Rozdvojená duša

Můžeme debatovat nad tím, zda naivní adaptace psychoanalýzy na Hitchcockův paranoidní příběh dnes již působí směšně, nebo ne (kdo viděl třeba Temnou minulost, ten ví, že to může být ještě mnohem horší). O čem ale není sporu je režisérovo mistrovství v budování atmosféry, gradaci scén, elipsoidní tvorbě vztahu mezi postavami, kdy stačí pár záběrů a podkresová hudba a divák se perfektně orientuje. Takové mrazení v zádech při stěžejních scénách uměl vyvolat snad jen Hitchcock. Dalího dechberoucí snová sekvence už je jen třešničkou na dortu. 90 % (10.01.2017)

Spojení Hitchcocka s Ingrid Bergman a Gregory Peckem snad nemohlo skončit špatně, i když to mohlo být o něco lepší. Film o muži, který zaujme místo ředitele sanatoria a následně je prohlédnut jako neznámý cizinec, který možná zabil zmizelého pravého nástupce ve vedení ústavu. Za krátkou dobu však dokázal okouzlit přední psycholožku, která do něj vkládá nejen naděje na jeho vyléčení, ale také své srdce. Film má příjemnou atmosféru, která se stává naprosto úchvatnou snad jedině ve fantaziích Pecka, které psycholožka se svým učitelem studují a při kterých pomáhal Salvador Dalí, což je mimochodem velmi znát i pro neznalé jeho stylu. Rozdvojená duše dokazuje, že i silný muž vzhledem a jménem (holt Gregory Pack...) může být tou postavou, kdo potřebuje pomoc od na pohled křehké psycholožky. Režie samotného Hitchcocka je skvělá, v několika okamžicích úchvatná, ale výsledný dojem stále není tak úchvatný, jak u jeho filmů očekávám. (05.10.2008)

Vizuálne dokonale spracovaný sen spod taktovky Salvatora Daliho, bravúrne natočený majtrom Hitchom, je pre mňa tým najpozitívnejším momentom z tohto romantického trileru. Schválne som nenapísal psychologického, pretože psychológia v tomto filme bola "vycucaná z prsta" (ale to vadilo asi len mne, kedže sám som "deformovaný" štúdiom psychologie:). Nič svetoborné, na môjho obľúbenca Hitcha je to "len" priemer. Celkovo mi Spellbound v mnohých aspektoch pripomína Marnie... (04.11.2006)

Dalsi kvalitni film z nekonecne lihne Alfreda Hitchcocka. Tentokrat film o psychoanalyze schizofrenniho Gregoryho Pecka, ktery spolecne s Ingrid Bergman predstavuje vyborny filmovy par, jejim hereckym kvalitam ovsem vice nez zdatne sekunduje dr. Brulov (Michael Chekhov). Spoluprace na realizaci surrealistickeho snu s malirem Salvadorem Dalim se velmi zdarila a je ozdobou filmu (skoda, ze z casovych duvodu byl sen znacne sestrihan). Kamera je vyborna a zaverecna scena s revolverem se take povedla a zaujala me. Duvod, proc nedavam plne hodnoceni je v nevyrazne atmosfere (zvlast k prostredi v jakem se dej filmu odehrava) a nedostatku napeti. (11.08.2012)

Aj keď som tomuto Hitchcockovmu filmu jednu hviezdičku z pôvodného hodnotenia ubral, mal som z jeho sledovania celkom dobrý dojem. Nespôsobila ho oscarová hudba, ktorá ma tak, ako u jeho ostatných filmov skôr ruší, ale poctivá snaha o priblíženie prostredia psychiatrov a ich obetí bežnému divákovi, aj keď nad dobovým preháňaním významu psychoanalýzy bolo treba prižmúriť nejedno oko. Stvárnenou postavou i herectvom ma Michail Čechov zaujal viac ako ústredná dvojica. Scenár obsahoval viacero prepísknutí a pri scéne na lyžiach som sa hanbil za objaviteľa zadnej projekcie i za jej nadužívanie Hitchcockom. (04.05.2011)