Zahraniční dopisovatel

Další z Adolfových filmů, nicméně pro mě nic extra. Film sice je parádně natočen, jako vždy, ale je šíleně roztahaný, i když herci hrají parádně a intrik je tu více než dost, tak si nemůžu pomoct ale je tu moc keců o tom kdo je špion, je tu plno dohadů, atd... Nicméně stejně jako Vražda! tu je hodně silná scéna s výslechem, opravdu zamrazí a chudák děda. A stejnak jako to bylo u Vraždy, posledních pár minut je hodně dobře natočenýc, blockbuster ze 40 let, dobře natočen, nicméně pro mě moc zdlouhavej a se spoustou zbytečných potyček. (28.07.2016)

ID YOU KNEW HOW MUCH I LOVE YOU, YOU'D FAINT! Jako jo pecka. Holandští mlynáři unáší významnou persónu, pana Van Meera, aby z něj vytřískali co je to bod 27. Mají však smůlu, neboť jim cestu zkříží nebojácný novinář Johnny Jones, který propadne závislosti na slečně Carol Fisherové. Film sype a nakonec mě málem rozbulel jako třináctku v kině na Titaniku, ale opravdu jen málem, protože pan Fisher nebyl zrovna Leo DiCaprio. (01.06.2017)

To, ze je Hitchcock veden jako jeden z nejlepsich reziseru v historii kinematografie je fakt a ja s nim zcela souhlasim. Jeho tvorba je nadcasova a vetsinou pracoval s vybornym scenarem. Zahranicni dopisovatel neni vyjimkou, bohuzel je dej filmu strasne roztahany a myslim, ze zbytecne. Romanticke lince jsem neveril, zvlast, kdyz si na lodi vzajemne povi, ze se chteji vzit..., pusobi az trapne. Bohuzel se mi nepovedlo se s zadnou postavou ztotoznit, coz na hodnoceni nikdy neprida. Nektere sceny jsou ovsem vynikajici, at uz atmosferou (mlyn v Holandsku), napetim (navsteva kostelni veze) ci technickym zpracovanim (letadlo a nasledna plavba po mori). Chapu, ze byl rok 1940, presto zaverecny proslov k americkemu lidu rozhodl v me nerozvaznosti v hodnoceni a ctvrtou hvezdicku jsem nakonec nepridal. (29.07.2016)

Neustále sa meniace prostredie a zvraty zabezpešujú divácku pozornosť po celých 120 minút. Ťažko povedať, či takto dobrodružná záležitosť obohatená o milostnú linku je ten správny žáner pre inak vážne politické pletky. Niekedy sa závažnosť témy, napr. pri väznení starého pána, bije s akčnosťou a zábavnosťou, ale tak je to starý film a v roku 1940 bolo ešte priskoro na nejakú poriadnu reakciu na rozbiehajúcu sa vojnu. Preto Zahraničného dopisovateľa hodnotím v rámci jeho vysokej miery zábavnosti. Nikdy neviete, kam sa pozriete o pár minút neskôr a ani to vopred nezisťujte, nevedomí sa budete baviť viac. (24.06.2017)

Hitchcockovo oblíbené téma o neprávem pronásledovaném člověku mě tentokrát nechytlo, a to především kvůli hlavnímu hrdinovi. Možná to Hitch myslel ironicky, ale nenašla jsem pro to ve snímku žádný důkaz, že totiž vyslal do předválečné Evropy amerického korespondenta, který o evropských poměrech vůbec nic neví a nijak se netají, že ho ani nezajímají. Jde mu jen o to napsat dobrý článek. Ani s postupujícím příběhem se ho vyhrocená evropská situace nedotýká, stále bojuje jen o sólokapra, s malým zpestřením, že se kromě toho začne zajímat i o dívku. Takový hrdina sympatie nevzbuzuje, protože je to jen na sebe zaměřený primitiv. ____Příběh se štěpí na spoustu dalších motivů a vedlejších zápletek, čímž ztrácí přehlednost. K tomu ještě ústřední hrdina, který za začátku neslezl z plátna, najednou z ničeho nic zmizí a objeví se až ke konci. Postava důležitého holandského politika, jehož se snaží zlikvidovat nacisté, působila směšně, což se k ději nehodilo. Celé špionážní drama je vůbec podáno naivně a nevěrohodně. Trefa do černého byla až závěrečná pasáž havárie letadla. ___ Hitchcokův styl se sice nezapře, takže špionážní drama obsahuje i humorné prvky (postava lotyšského politika, kterému nikdo nerozumí – sice roztomilý gag, ale v ději zbytečný), tíseň nahánějící letadla (mnohem lépe později využité ve filmu Na sever severozápadní linkou) nebo závrať (scéna ve věži – opět mnohem lépe zpracované za pár let ve Vertigu). /18. 5. 15./ (18.05.2015)