Vyléčení

Popravdě jsem měl trochu obavy, aby "vážnost" a "serióznost" ve filmu o kanibalské virové epidemii nebyla naškodu, prostě aby na tenhle fajn námět nějaký suchopárný intoš nevyrobil další moralizující humanistický sajrajt pro diváky s pravítkem v zadku. Tedy není to úplně nejhorší "apo" jaké jsem viděl, dokonce i slušné akčnosti se občas dočkáme, ale jeho look je spíš televizní než kinofilmový a psychologická rovina jednoduchá a šablonovitá jako v každém druhém béčku. A proto si myslím, že forma béčkového akčňáku by filmu slušela líp než rádoby psychologický vztahový drama, když to stejně není žádnej hlubokomyslnej art. Ani herecký obsazení mě nenadchlo - Page má děsně protivnej kukuč a mužský zbytek hlavního hereckýho pelotonu je šedivej a necharismatickej až běda. Ale dvě hvězdy mi zase přijdou tak nějak málo, takže dávám nepřesvědčivou třetí. (17.06.2018)

Nikdy jsem se nějak netajil, že zombie subžánr patří mezi moje nejméně oblíbené hororové témata (výjimkou jsou staré italské kousky, filmy od Romera či třeba démonická série REC a pár dalších…). Pár filmů už mě však dokázalo zaujmout a navíc Irsko bylo nějaký čas mým druhým domovem, kde jsem žil a pracoval. Takže taková srdcovka. I z toho důvodu jsem dal nakonec tomuto kousku šanci, přestože je v mé sbírce už docela dlouho. Nějak jsem si o něm dopředu nezjišťoval moc informací, takže jsem byl zpočátku celkem překvapený jeho netradičním pojetím. Tvůrčí myšlenka (nápad) o znovu začlenění nakažených (vyléčených) zpět do společnosti, nebyl vůbec marný. Musím souhlasit, že spíše než o horor se jedná o jakousi formou sociálního dramatu. A téma nepřizpůsobiví versus zbytek, či náhrada migrantů za zombie, předsudky, rizika – byla více než zjevná. To už ale ať si každý přebere, jak uzná sám za vhodné. K těmto žhavým tématům se raději moc nevyjadřuji, protože by to nemuselo dopadnout dobře.     Stejně jako k faktu, že jednu z hlavních rolí zde ztvárnila pěkná a nadějná herečka Ellen Page ještě v době kdy byla jakžtakž normální. I ona totiž zanedlouho poté začala o sobě prohlašovat, že se cítí býti jako muž a podstoupila svou „transgender přeměnu“. Další zvěrstvo, které se na nás za poslední roky/měsíce valí ze všech stran. Ani to mi však nezabrání, abych nepochválil její herecký výkon. Jako Elliot Page mě už nyní vůbec nezajímá…   Ale abych se vrátil k samotnému filmu. Myšlenka dobrá, provedení však místy dost pokulhávalo. Zvláště budete-li se na to dívat jako na hororový film. Přitvrdilo se až v samotném závěru, došlo i ke zlepšení celkové atmosféry, ale do té doby budete muset překousnout hromadu dialogů – z nichž velké množství zas tak záživných nebylo. Bylo cítit ono „morální poselství“ a hlavní hrdina se snažil, co to šlo, ale našla se tu i řada dosti chabých pasáží, při kterých jsem nervózně pokukoval po časomíře. I z toho důvodu tomu prostě nemůžu dát lepší ohodnocení než lehký podprůměr. 40% (25.12.2023)

Irsko-francouzský snímek „Vyléčení“ je tak pro mě jen zdlouhavou nudou, která v sobě sice něco měla, čím by mohla zaujmout, ale podáno je to způsobem, který nechává diváka chladným. A to je celkem škoda, protože synopse tohoto filmu se zdá jako krok správným směrem. Nakonec to byl ale jen úkrok stranou, po němž se celý nápad zřítil z útesu a byl zabit. (20.02.2020)

Ďalšia osobitá varianta hororu so zombie tematikou. Pohľad na dianie, súvisiace s prepuknutím zombie pandémie z perspektívy samotných nakazených sme tu už mali (Warm Bodies, Fido...), vyliečení ex-zombíci, majúci problémy začleniť sa späť do nepriateľsky naladenej ľudskej spoločnosti sú však nóvum. Ja som skôr fanúšikom akčnejšieho poňatia, ktorého sa mi v The Cured dostalo až v závere, zombíci ako téma sociálnej drámy však tiež neboli na zahodenie... (31.05.2018)

Nejdřiv bych rád upozornil, že nejde o čistokrevnej horor. Je to mix mezi hororem a psychologickým dramatem. Což by mi osobně nevadilo. Myšlenka filmu nebyla vůbec špatná. Jasně ale z filmu cítím promarněnej potenciál v podobě divácky neatraktivního zpracování, který nedává filmu moc šancí na to aby diváka víc zaujal. (05.04.2023)