Réžia:
Alfonso CuarónScenár:
Alfonso CuarónKamera:
Alfonso CuarónHrajú:
Yalitza Aparicio, Marina de Tavira, Diego Cortina Autrey, Carlos Peralta, Marco Graf, Daniela Demesa, Nancy García García, Verónica García, Andy Cortés (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Zatím nejosobnější projekt oscarového režiséra a scenáristy Alfonsa Cuaróna (Gravitace, Potomci lidí, Mexická jízda), film Roma, sleduje dívku Cleo (Yalitza Aparicio), která pracuje v domácnosti středostavovské rodiny ve čtvrti Roma v Mexico City. Jako v propracovaném psaníčku ženám, které ho vychovaly, vzpomíná Cuarón na vlastní dětství a vytváří živý a procítěný portrét domácích konfliktů a společenské hierarchie v politickém chaosu 70. let. (Netflix)
(viac)Videá (3)
Recenzie (372)
Nejlepší díla československé nové vlny (i když i Felliniho by v tom jeden poznal) se právě rozrostla o spřízněného mexického bratránka, který v kruzích "náročnějších" diváků snad ani nemůže nevyvolat nejednu strhující mexickou vlnu. Což je natolik vypovídající, že si i odpustím původně zamýšlené chvalozpěvy na každý jeden aspekt od neherců přes nasnímání a nazvučení až po sofistikovanost vyprávění, které bezezbytku naplňuje řčení "ďábel se skrývá v detailech". To co Cuarón jakožto scenárista/kameraman/režisér dokáže "jakože mimoděk" mizanscénou (či čistě ruchy mimo obraz) odvyprávět v pouhých náznacích, to je více než pouze obdivuhodné. Aby toho snad nebylo málo, tak přes zdánlivou prvotní chladnost je tato "oslava obyčejných silných žen v našich životech" navíc i podmanivá a emoce vzbuzující jako máloco v posledních letech. Roma působí jako snímek, který se minul vznikem o pět dekád. Ovšem díky jeho kvalitám by se na něj nezapomnělo, ani kdyby před oněmi padesáti lety skutečně vznikl. Naopak by se na něj láskyplně vzpomínalo v intencích "takové majstrštyky se už dnes, bohužel, netočí". Díky Cuarónovi to však neplatí; a za to jeden musí být neskonale vděčen, ať už v konečném důsledku je Roma jeho šálkem kávy či není. ()
Silně autorský film, který o křehkých věcech života vypráví více skrze uměleckou obrazovou stránku, než tváře postav a jejich dialogy. S dialogy i výrazy tváří pracuje také (a Yalitza Aparicio je skvělá), ale není to univerzálně oslovující, tradičně emocionální promluva k divákům (film ani nemá žádnou “diváka manipulující” původní hudbu). Cuarón si chtěl po zužitkování výjimečného filmařského talentu na velekomerční Gravitaci odskočit do čistokrvného filmařského potěšení bez závazků vůči studiovým investicím. Roma je brilantní filmařina, kterou jsem obdivoval každým záběrem (tři až čtyři scény mě docela znepokojili) a vnímal i uznal všechny její sociální odkazy (třídní společnost, výjimečná síla ženy s těžkým osudem), ale emocionálně mě ke Gravitaci nebo Potomkům lidí nepřiblížila. ()
Zvukomalba. Nebo snad sonorama světa Cuarónova dětství. Po úspěchu Gravitace mohl natočit cokoliv jen chtěl - a taky natočil. ___ Skromné a zasněné vzpomínání na malou velkou hrdinku. Vrátil se, vzdal jí hold a natočil velký film, který se neomezuje jen na vlastní příběh, ale nabízí unikátní estetický zážitek a také reflexi nerovností a jiných bolestí světa, který s nimi ale nepřestává být krásný. Co záběr, to radost. Klid, který nepozorovaně a pravidelně přechází v bouři - jako nepředvídatelný oceán (což je slovní obrat, který je snad odpustitelný jen pro jeho odkaz na konkrétní scénu snímku). __ Vrátit se do dětství a vzpomínat na stáří. Poslouchat zvuky sousedství, města, luk. Vyzrálá a nikam nespěchající nostalgie jako prase. Dík. ()
Roma je skvělá, Roma je dokonalá. Úplně jiná, než předchozí Cuarónovy snímky, přesto ve finále přesvědčivější a hlavně osobnější. Možná film (nejen) roku, ale to ještě nechám malinko uležet a uvidím. V kině zážitek, který nelze hodnotit jinak, než 100 procenty a letos možná můj poslední komentář. Chtěl bych, aby můj závěrečný byl z výjimečného filmu a tenhle už letos určitě nic nepřekoná. ()
Pro mne osobně byla filmová událost roku polská Studená válka, ale Roma je hned těsně v závěsu, rovněž absolutně dokonalá forma, jen příběh je tu, alespoň ze začátku, až moc upozaděn... Ovšem ta nádherná kamera, téměř až uhrančivý vizuální vjem, naprostá filmovost, bytostné filmové vnímání, vyprávění prostřednictvím obrazu, to je tu dotaženo k dokonalosti... S odkazem na naši nejslavnější éru kinematografie by se dal Cuarónův styl pojmenovat jako mexická nová vlna, jde tu vysledovat řadu paralel a vzájemných styčných bodů, obecně má v sobě Roma hodně z Federica Felliniho či třeba Bély Tarra, ale i již v úvodu zmíněného Pawla Pawlikowskiho... ()
Galéria (94)
Zaujímavosti (17)
- Snímek Zajati vesmírem (1969), který chtějí děti vidět, pojednává o záchraně astronautů z oběžné dráhy Země. Zpracovává tedy stejné téma jako Cuarónův film Gravitace (2013). (D.Moore)
- Násilný incident ve filmu odkazuje k tragické události z roku 1971, označované jako Corpus Christi massacre, při které bylo zabito okolo 120 demonstrantů. (Stany3)
- Ve scénách z nemocnice hráli reální doktoři, režisér tím chtěl docílit autenticity. (Grimaldi)
Reklama