Na prahu války

Typické pomalé, lyrické, autorské Malickovo rozjímání nad obyčejným životem, láskou, Bohem, válkou a především silou osobního přesvědčení mě svou poezií vtáhlo v první polovině, aby v té druhé spíš ubilo monotónností (střídáním nekonečného vězeňského utrpení muže a sousedského odsuzování / sedláckého soužení ženy, spojených již jen dopisy a modlitbami). Ke konci jsem sotva držel oči otevřené – aspoň abych obdivoval nádherné poetické obrázky přírody a širokoúhlou kameru jako celek. (16.08.2022)

„VĚŘÍŠ V TO, ZA CO BOJUJEME?…“   Úvod, že jsem to málem vypnul….Artově poetický – kurva na mě až moc! A ty vole – vono furt! Manžel na vojně. Krásný záběry přírody. Krásný záběry vesnice. Krásný záběry pracujících žen…. Si říkám… kurva má to skoro tři hodiny, na co jako budu furt koukat? Takže jsem to vážení přátelé po půlhodině vzdal. Asi můj druhej film, kterej jsem nedokoukal! Na tohle já fakt nemám. Sorry Malicku! (02.12.2022)

Malick se tu vrací aspoň k nějakému příběhovému narativu, přidává více interaktivní dialogů, a proto jsem se do postav a filmu dokázal tentokrát lépe dostat. Ale stále jsou postavy často zabírány v nezvyklých nelidských toulavých záběrech, bez více kontextu, který by přidal silnější emocionální notu. Tenhle Malick mě prostě netáhne. (21.08.2024)

(85/2022) / Môj prvý Mallick vôbec, v podstate nikdy som sa mu cielene nevyhýbal, ale tak to vyšlo. A som celkom rád, že som ako prvý videl práve A Hidden Life, môžem konštatovať, že som minimálne zvedavý na jeho iné filmy. Je to trochu ťažké s náročnejšími filmami. Diváci sú v zásade nevďačná horda. Pri jednoduchých filmoch plačú a keď dostanú na podnose niečo komplikovanejšie plačú tiež. A Hidden Life je pomalý, poeticky ladený film s dôrazom na pomalé budovanie atmosféry. Je to taký film momentu, ťažko sa definuje čo prináša ako celok, ale ponúka mnoho úžasných momentov a scén. Kamera síce trochu prvoplanovitá, ale sedelo to tam. Myslím, že Mallick dostal z hercov maximum, výkony sú naozaj oduševnené. Najviac sa teším, že som našiel niečo nové a originálne. (9/10) (29.10.2022)

"Jeden podpis a ste slobodný"  "Ale ja som slobodný." Nádherný filmový zážitok. Pre niekoho možno zdĺhavý, no ja som si užívala každú minútu. V každej chvíli ticha bolo doslova cítiť a počuť myšlienky hlavných postáv, či už pri sledovaní Fanny (Valerie Pachner) pri práci na statku alebo dumanie Franza (August Diehl) v base. Takýto hĺbavý morálny boj len zriedka vidieť vo vojnových filmoch. Aj napriek absencií všeho druhu násilia, krviprelievania a fyzického utrpenia typického pre tieto filmy, bolo utrpenie mysle a duše možno ešte väčšie ako to fyzické. Zrodil sa hrdina (a tiež hrdinka!), o ktorom sme ani nemali počuť, pretože jeho príbeh nemal mať žiaden zmysel. Klobúk dolu a burácajúci potlesk pre pána Howarda za zimomriavkovú a emocionálne silnú hudbu, pre pána Widmera  za kameru, ktorá má preniesla z obývačky priamo do filmu, pre pána Malicka za úžasné režijné aj scénaristické spracovanie skutočného príbehu, a pre obsadenie filmu, pretože ich emócia bola tá, ktorá sa preniesla aj na mňa. Tak sa to robí. A...  "Raz sa dozvieme, aký to všetko malo význam." (15.02.2024)