Richard Jewell

Eastwood má za sebou silnější filmy, ale toto je solidní drama. Ve srovnání s podobným snímkem od Miloše Formana Lid versus Larry Flynt Forman líčil pokušitelského pornografa zábavněji, vyhroceněji, provokativněji, nicméně též vlezlý tlouštík Jewell v podání Paula Waltera Hausera objeví nakonec vlastní důstojnost a ve svém advokátovi přítele. Eastwood pojímá jeho životní dráhu zeširoka včetně obskurních zaměstnání, v nichž Jewell končí zpravidla pro svou přehnanou až protivnou aktivitu. Na každý pád s výjimkou oddané maminky vidí lidé v budoucím rekovi snaživého burana, ostatně v roli zaměstnance bezpečnostní agentury bere své hlídkování v olympijském parku vážněji než profesionální policisté, kterým je k smíchu – než se ukáže, že měl pravdu. Pohodovou náladu před výbuchem kreslí Eastwood věrně v čele s dobovou muzikou, dokonce i při nálezu bomb si dovolí šibeniční vtip – Jestliže vidíte, jak pyrotechnik zbledne, utečte – a s vědomím reálného pozadí události nabývá chaos před explozí i po ní na působivosti. Ovšem pak už se buduje očekávaný model veřejné štvanice. Novinářka platící za senzační informace sexem je až příliš otrlá, Jewell i jeho matka zas až moc prostoduší, agenti FBI až přehnaně zatvrzelí. Uměřenost přichází teprve se Samem Rockwellem v roli druhořadého právníka, jenž do případu vnáší trochu efektního divadla a trochu soukromé ironie. Kouzelně obrací oči v sloup, kdykoli jeho klient, noční můra každého advokáta, poruší závazek mlčení a jako naivní kluk nabízí pomoc mužům zákona, k nimž by tak rád patřil a kteří na něho přitom zkoušejí podraz za podrazem. Vypravěčsky je to zkrátka maličko nuda, ač všechna řemesla vykazují solidní úroveň a vedle Rockwella si postupně získá náklonnost i hrdina Paula Waltera Hausera, který své pohnutí zajídá obřími sousty. Nicméně zpětné výjevy nastavují čas, než Jewellův tým zvolí protiútok vrcholící dojemnými projevy, kdy zaslzí i cynická reportérka. Případ obětního beránka, jenž se právě hodil, sice líčí Eastwood přesně, ale nepřidá o mnoho víc, než si lze o kauze přečíst (28.03.2020)

Clint Eastwood a další zpracování příběhu o na první pohled naprosto obyčejném muži, který dokázal velké věci, ale místo vděku se mu dostává výsměch, opovržení i obvinění. Herecky skvělé, Clintova režie standardně staromilská, ale příběh mi nepřišel natolik zajímavý, aby mě bavil celou dobu a chyběli mu silnější scény a nějaké to překvapení, čím by film vybočil se zajetých kolejí. (12.06.2020)

Vynikající film o (zhoubné) síle médií i státu a jeho složek... Clint má bezesporu cit pro silná témata no a taky je to prostě výborný režisér a na jeho filmech je to znát...nevím, jak to dělá, že ho nedostihl věk a senilita, tenhle člověk a jeho tvorba prostě odolává zubu času a asi bude točit i jako stoletý...klobouk dolů! Prostě stará poctivá filmařina... (06.03.2020)

There is a Bomb in Centennial Park You have 30 Minutes.... Prostáček zatažen do velké, přesně kontrolované a řízené hry na dobro a zlo. Částečně se mu splnil sen, i když se na chvíli stal noční můrou. Clint i ve svém věku stále dávkuje emoce přesně tak, jak je potřeba, dokonce to nepřehání ani s tzv. tlačením na pilu, jen trochu, budiž mu odpuštěno, když pořád diktuje o desítky let mladším kolegům. Povedená a poučná věc. [Kino - Citadela] (03.04.2020)

Jednoduchý příběh nekomplikovaný zřejmě stejně jako skutečná událost, podle které by natočený. Střet policejní rutiny a ledabylosti s prostou, přímočarou morálkou člověka nadzvedává. Trošku jsem se těžko emočně dostával k P. W. Hauserovi v hlavní roli prostoduchého prosťáčka, ale to je patrně jen problém mého vkusu. Smekám před Clint Eastwoodem. (28.06.2020)