Réžia:
Tobe HooperKamera:
Daniel PearlHrajú:
Marilyn Burns, Allen Danziger, Paul A. Partain, William Vail, Teri McMinn, Edwin Neal, Jim Siedow, Gunnar Hansen, John Dugan, Robert Courtin, William Creamer (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Sally se dozví, že vandalové údajně znesvětili hrob jejího dědečka. Spolu se svým ochrnutým bratrem Franklinem a přáteli se pouští do vyšetřování. Po návštěvě staré rodinné farmy zjistí, že v jejím sousedství žije skupina šílených, vraždících psanců. (Cinemax)
Videá (2)
Recenzie (548)
Dříve se mi do ruky dostal remake z roku 2003, který ve mně však nezanechal silnější dojem a hodně z něho bylo mnou pozapomenuto. Po zhruba 3 letech jsem si konečně pustil originál, ale přestože se mi líbil víc než jeho pozdější verze, nějaká pecka se nekonala. Od cca 36. minuty začalo vlastní vyvražďování, hrůzně činy však nebylo moc vidět (což na druhou stranu nebyl až tak špatný tah, protože fantazie některých diváků mohla pracovat na vlastní režim a taky se celkem dobře vyrušila možnost nekvalitních triků), ale hlavně, vůbec jsem nefandil hlavním postavám. Ne že bych jim přál smrt, to ne, ale bylo mi docela jedno, co se s nima stane, protože film mě do sebe/kůže hrdinů vůbec nevtáhnul. Záporáci až na starého dědu mi nijak strašidelní nepřišli a Sally mě svým ječením brzo začala štvát. Třeba bych na jejím místě taky křičel jak potrefená husa, ale v podání Sally by normální člověk musel za chvíli přijít o hlas. Celkem paradox, protože je to snad jediná nereálná věc v jinak celkem uvěřitelném hororu. Takže stejně jako v případě předělávky to vidím pouze na průměr. ()
Tobe Hooper mě bohužel/naštěstí (nehodící se škrtněte) nepřesvědčil. Masakr to sice byl, ale ona jakási absence hlubšího rozpracování příběhu a psychologie jednotlivých postav ve mě jen a jen utvrzovala pocit, že násilí bylo ve filmu ztvárněno jaksi zbytečně samoúčelně a jaksi na efekt. Je to podle mého mínění velká škoda, protože tento drastický, bizarní a ve svých důsledcích šíleně smutný příběh inspirovaný skutečnou (resp. podobnou) událostí mohl být něčím víc. Takhle mi pouze připadal jako snímek, který staví na neštěstí druhých a chce vytěžit maximum akce z šíleného námětu. Na film dle skutečné/podobné události mi to celé prostě přišlo jaksi nepatřičné. ()
„RÁD DOSVEDČÍM SPOLOČENSKÝ VÝZNAM TOHTO FILMU NA KTOROMKOĽVEK SÚDE.“ – Stephen King. ___ Príbeh, voľne spočívajúci na brutálnych zločinoch sériového vraha Eda Geina, nemôže byť jednoduchší. Jedno po druhom odchádzajú deti do susedného domu, kde podstupujú strašnú smrť v rukách Leatherfacea, jediného tradičného hororového psychopata, ktorého hrozivú prítomnosť nezmenšuje ani zverejnenie portrétu v populárnych novinách. On však nie je jediným psychopatom vo filme. Nezvyčajne (ale nie výnimočne) tu vraždí celá rodina. Hoci to vyzerá prehnane, je to v dokonalom súlade s extrémnou a nekompromisnou víziou režiséra Toba Hoopera, ktorý vytvoril početnú rovnováhu (hoci iba na krátky čas) medzi lovcami a korisťou. Dôležitejšie však je, že film autoritatívne ohlasuje prítomnosť takých miest v Amerike, kde podobní vrodení úchylní šialenci môžu prežiť celý život v štruktúrovanom sociálnom poriadku. Blázni na úteku, či sérioví vrahovia sa musia zo spoločnosti buď celkom vyčleniť, alebo musia zatajiť svoje vlastnosti. Hooper tu vytvára funkčnú otvorenú skupinu, ale natoľko vychýlenú od našej predstavy spoločnosti, že si neuvedomuje základné pravidlá; preto jej členovia nemajú slabosti vrodené iným vrahom, ako je potreba ostať neidentifikovaným alebo zabiť niekoho špecifického. Ak neberieme do úvahy jeho technické nedostatky, ešte stále predstavuje najmučivejší a najdesivejší film, aký sa kedy nakrútil. ___ Uvedenie The Texas Chain Saw Massacre - snímke kľúčovej pre ďalší vývoj hororového žánru, rovnako ako komerčne nesmierne úspešného podniku - prebudilo mnohé spory a následné zákazy, a to najmä vo Veľkej Británii, kde sa práve rozbiehala kampaň proti brutalite a obscénnostiam vo videofilmoch. Hooperov snímok je esenciou vizuálneho násilia jednej éry. Bol uvedený v Cannes, kópiu drží vo svojich zbierkach Múzeum moderného umenia v New Yorku a kritičku Carol Cloverovú inšpiroval k slávnemu knižnému premietaniu (Men, Women, and Chain Saws; 1992). Preslávenosť filmu určilo niekoľko vecí. The Texas Chain Saw Massacre otvára prehlásenie, že snímka je založená na skutočných udalostiach, čo jej dodáva punc dokumentu. Tobe Hooper v niektorých scénach (spravodajstvo o vykrádačoch hrobov, obrazy zmätených obetí prchajúcich sporadicky presvetľovanou nocou) skutočne narážal na „kariéru“ sériového vraha Eda Geina, ktorý inšpiroval tiež Psycho (1960) a The Silence of the Lambs (1991). Hneď prvá akčná scéna filmu naznačuje, že pôjde o kombináciu dvoch subžánrov „slasher“ a „splatter“; avšak Hooper oboje prekračuje. 80% ()
Trošku nezvyčajná šablóna vyvražďovacieho horroru sa dočkala nečakaného úspechu nie len u mňa. A vyzerá asi takto. Ale pozor, možný spoiler! Prvú polhodinku nič, no aj tak je atmošká hustá ako sviňa. Potom behom pätnástich minút chainsaw-monster vyvraždí štyroch z partie piatich a zvyšok filmu je to naháňačka s poslednou žijúcou. Na pohľad nereálne, no skutočnosť je iná a podľa filmu hrozivá, desivá, mrazivá, nechutná. Veľká škoda viditeľnosti nízkeho rozpočtu. 80%. ()
Říká se, že děsivější než prvních 50 minut Texaského masakru je jenom posledních 30 minut Texaského masakru… Pozvolný úvod mě málem přesvědčil, že tenhle horůrek je zdegenerovaný nejen tématem, ale vlastní podstatou. Ukolébán do stavu potěmkinského bezpečí, sledoval jsem „starý neškodný horor“, když v tom na scénu se samozřejmostí zkušeného řezníka nastoupil Leatherface a můj z přiblblý úsměv ztuhnul. V porovnání s dnešními horory nic moc nevidíme, zato cítíme a slyšíme i to, co bychom nejraději necítili a neslyšeli. Vedro k nesnesení… Staré, trouchnivějící dřevo, mrtvolný zápach… Rozvrzaná postel, matrace nasáklé krví… Bzukot, hukot, skřípot… Kdosi v pozadí startuje motorovou pilu… Jekot! Tobe Hooper jde po zcela jiné pěšině než o třicet let později Marcus Nispel – kašle na nějakou vizuální vycizelovanost, maximálně těží ze skromných prostředků, jež měl k dispozici. Tj. nějakých 140 tisíc dolarů, 16 mm kamera, obeznámenost s případem Eda Gainea a dávná myšlenka, kterak si v panickém záchvatu proklestit cestu nacpaným obchoďákem (Hooperův pohled tehdy utkvěl na vystavených motorovkách). Neřekl bych přímo dokumentaristické, ale stejně dost syrové, nehezké a tak nějak upřímnější než současné vyvražďovačky. Tvůrci neusilují o přiblížení k hrdinům, přesněji kusům chodícího masa. Od začátku si od nich udržují odstup – myšleno obrazně i doslovně, neboť kameraman budoucí oběti s chutí sleduje z dálky, jakoby perspektivou „lovce“. Závěrečné mučení patří k těm nejméně příjemným scénám, jaké znám a byť jsem se oné nesmírné brutalitě místy bránil znechuceným smíchem, při zpětné vzpomínce mi dvakrát do smíchu není. Texaský masakr netřeba vidět vícekrát, abyste si vzpomínku na něj odnesli až do hrobu. 75% Zajímavé komentáře: Superpero, Mr.Apache, choze, Lhurgoyf ()
Galéria (223)
Zaujímavosti (101)
- Po útoku na Franklina (Paul A. Partain) nie je na motorovej píle žiadna krv. (ancientone)
- Slávny spisovateľ Stephen King o filme prehlásil: „Rád dosvedčím spoločenský význam tohto filmu u akéhokoľvek súdu." (Jello Biafra)
- Tobe Hooper původně chtěl, aby film získal rating PG, a dokonce se obrátil na MPAA, aby ho obhájil, přičemž argumentoval tím, že ve filmu není příliš mnoho krve, ale s žádostí neuspěl. (HellFire)
Reklama