Quills - Perom markíza de Sade

Skvělé, úžasně zábavné, žádné zbytečné psychologizování. Podle psychoanalytiků máme v životě jen dvě možnosti: stát se "homo perversio" (ve filmu též citováno) a "homo hystericus". Ten první "homo" se oddává ("nezřízeně") svým tužbám ("perverzím"), přitom však strádá nepokojem, ostrakizací, někdy i psychosomatickým tlakem. Ten druhý se jich (často ostentativně) vzdává a žije běžným všedním životem, plní si své povinnosti a dbá na svá práva, přičemž se jeho tužby propadají do hysterických fantasmat, která mohou v určitých situacích explodovat do nějakého druhu psychotického náslilí. Většina lidí se vklíňuje někam do mezer a pak zjišťuje, že ani kompromisy nikam nevedou (k Lacanově jouissance). Pozn: 1. Za homo perversio se označuje i Slavoj Žižek, nejspíš z obav, aby ho nikdo nepokládal za homo hysterika. 2. Kdyby nebylo markýze de Sade, musel by jím být někdo z nás! 3. (B)lázeňské divadlo a kapela, dialog Markýzy a Collarda, stejně tak jako Markýze a Coulmiera - vskutku akční film. 3. Sadova (nikoli sadistická) perveze = tajné společenství ve dvou. 4. Jdu na zahradu, "aby se mi rytí také vyplatilo"... Ještě něco jako shrnutí (Jean Boudrillard: O svádění, str. 151): "Perverzní osoba se ve svádění mýlí, neboť se ho snaží kodifikovat, zavádět pravidla, uzavírat pakty, a tím ničí jeho základní pravidlo, pravidlo tajnosti, které nesmí být nikdy vysloveno." (06.06.2017)

Normálně bych tento film dá s klidem ignoroval (podobně jako osobnost samotného markýze de Sade i jeho dílo, jímž jsem vždy opovrhoval) - kromě mé odvěké averze k životopisnému žánru mě od něj odrazuje i jméno (druhořadého) režiséra a 2 hodinová délka, ale okolnosti tomu chtěly, že se ve Varech naskytla možnost to vidět s účastí Geoffreyho Rushe, který k tomu řekl před projekcí pár slov, takže jsem se tomu nakonec rozhodl dát šanci, a musím říct, že z hlediska hereckých výkonů tomu skutečně nejde nic vytknout (víc než Rush mě zde ale zaujal zjev mladé Winslet), a v některých momentech je to doslova výborné, a musel jsem si u toho s úsměvem vzpomenout na moderní pisálky, publikující s nesnesitelnou snadností ten svůj literární brak, a přemítal jsem, jaké by to bylo, kdyby pocítili aspoň vzdáleně to ohromující nutkání psát za každou cenu jakýmikoli prostředky i za cenu nejtvrdších restrikcí, jako chudák starý Sade, jehož vytrvalost mi - přiznám se - v tomto ohledu zcela imponovala, a zoufale ji v dnešní době postrádám. Po dějové stránce mě to ale jinak dost nudilo - jak nepřekvapivé, u nejnudnějšího žánru ever - a až příliš často jsem se díval na hodinky, protože řekněme si to na rovinu, sedačky v karlovarském divadle se po pár desítkách minut stávají Záhořovým ložem, a člověk už jen chtěl, aby byl konec, což je samozřejmě špatně. A celkově nemám pocit, že by mi to něco dalo, snad vyjma dalšího zářezu do seznamování s pestrou filmografií K. Winslet. (12.08.2022)

Četl jsem kousek knihy od Markýze de Sade a věřte mi, že tohle je velmi slabý odvar jeho myšlenek. Každopádně tento film nemá kopírovat knihu, ale jen nastínit období francouzské dekadence a příběh okolo Markýze de Sade a to zvládá docela bravurně. Můžeme polemizovat, do jaké míry je tento příběh poupravený americkou produkcí a též se můžeme dohadovat zda-li to bylo málo či naopak příliš zvrácené. Já osobně bych si to možná dokázal představit ještě perverznější, ale to nemění nic na tom, že film ode mě dostane plný počet bodů. Ke všemu Kate Winslet zraje jako víno a spolu s Amelií Warner tvořili neskutečně sexy dvojku. (11.04.2010)

Charentonský ústav pro choromyslné má jednoho zvláštního pacienta. Je jím Markýz de Sade (Geoffrey Rush), saditstický sexuální zvrhlík. Ředitel ústavu, abbé Coulmier (Joaquiem Phoenix) tuší, že jediným způsobem léčby markýze je nechat jej vložit své fantazie na stránky papíru. Markýzi se ale vždy podaří své dílo dostat za stěny blázince, kde je jeho nemravné dílo vyhledávány prostým lidem. To se samozřejmě nelíbí vládě, a tak do Charentonu posílá jednoho z nejlepších psychiatrů, doktora Royera Collarda (Michael Caine), aby Markýza de Sade zkrotil... Z tohoto filmu mám velice rozporuplné pocity - na jedné straně jde o herecky velmi vybroušené dílo (samozřejmě filmu vládne výborný Geoffrey Rush), na straně druhé mne obsahově až tolik neuchvátilo. Po celý film jsem se nemohl rozhodnout, komu vlastně fandit - z lidského hlediska je sice Markýz de Sade odpad, jenže Phillip Kaufman jej postavil do role týraného mučedníka, což se mi celý film docela eklovalo.. (28.03.2011)

Překvapivě vizuálně exkluzivní lahůdka s fantasticky vystiženou atmosférou blázince, fenomenálně zvráceným Geoffreym Rushem, okouzlující Kate Winslet, fantastickým Joaquinem Phoenixem a ďábelským Michaelem Cainem, který je využitý míň, než by se slušelo. Vynikající filmařina, která utíká jako voda, která rozhodně není ukecanou a utahanou nudou, jak by se možná mohlo někomu zdát. Naopak, Quills je opravdu výjimečný zážitek, jenž vám z hlavy rozhodně jen tak nezmizí. Škoda je jen toho konce - ne snad, že by byl špatný, jen je prostě úplně jasný dlouho dopředu. Ale to je jen malá vada na kráse této skvělé záležitosti, která je navíc podtržená skvělou stylovou hudbou. 85 %. (02.01.2023)