Key Largo

V roce 1948 natočil John Houston dva snímky. Poklad na Sierra Madre a Key Largo. Přestože prvně jmenovaný má lepší hodnocení a kritiky, mým “ favoritem “ je tento “ nízkorozpočťák. “ Možná je to I díky té ( již mnohokrát zmiňované ) “ lacinosti”, kdy je snímku vyčítána určitá studiovost a do očí bijící fakt, že se jedná o převedení divadelní hry – ( nějak to na mě působí veskrze kladně, takže jsem si s tímto snímkem postupující dobou “ vypěstoval “ určitý vztah a zamiloval si ho), ale spíše to bude příběhem samotným , gradující atmosférou, hereckým duem Humphrey Bogart-Lauren Bacall a především potom Edwardem G. Robinsonem coby Johnnym Roccem ( gangsterem vzpomínajícím na staré dobré časy prohibice ).Přestože number one je zde již jednou mnou zmiňovaný Robinson, těch pár společných záběrů Bogarta s Bacall má patřičnou sílu a pouze mě vždy utvrzují ve faktu, že jsou ( pro mě osobně) jednou z NEJ…jiskřivějších dvojic filmového plátna. Přestože mou srdcovkou, co se týče této dvojice je tento o 2 roky starší snímek http://www.csfd.cz/film/4176-hluboky-spanek/ , jedním dechem dodávám, že Key Largo je jeho důstojným “ bratříčkem “, ikdyž v tomto případě o NOIR zase tolik nejde. Jedno se ale J. Houstonovi musí přiznat. Je až s podivem, co se mu ( i s pomocí Richarda Brookse a herců ) podařilo vykouzlit, člověka strhnout a držet v napětí. A že by člověk mohl mít výtky k samotnému “ americkému “ konci. V tomto případě to Bogartovi i přeju. SPOILER! Přece ho nemohli nechat tvůrci na té lodi chcípnout, to by jim valná většina z vás ( nás) neodpustila…..85% (22.12.2010)

S Bogartem před a s Hustonem za kamerou jsem čekal klasický noir plný sak, zbraní a mezi zuby proceděných hlášek. A Key Largo skutečně všechno zmíněné nabízí, ale nejlepší je ve chvílích, kdy je úplně o něčem jiném. Vypráví totiž i o rasových otázkách, společenských problémech a ve značné míře i o teskných poválečných náladách lidí, kteří vědí, že je načase, aby po špatných letech bylo konečně lépe, ale i díky prospěchářským grázlům to není tak jednoduché. Paradoxně takový žánrový mišmaš se silnými ženami křehkého zevnějšku, hodnotami odvahy i s uvědomělými činy se začne sypat až v poslední třetině, kdy je tematicky nejjednoznačnější a konečně přepíná do očekávané bogartovky. Jenže o tu jsem v tu chvíli paradoxně už nestál a nejradši bych se melancholicky topil ve všem, co jí předcházelo. (12.01.2022)

Mrazivý, mistrně stavěný noir, jenž graduje v jedné místnosti, odříznuté od světa zuřícím hurikánem. Bogart jako hrdina z nutnosti, jenž si svým "posláním" minimálně zpočátku není zcela jist a především jeho naprosto rozkošný protihráč Edward G. Robinson ve zcela uhrančivé roli bezskrupulózního mafiána. (28.07.2006)

Mistrovský thriller uzavřeného prostředí přístavního hotelu během běsnící bouře. Charismatický Humphrey Bogart ve své obligátní roli férového drsňáka opět exceluje, Lauren Bacall je snad nejkrásnější hvězdou filmů noir a Edward G. Robinson je coby autoritativní gauner Rocco rovněž vynikající. Napětí s přibývajícím časem houstne a vrcholí v nikterak dlouhé, ale úderné a realistické finále. 95%. (03.03.2012)

Poválečný, post-prohibiční noir vyniká skvělou zápletkou a v ostrovním prostředí hotelu Largo ve vedru jižní Floridy. Bogartův "soldier" v šachu partičky gangsterů, pár dalších prototypických postav, atmosféra nemalá zatímco venku zuří hurikán -- popere se hlavní hrdina s osudem a zachová se sobecky srabsky, anebo nářezově chlapsky? Mlhavý Santana závěr má taky hodně do sebe. Značka zamračený letní podvečerní ideál. "Out of season in this heat... Why would they decide to sit down on Key Largo?" (20.08.2019)