Freud

Vynikající pojednání o otci moderní psychoanalýzy. Nejenom Freuda mám trošku načteného, takže mi snímek neservíroval v zásadě nic nového. Každopádně, snímek je na svoji dobu zpracován velmi chytlavě a v podstatě se v něm nenacházejí momenty, kdy bych měl nutkání si kousat nehty, nebo si hrát s různými částmi svého těla. Montgomery Clift je zde dokonalý. Luxusní podívaná, která, věřím, zaujme každého, komu je zpracovávané téma alespoň trošku blízké. [82 %] (09.04.2022)

Malo to zopár silných momentov ale ako celok ma to nudilo. Hypnózy vôbec nefungovali nech to herci hrali akokoľvek vierohodne (herecké výkony boli patrične dobré) než psychoanalýza to vyzeralo ako šarlatánstvo. Za zmienku však stoja parádne, temné scény kedy sa Sigmund Freud prvý krát stretáva s Oidipovským komplexom. Zvrátený mladík pod hypnózou začne bozkávať figúrku v tvare ženy pod dojmom že je to jeho matka. V hystérií Freud uteká preč od svojho pacienta. Začne mávať nočné mory ktorých sa nedokáže zbaviť. Sny a nočné výjavy sú tu takisto pekne spracované. Vyžarovalo z nich číro číre zúfalstvo ako s tých najtemnejších nočných môr . Ináč je to viac ako 2 hodiny rozťahaná nuda. Bavia ma pútavé psychologické dialógy ale takých dobrých pri ktorých by som dokázal držať pozornosť tu bolo málo. Tie boli akurát tak na konci. (22.01.2014)

Takmer detektívne pátranie dr. Freuda po príčinach ochorení pacientov, vykazujúcich príznaky bez zjavnej súvislosti s telesnom, je podporené dramatickou hudbou, čiernobielo expresívnou linkou a tajomnými, postupne odkrývanými snovými sekvenciami. Odmietanie kolegov, neochota lekárskej obce pripustiť nové teórie a metódy liečby za pomoci hypnózy, analýzy sna a detstva môžu dať divákovi, okrem spomenutej dramatickosti aj zaujímavé poznatky o ranom období psychoanalýzy. Všeobecnejšie je trpké uvedomenie si neochoty meniť zabehané liečebné postupy psychických ochorení metódami, ktoré prinášajú parciálne výsledky, no nie sú exaktne overiteľné. (06.01.2006)

Na rozdíl od spousty hollywoodských životopisů, které vás spolehlivě uspí svým lpěním na chronologicky odvyprávěných faktech a zjednodušené emocionalitě, šli tvůrci na Freuda od lesa. „Příběhem“ je cesta Freudova poznání lidského podvědomí ilustrovaná na odhalování otcovských neuróz jeho komplikované pacientky a překvapivě i jeho vlastní (ano, i Freud byl jako dítě fixován na svou matku). Čili ve výsledku pozoruhodné a expresivní (ČB obraz a noční můry), ale také poměrně odtažité a didaktické. (25.06.2005)

Freudovy Vybrané spisy (ve třech svazcích, vydaných v letech 1969-1971) jsem si půjčil v Budějovicích u vojenského lékaře plk. Hrocha v roce 1977, když jsem u něj byl na vyšetření pro podezření z psychického vyšinutí, kterého jsem se obával, protože každému se na vojně líbilo a všichni chtěli bránit naši socialistickou vlast, jenom já ne. Knihy jsem přečetl v následujícím roce, když už se mi začínali rodit děti, a já s nadšením sledoval, jak se Freudovy obecné nálezy shodují právě s jejich projevy.... Psychoanalýza je bezpochyby vzrušující nauka, ale udělat z ní drama umí asi jen John Huston, který umí udělat drama ze všeho; dokonce i z vedlejších rolí, např. vídeňského univerzitního profesora Theodora Meynerta. Přestože "psychoanalytický světový názor" se už příliš nenosí, o infantilní sexualitě se asi již nepochybuje. (25.09.2015)