Povraz

Těch vrcholů měl nespočet: Okno do dvora, Vertigo, Ptáci, Na sever Severozápadní linkou, Psycho…. Provaz je starší, platí za Mistrův první barevný film. A obsahově je asi všem dobře známý, navrch inspirovaný reálným případem: dva kamarádi uškrtí svého spolužáka, prostě jen tak, pro pocit vzrušení. A s jeho mrtvolou v truhle uspořádají na jeho počest party. U chlapíka, který nikdy nezískal Oscara za režii, znovu platí, že vraždy točil jako milostné scény a milostné scény jako vraždy. Jen tentokrát je (lehce) problém v tom, že vyloží karty hned v samém úvodu. Takže tenhle technický experiment odehrávající se v jedné místnosti trochu postrádá tajemno i tempo. Sice místy mile cynické, ale celkově je konverzace až lehce přepjatá. (16.04.2024)

Skvělý film. Napínavý (místy jsem nedýchal!), postavený na duchaplných dialozích, propracovaných záběrech a perfektním scénáři podle stejnojmenné divadelní hry Patricka Hamiltona. Fakt, že zmiňovaná divadelní hra byla inspirována skutečnou vraždou 14 letého chlapce v roce 1924, dodává tomuto snímku znepokojivé konotace. Tím, jak film dodržuje tři základní jednoty klasického dramatu - děje, místa i času - mi připomněl jiný thriller z r. 1967 - "Čekej do tmy" s výbornou Audrey Hepburn. "Provaz" funguje do jisté míry jako nadčasová úvaha nad morální stránkou vraždy a akademickou diskusí o její (ne)oprávněnosti, kterou se dva vyšinutí mladíci rozhodli rozvést do praxe. Film nabízí spoustu otázek k přemýšlení, přičemž na některé sám v závěru odpovídá. Osobně bych tam trošičku ubral na tom patosu kolem humanity, ale já jsem už z generace, pro kterou je cokoli zavánějícího patosem dopředu zdiskreditované; v r. 1948, krátce po holocaustu, to ještě mělo své opodstatnění. A v neposlední řadě, jsem okouzlen výkonem Joan Chandler - škoda, že to děvče nemělo víc zajímavějších rolí. "Provaz" je pro mě bez debat dokonalý film, který mohu směle doporučit každému, kdo má rád inteligentní detektivky. Takové filmy už se dnes netočí. (11.09.2011)

Zářný důkaz toho, jaký byl Hitch skvělý a ve své době nedostižný řemeslník. Kdo jiný by také dokázal v roce 1948 na prostoru jediného středně velkého bytu formálně takhle zaujmout? Nejen originální práce se střihem, kdy je scéna na chviličku přerušena nájezdem kamery přímo do smokingu některé z postav, načež vše pokračuje zdánlivě bez přerušení, ale i úroveň osvícení a barev s trochou nadsázky bere dech. Scénář sice není úplně stoprocentní, jako tomu bylo u Vraždy na objednávku, a postavy určitě mohly (a měly) jednat lépe, ale 80 minut precizně gradované režie a Stewartova výborného herectví to přesto nemá sebemenší nárok výrazněji pokazit. Klobouk dolů.. 85% (08.07.2014)

Wow wow wow! Bál som sa, že to bude príliš strnulé a divadelné, no ostal som unesený. V (ak som dobre počítal) štyroch záberoch, bez hudby, so skvelými dialógmi a geniálnymi hercami vygradované napätie do neúnosna. James Stewart je úplne bohovský, no podobne exceluje aj ústredné duo Dall/Granger, dokonalo stvárňujúce dva extrémne protipóly vrahov. Lahôdka! A tá kamera je famózna!!! (19.07.2014)

Hitchcock viac ako inokedy sa zameriava na filmovú reč prostredníctvom dlhých záberov a umiestnením deja v jednom byte. Príbeh nezaprie divadelný pôvod, zaujímavé na ňom je, že tá bola založená na skutočnom kriminálnom prípade. Napätie a psychológia postáv na malom priestore perfektne funguje, rovnako prepojenie filmového a divadelného média. Jeden z ďalších Hitchových obĺúbených kopírovaných námetov (napr. Vzorec pre vraždu so Sandrou Bullock). (07.06.2012)