Marnie

Tihle Hitchcockovi chlapíci z Marnie a Vertiga zacházejí s objekty svého zájmu jako s pokusnými zviřátky. Tak třeba tady: Connery Marnie pozoruje, odhaduje, děsně ji chce - a jakmile má pocit, že ji dostal (do kouta), jen si s ní pobaveně pohazuje a snaží se přijít té její fascinující záhadě na kloub čím dál nevybíravějšími způsoby... V roce '64 letech to byl jistě thriller jako břitva, dnešnímu diváku je ovšem rozuzlení jasné dlouho dopředu. O to více času mi tedy zbylo na fandění verzi z alternativního vesmíru, v němž Marnie Bonda ve finále kuchla a zmizela i s jeho šrajtoflí v dál. By si to byl zasloužil, parchant jeden sadistická. (08.05.2020)

Sean Freud Connery, ach jo. V originálním zvuku to možná může být průměrný film. Sice nechápu, proč Hitch nerozvedl daleko zajímavější a slibnější námět profesionální zlodějky, která putuje mezi americkými městy, nechává se přijímat na místa písařek, firmu vybílí a pod změněnou identitou pokračuje v krasojízdě, místo nesmyslné hry na psychoanalýzu s nesnesitelně hysterickou krávou reagující na červenou barvu (přidejte si dabing Mahuly Bočanové) a uhlazeným Šónkem, který prostě jen "měl intuici". Dabing TV Nova (1999) je opravdu utrpení, zvláště když víte, že v ČT v roce 1993 vznikl daleko lepší. Tohohle "Hitchcocka" jsem nepobral. (14.07.2012)

Dnešní optikou je těžké pochopit proč Marnie byla ve své době považována za propadák. Vždyť ve svých kvalitách nijak nezaostává za ostatními slavnými díly Alfreda Hitchcocka. Ve filmu jsou přesně takové momenty, které od mistra očekávám, tedy chvíle kdy z filmu září totální zvládnutí filmařského řemesla. Pro mě není Marnie o nic horší, než třeba Psycho nebo Vertigo. Mezi vynikající pasáže patří například ty, ve kterých sní hlavní postava noční můry, úniko po vyloupení trezoru, nehoda na koni a celý závěr. Některé scény již sice technicky zestárly, ale fanoušek i po letech ocení jejich rafinovanost a invenci. Důvodem propadu tak asi mohla být jedině určitá kontroverze tématu, kdy se ve filmu otevřeně řeší frigidita, náruživost a vůbec chvíle jež definovaly postavu Marnie. To mohlo být pro tehdejší konzervativní dobu příliš, protože i dnes film překvapí otevřeností v některých tématech. Každopádně tyto scény jsou pro film nezbytné a právě scénář, tak jak je, patří mezi ty nejlepší na jaké Hitchcock sáhnul. A nutná poznámka: svělý casting a geniální souhra vizuálu s hudbou Bernarda Hermanna. Ale to je víceméně taková samozřejmost, kterou je téměř zbytečné zmiňovat. (25.06.2012)

Vo filme bezpochyby cítiť Hitchovu prácu (výborné po formálnej stránke), fakt je ten že po produkcii vo mne ostala istá pachuť. Hoci scenárista načrel do psychoanalýzy a celkom zručne, paradoxne práve psychológia niektorých postáv bola v mojich očiach pochybná (predovšetkým tú patologickú náklonnosť Conneryho k Tippi som mu "nezožral").Krimi rovina nebola dostatočne krimi a dramatická línia pôsobila trochu kŕčovito. V rámci Hitchovej tvorby sa jedná o mierny podpriemer, čo v rámci normálnej produkcie znamená stále velmi dobrý priemer:) (17.10.2006)

Film, který usnul na příliš pohodlné pohovce doktora Freuda. Napadá mne tolik důvodů, proč Marnie funguje v jednotlivých scénách (úvod, loupež), nikoliv jako celek, ale nedokážu se rozhodnout pro jeden nejpodstatnější. Možná nebylo nejlepším tahem obsazení Tippi Henders, která nepodněcuje zvědavost tak, jak to uměla oslovená, ale dobrovolně odstoupivší Grace Kelly. Možná jsou za tím problémy s upravovaným scénářem (nahrazení původního scénáristy kvůli neshodám v pojetí scény „znásilnění“). Možná Hitchcockova tvrdohlavé dodržování filmařských postupů klasického a tehdy již poněkud zkornatělého Hollywoodu (nijak oslňující zadní projekce, otřesná kresba parníku za matčiným domem, dokonce i kůň je v některých záběrech umělý). Možná nepřesvědčivé psychologické pozadí Marniiny nemoci a s tím související logické kiksy (kolem červeného křesla u svého zaměstnavatele prochází bez povšimnutí). Možná něco jiného. Film ve výsledku není až tak hrozný, každopádně mnohem horší než jsme od Hitche zvyklí. 70% Zajímavé komentáře: MIMIC, Lavran (23.08.2010)