Moonfall

Měsíc se vychýlil ze své dráhy a Roland Emmerich se vychýlil ze svého blockbusterového průměru. Víc než dekádu nám nepřinesl nic, co by bylo dynamické, nápadité a emocionální jako jeho starší kousky. Jen beztvará a rutinní sci-fi v nevýrazných kulisách, které chybí šťáva. Možná je prostě už starý, možná je jen líný, každopádně nenabídne nic, co bychom neviděli dřív. Tentokrát dává Emmerich lidstvu zhruba tři týdny, než dojde k ničivému smrtícímu nárazu se Zemí. A nikomu tak nějak nevadí, že za záchranou spěchá hrdinné trio včetně bývalého astronauta s traumatem z minulosti v podobě chyby, za kterou nemohl, a konspiračního teoretika, který měl ve všem od začátku pravdu. Nikoho netrápí, že usednou do mašiny za miliony dolarů, a tam nahoře dělají cosi, o čem nikdo dole pořádně neví. Naopak dole všichni míří kamsi do hor nebo krytů s tím, že srážka dvou těles prostě proběhne a bude zase dobře. Zároveň je hodně na pováženou, že tvůrce s takovou destrukční pověstí tentokrát nestrhne výbuchy a zkázami velkoměst. Přijdou, ale není to žádná hitparáda. Stejné je to nápady, tempem i s humorem, kterého je ještě méně než obvykle. A že bychom některé z těch nudných postav fandili...? No, raději otočme list. (03.04.2022)

 „JSME SOUČÁSTÍ MEZIGALAKTICKÉ VÁLKY, KTERÁ ZUŘÍ UŽ MILIARDY LET.. MĚSÍC MUSÍ PŘEŽÍT!“   Emmerich jede ve svejch vyjetejch kolejích, takže dává (lehce) vzpomenout na Den nezávislosti, 2012, atd… Prostě podobnej mustr i s těma vykecávacíma pasážema. Škoda. Děj je tak blbej, až bych řekl, že je to schválně. Třeba aby vynikly hezký efekty. A vesmír. Jinak… Trojka z nostalgie a techniku.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přistání na Měsíci považuju za habaďůru. 2.) Když jde o život (celý planetě), spolíhám na zázraky.  ///  Thx za titule „num71“.                  PŘÍBĚH  **  HUMOR  *  AKCE  **  NAPĚTÍ  * (21.04.2022)

"Kolik Brianů je uvnitř Měsíce?" To je chyták? Uvnitř Měsíce přeci byl vždycky jeden Brian. Brian Harper. No on tam teda vždycky nebyl. On totiž Měsíc vždycky nebyl dutej. Nebo byl? No jo, astrofyzika. To je moje. A taky doktora Housemana, co sice není doktor, ale umí vypočítat dráhu letu na kuličkovým počítadle. Tohle byl prostě zážitek, při kterým i konspirační teoretik cítí, že tahle neoficiální pravda nebude asi tak pravdivá. Ovšem my odborníci, co jsme právě poprvé slyšeli pojem "megastruktura", k tomu odborně dodáváme: Fuck the Moon. (10.10.2022)

Nevím, na co šli diváci (i když mám pocit, že mnozí zde hodnotící film vůbec neviděli) znající dozajista alespoň jeden katastrofický film od Emmericha, já tedy šel na oddechovku s báječnými efekty. A tu jsem zkrátka dostal. Vždycky mě udivuje, jak u těchhle béček se někdo dožaduje shakespearovských hereckých výkonů. Ne, ty zde opravdu nejsou nutné. Ovšem mne krom jiného zaujala hlavní myšlenka filmu, která nejspíš leckomu unikla - jak byl stvořen náš svět. A já tuhle teorii, že jsme potomky vyspělé mimozemské rasy (OK, R. Scott jí asi také věří), mám rád. A pokud někoho neuspokojily záběry na Zemi, vzedmuté moře šplhající k nebi nebo zkáza New Yorku, tak pak už vážně nevím. Výborná úderná hudba (tedy v úvodu jsem si vybavil Vetřelce, ale pak už ne) a četné ruchy vyniknou jen a pouze v kině. Herecky sympatické, velmi potěšilo cameo D. Sutherlanda. A popírání fyzikálních zákonů? Čert je vem. p.s. doufám, že Emmerich natočí další katastrofický film, jelikož to mu jde. (03.02.2022)

[50%] Viděno v kině na Flóře v IMAX ve 2D. Jsem rád, že jsem byl v Imaxu bez 3D brýlí. Když jsem byl na Eternals tak jsem si obraz moc neužil, ale co už. Co se týče filmu tak mám neskutečně rozporuplné pocity a jeden z těch mála filmů, které prostě nevím jak zhodnotit. Emmericha mám rád; jeho destruktivní akce je vždy skvělá, miluji Den nezávislosti a i ten druhý jsem s radostí přijal. To samé můžu říct i o jeho snímku 2012. Ostatní jeho filmy zde srovnávat nebudu. Tento MOONFALL je docela nudný, divný film, kde chybí spousta výrazných prvků, ale je to tak mazaně natočené, že tu nemohu vyloženě něco kritizovat na 100% Celé mě to moc nebavilo. Začátek se rozbíhá trochu pomalejším tempem a i to snad působilo trochu vážněji, což je sice pěkná změna, ale moc mě to nevtáhlo do děje. I když velkým kladem je zde rozhodně Patrick Wilson, který mě bavil, stejně tak i John Bradley, který zde vůbec nepůsobil trapně jak jsem se z trailerů obával. Zato taková Halle Berry mě už ultra nebavila. Zde působila ultra nezajímavě, včetně jejích podprůměrných dialogů. Ostatní postavy – nutná kulisa. Tak jsem shrnul obsazení, tak dále. Téma toho, že se něco děje s měsícem mi přijde takové divné, ale když dojde na akci, tak se na ní docela hezky dívalo, ale už to nebylo ono – ten pravý náboj zde chyběl nebo už mě to přestalo bavit. Bavila mě scéna, kdy Wilson letí raketou na ten měsíc (myslím tím ten start). Finální asi půl hodina už byla totálně mimo mísu. Ta pointa co se děje s měsícem byla jasná, ale to vysvětlení co se skrývá uvnitř měsíce mi přišlo totálně debilní. Jako bylo to pěkně technicky nasnímané, ale odpůrci druhého Dne nezávislosti by měl po vidění tohoto filmu přihodit jednu hvězdu k ID2. Nějaké ty emoce atd – to tu skoro není, snad krom té linie s P. Wilsonem. Závěr urychlený, nemastný neslaný. Ani hudba mě moc nechytla. Takže, najde se tu pár obstojných destruktivních scén, které jsou spíše tvořeny v menších sekvencích, takže to na oko nepůsobí tak přehnaně, i když se tu najde kopa klasických Emmerichových vychytávek. Je to ale pouhý záblesk toho starého Emmericha. Chybí toho dost, větší sympatie k postavám, emoce, lepší příběh atd. Doufám, že se příště pustí režisér do jiného žánru, třeba akčního. Takže 3* nakonec dávám s ohledem na to, že režiséra mám rád, ale tak jako tak je tohle zbytečný film, který už víckrát neuvidím. (04.02.2022)