High Life

Já to říkám odjakživa. Když pošlete bandu asociálních zločinců a bývalých narkomanů za hranice známého vesmíru, aby se přiblížili během několika let k černé díře, co špatného se může stát? Lituji fanoušky sci-fi, spící pod plakáty Martiana, Interstellaru a 2001, jež náhoda zavedla do kinosálu na poslední Claire Denis, protože pochopitelně jestli se tento film něčím nezabývá, tak jsou to technologie, logika, fyzika či systém a uspořádání posádky. Vesmír tady nevesmíruje, posádka nejsou zkušení astronauté, pilotní kabina vypadá pravděpodobně méně futuristicky než vaše kancelář. A v tom všem se promotávají jedinci nesvéprávní ani v rámci své rodné planety, natož na objevitelské cestě za hranice neznáma. Časté téma Claire Denis, totiž lidství zahnané k samotné svojí zvířecí podstatě, ovšem v tomto zasazení konečně funguje. I včetně toho nepohodlného naturalismu. Otázku, zdali pro ty, jimž je Země nedostačující, bezútěšná, odporná a prázdná, se může nacházet vykoupení hluboko za jejími hranicemi, každopádně nezodpovídá zrovna hřejivě. Problém je dle ní v samotné existenci. Proto je hlavní (a jedinou přeživší) postavou posádky Monte, jež se rozhodl obrátit se k askezi. Každopádně legendy praví, že existuje film, ve kterém je Mia Goth po celou dobu oblečená. Všichni o něm mluví, někdo říká, že ho i viděl, ale nikdo nedokáže přesně ukázat prstem na ten, který to je. (26.07.2019)

Claire Denis má výborný cit pro vizuální estetiku a užití hudebních motivů do střihové skladby díla. Zdejšímu rozporuplnému hodnocení zde se nedivím, jedná se o věc, která si najde jen zlomek diváků, ale když dáte tomuto filosofickému scifi dílku možnost vás vtáhnout a budete se v něm topit a každý motiv si budete víc a víc užívat. Konec je pak třešničkou na dortu. (09.05.2019)

High Life je odpudivý artový blábol bez zjevné myšlenky a významu, v němž sledujeme sled náhodných flashbacků hlavního hrdiny, v nichž vystupují za a) postavy, které s dějem nesouvisí; za b) postavy, které jsou zbytečně matoucí; za c) postavy, které jsou neskutečně otravné. Styl vyprávění je zvolen nevhodným způsobem a některé scény ze Země struktuře vyprávění i odporují. Vizuální stránka filmu je slabá a nezajímavá. Prkenný Robert Pattinson a jeho interakce s uřvaným nemluvnětem mi už na začátku daly znát, že s tímto snímkem jsem šlápl vedle, ale takový trapný, nudný a nečitelný pokus o jakési „umění“ jsem opravdu nečekal. [Sitges 2018] (15.10.2018)

Cesta za hranice nekonečna k úsvitu nové reality. Vtahující, ale nekompromisní, vyžadující vaši plnou pozornost a řekl bych až ochotu napojení. Naprosto chápu, že tady padají hesla jako rakovinotvorný evropský art, pro mnohé určitě ano. Claire Dennis pro mě ale zvláštním způsobem propojuje něco naším představám vzdáleného, odehrávajícího se v budoucnosti s tím, čím už jsme jako lidstvo prošli. Noemova archa plující hlubokým vesmírem s rajskou zahradou na palubě naplněná jen jedním živočišným druhem, který se díky zoufalosti a strachu pramenící z možného zániku pouští do experimentu, jenž má malou šanci na úspěch. V izolaci uprostřed vesmíru, daleko od země, na lodi plné vyvrhelů pudy často zastiňují rozum. Místo jablka se tu ochutnávají krev pot a sperma, motivací jsou sedativa a uspokojení, vyšším cílem reprodukce. Ta je důležitá snad proto, že daleká cesta trvá déle než běžný lidský život a je třeba vytvořit druhou, možná i třetí generaci, která se bude schopna vrátit. Je to ale vůbec možné a bude se kam vracet? Prostory vesmíru a lůna matky, ve kterém roste nový jedinec, se často zdají být stejně neprobádaným prostředím. Skoky v čase, kdy vidíte čistou loď načež se vám vyjeví její ošuntělá, rezavějící verze, vám otevírají představivost a budují očekávání, co se stane za dalších pár minut. Askeze a sebekázeň Monteho, který jako jediný člen posádky nepoužívá onen prazvláštní "Fuck box" mohou být cestou k vykoupení, ale jaké je to vykoupení? Zůstat izolován v chladném vesmíru na skomírající planetě/kontejneru. Není lepší prostě zemřít? Willow je jeho naděje, vyvolává v něm city, na které už možná dávno zapomněl nebo jich nikdy nebyl schopen. Druhou nadějí může být černá díra. Možná se za zakřivením skrývá nová realita, nový začátek. Možná, že na druhé straně nevíme o krutosti tolik, jako o ni víme zde. 75% PS: Stejně bych to ale s čistým svědomím jen tak někomu nedoporučil. :) (25.08.2023)