Prežil som svoju smrť

Očekávání skvělého československého válečného filmu bylo naplněno. Škoda, že záprtek z hnízda rudé slepice jej lehce zasmradil. I mým názorem je, že jde asi o největší roli Františka Peterky a jedno ze vzácných dramat Ladi Menšíka. Pět hvězd snad musí věnovat každý sentimentální divák, jako jsem já, za Ave Maria na skalnatém ostrohu smrti. (17.02.2017)

Vojtěcha Jasného si jako režiséra i jako člověka velice vážím (vždyť má na kontě dílo, kterého si z celé naší kinematografie cením nejvíce), ale nemohu opomenout jeho rané období, kdy se teprve hledal a svůj um ještě naplno nezužitkoval - z něhož je právě tento film. Atmosféra je sice hodně solidní a některé scény se zadřou pod kůži (Ave Maria, schody v kamenolomu), celek však nepůsobí příliš kompaktně a scény, které mají spád se střídají s velmi zdlouhavými. Hlavními klady tak zůstává herecké obsazení (tedy až na představitele sadistického esesáka, který vypadal jako Olašský Rom a jeho roli jsem mu moc nevěřil) v čele se skvělým Františkem Peterkou, několik výše zmíněných silných scén a silný námět těžící z prostředí. Ale ani to není málo. 60%. (01.07.2017)

Jeden z prvních filmů Vojtěcha Jasného, a další z ukázek jeho neoddiskutovatelného talentu. Při čtení popisu děje by se mohlo zdát, že jde o inspirační zdroj pro Triumf Ducha s W. Dafoem a E. J. Olmosem, ale není tomu tak. Drama, jemuž vévodí vynikající (a skutečně nabušený) František Peterka, se soustřeďuje na sounáležitost vězňů a hluboce lidské okamžiky tváří v tvář nepochopitelně jakéhokoliv náznaku citu prosté mašinérii spíše než aby šokovalo groteskními scénami večírků pro esesmany. Vojtěch Jasný dokázal s pomocí vynikajících herců vytvořit velmi soudržný film, obsahující několik scén nejen hodných zapamatování, ale takových, jaké si nejde nepamatovat. Jednou z nich je samozřejmě scéna na schodech, druhou Ave Maria, a našlo by se jich ještě pár. To je na pouhou hodinu a půl více než slušný výkon, řekl bych. A to jsem ještě nezmínil precizní práci pokud jde o realismus - vězňové stejných národností spolu mluví svým rodným jazykem, používají tlumočníky (kteří někdy tlumočí tak jak se jim hodí), mluví s přízvukem atd. atd. Myslím, že jde o film neprávem zapadlý vedle např. celkem pravidelně reprízované Modlitby Pro Kateřinu Horowitzovou. S touto nejvyšší třídou rozhodně snese srovnání, byť nejde hlavně díky trochu zvláštně a zkratkovitě působícímu konci o úplně rovnocenné soupeře. Já každopádně dávám 80%. (22.09.2012)

Víc než dobrý film z prostředí koncentračního tábora, nejsem sice historik, ale odvažuji se říct, že je poměrně autentický a působí dosti věrohodně. Můj obdiv patří zvláště rekvizitářům, zato, že dokázali na Barrandově vytvořit tak dokonale vytvořit kulisy, tolik podobné opravdovému lágru. Samotný scénář sice nepůsobí nikterak originálně (podobně se vyvíjí každý film z tohoto prostředí), avšak svůj účel to splnilo - tedy především dokumentárnost oné strašlivé doby. Jinak Peterka jako vězeň-boxer působí velmi přesvědčivě, zastiňuje zde své ostatní kolegy (a to i pozdější populární herce Sováka, Menšíka, Brodského a spol.). (15.01.2013)

Navštívil jsem (opakuji navštívil) koncentráky v Dachau, Osvětimi, Mauthausenu, Fürstenbergu a Ravensbrücku. Kdybych měl napsat seznam těch, které jsem nenavštívil, nezbylo by na komentáře žádné místo. Film považuji za hodně tendenční, ani s jednu jeho rovinou jsem se nedokázal "ztotožnit". Soukromý koncentráček s mauthasenovskými schody, kde se všichni navzájem dobře znají a mezi sebou (s menšími problémy) komunikují... (15.05.2014)