Ježiš Kristus superstar

Střídavě úchvatná (Ježíš x Jidáš, Ježíš x Pilát), střídavě nudná (Opravdu bylo nutné zabírat skalní útvary v poušti?) rocková opera. Skvělé chytlavé melodie, ale zazpívané nijak zvlášt dobře.. Ted Neeley je nejcharismatější a nejuvěřitelnější Ježíš, kterého jsem zatím ve filmu viděla (a že jsem jich viděla i dost). Retro zpracování je naprosto vytrženo z reality, nápad s inscenací pašijí zajímavý a hodně dobrý. A já se u toho takřka dvě hodiny skvěle bavila, i to "kontroverzní" pojetí Ježíše a Jidáše se mi zamlouvalo... (A zjistila, že mi znělka k MISS vždy přišla nepatrně zvrhlá...) (11.06.2007)

31. Zlatý Glóbus za rok 1973 - nominace (6) - Nejlepší film (komedie / muzikál), Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Yvonne Elliman, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Carl Anderson, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Ted Neely, Objev roku (herec) - Carl Anderson, Objev roku (herec) - Ted Neely (03.01.2009)

Ok, jestli je nějaký žánr, který rozhodně nevyhledávám, je to muzikál (a čistý muzikál jako tohle už vůbec ne) a čím víc bizarní je, tím hůř se mi hodnotí. Jesus Christ Superstar je jeden z těch příkladů, protože už jenom nápad zpracovat pašije jako rockovou operu je hodně šílený nápad. A k tomu připočtěme černošského Jidáše (a vůbec je zde nějak hodně černochů, na to, že se to má odehrávat v Jeruzalému roku 33), stráže s růžovými tílky, stíhačky, tanky a hromad dalších bizarností, co tenhle muzikál nabízí. Asi prvních 5 minut jsem si myslel, že se dívám na něco typu Jablka, protože scéna příjezdu herců v autobuse (který na sobě bůhvíproč měl vlajku Íránu), jejich následné vystoupení a zpívání, při kterém jednoho z herců oblíkli jako Ježíše, mi připadala dost WTF. Každopádně pak už jsem si na to nějak zvykl, i když účel výše uvedených bizarností jsem nepobral a některým se i zasmál (no jo, doba hippies, co se vlastně divím). Písně ale nejsou špatné, některé si určitě budu pamatovat, některé se mi líbily, jiné míň, ale za špatnou nebo spíš otravnou bych neoznačil žádnou. Po filmařské stránce nemám co vyčítat, kamera je naprosto mistrná, vedené je to taky dost dobře, po herecké stránce, no... dejme tomu, zpívat uměli všichni, ale co je ze všeho nejzvláštnější, ten film mě ani minutu nenudil. I přes to, že jsem v druhé polovině cítil, že by se to rozhodně dalo zkrátit, stejně jsem se nenudil. To je stejně takový zvláštní prvek, měl jsem ho u všech tří dost bizarních muzikálů, co jsem zatím viděl (ty dva další jsou Rocky Horror Picture Show a samozřejmě již zmíněné Jablko), ani jeden mě nenudil. U Jablka to bylo způsobené tím, že je to smršť bizardity, která překračuje diváckou trpělivost a snesou ji jen magoři jako já, co z toho budou mít permanentní výtlem, nebo se aspoň budou dobře bavit. U Rocky Horror Picture Show to bylo zase způsobené tím, že... vlastně nevím, prostě to bylo dobře natočené. Co se nějakého hodnocení týče, řídil bych se takhle - Rocky Horror Picture Show ode mě dostalo 3*, protože mě to sice nenudilo, ale nic víc mi to nedalo, písně si z něj si už skoro nepamatuji a děj to nemělo. Jesus Christ Superstar mě taky nenudilo, jenže mělo děj a některé písně si budu pamatovat určitě, takže dám 4*.Tak jako tak stejně nechápu (stejně jako u Rocky Horror Picture Show), jak z tohohle muzikálu mohl vzniknou kult a proč je i dodnes tak strašně oblíbený, když prostě vypadá tak, jak vypadá. Strašně by mě zajímalo, jak na něj reaguje nějaký fanatický katolík, protože ten to buď musí milovat nebo to nedokáže překousnout a všechny existující zmínky a záznamy o tomhle muzikálu by vymazal ze světa. Ale jinak jo, líbilo se mi to. 4* (12.07.2020)

Možno v čase vzniku by som dala plný počet. Bolo to nové, šokujúce, avantgardné a mnohí ľudia nedajú na toto spracovanie dopustiť. Pre mňa je to však maximálne 3*. Páčia sa mi exteriéry, krajina kde sa film natáčal, niektoré pesničky, niektoré kostýmy. Dnes mi však veľa vecí prekáža, výstižne to popísal HonzaBez. (23.07.2023)

Mnohem konzervativnější než jsem čekal - Jesus Christ Superstar má pověst velké divočiny, a přitom je to jen standardní muzikálové vyprávění biblického příběhu v jeho čistokrevně tradiční podobě. Žádné proměny náhledu na příběh, žádná relativizace a zamýšlení se nad významem a dopadem křesťanského náboženství. Jediné co je navíc jsou použité rekvizity, metaforizující současnou společnost. Resp tedy společnost sedmdesátých let, dnes už by ten film vypadal zase trochu jinak... a Jidáš by nejspíš nebyl černý. Právě jeho postava je na tomhle zpracování nejzajímavější, má větší hloubku a komplexnější nazírání než jiné verze - ale když bych si měl vybrat na jaký film o Ježíši se podívám znovu, jednoznačně sáhnu po Scorsesem s Willemem Dafoe,. Tady odsud si jen tak maximálně pustím nějakou tu slavnou skladbu. 7/10 (12.12.2021)