat netopýři. Jelikož jsem si neuměl představit Raye Millanda nebo Grace Kellyovou, jak dělají něco podobného, rozhodl jsem se zopakovat vraždenou scénu z Její zpovědi (...) Ve 3D jsou nůžky v popředí a její ruce působí, jako by pronikaly směrem k publiku, aby je mohly uchopit a zavraždit tak případného vraha, který je ukryt v pozadí." Tolik Alfred Hitchcock, citovaný v knize Vždyť je to jen film. Hitchcockovy filmy byly jen zřídka exteriérové, ale Vražda na objednávku je spolu s Provazem to nejdivadelnější, co natočil. Důvod byl pragmatický - tehdejší 3D technologie vyžadovala speciální dvojkameru, která byla tak těžká a nepraktická, že ji téměř nebylo možné přesouvat z místa na místo. Navíc Hitchcock věřil, že právě divadlo, obohacené filmovými výhodami jako je střih a zaměření na detail, bude tou správnou cestou pro 3D. Těžko říct. Film jsem viděl pouze v klasické, "placaté" podobě. Divadelní fundament mi nepřekáží, hra je to chytře vymyšlená a výborně zahraná. Ray Milland, tento nestor herecké kategorie "přítel hlavního hrdiny", měl IMHO nespravedlivý osud. Typově byl něčím na půl cesty mezi Jamesem Stewartem a Rexem Harrisonem, ale chyběla mu bezelstnost prvního a aristokratičnost druhého. Zajímavá na něm byla právě ta kombinace a našly se přinejmenším 2 filmy, které ji dokázaly účelně využít. Prvním byl Ztracený víkend, druhým právě Vražda na objednávku, kde hraje lidi dvou tváří. Ve Vraždě na objednávku mě tak fascinoval, že jsem mu i tak trochu fandil, a to i přesto, že v sázce byl život Grace Kellyové. ;-) 80% (10.01.2010)

Brilantně natočená (jak jinak) konverzační detektivka s jasně čitelným odkazem na svou divadelní předlohu. V rukou režijního Mistra ožívá plán na dokonalou vraždu a je úžasné sledovat, jak je tu napětí budováno a tvořeno takřka z ničeho. Téměř stále v jednom pokoji, nulová akce, statické scény, nízká dynamika střihu, ale přesto atmosféra houstne a přituhuje. Dokonalá ukázka budování napětí hudbou, slovem a náznaky... Vynikající jsou také různé Hitchcockovy vychytávky - hra stínů, práce s detailem anebo sofistikovaný filmový humor - všimli ste si Mistra sedícího vedle muže s doutníkem na výroční fotografii spolužáků?:-) Jediným problematickým místem je tedy jen konec - všechno je vlastně jasné už dopředu a čeká se jen na to, jakým způsobem to vyšetřovatelé odhalí... (22.08.2007)

Tohle přesně Hitchcock uměl jako nikdo jiný. S minimem technických prostředků, s jednoduchým motivem a s několika málo excelentními herci dokázal zplodit mistrovský psychologický thriller, který si své mohutné tempo pramenící již v úvodním rozhovoru drží bez jakýchkoli režisérských nebo scénáristických výkyvů. Přestože film musí skončit jediným možným způsobem, Hitch dokázal nemožné - strhnout diváka do takové míry, že na nějaké chystané finále až do jeho nástupu ani nepomyslel. Kdo by také chtěl, aby taková nádhera někdy skončila? :)) 95% (27.05.2014)