V prístave

Tak dobře, jak hráli herci v tomto filmu ti současní hrát snad ani nedovedou. Jednoduchoučký, ale moc pěkný scénář dal celému snímku ten správný náboj. V době vzniku si musel každičký, kdo film viděl pořádně ustříknout. Marlon Brando je zde v roli Terryho, jenž je součástí skvěle organizovaného zločinu, opět precizní. V podstatě do děje velmi dlouho vůbec nezasahuje a pouze své okolí pozoruje, přičemž je se svým momentálním postavením spokojen. Lee. J. Cobb je rovněž naprosto perfektní. Viděl jsem ho teprve podruhé, přičemž poprvé jsem ho viděl hněvat se společně s dalšími 11 chlapíky. V tomhle snímku je velkým gangsterem, neboť má moc nad přístavem, který představuje největší, ba dokonce jediné místo v městečku, kam si může člověk přijít pro hrst dolarů. Co bylo ve filmu naprosto úděsné byla hudba. Byla příšerně ponurá a rvala mi uši pokaždé, kdy se plně rozezněla. 8 oscarů celkem chápu. Viděl jsem mnoho filmů z podobné doby a ve srovnání s tímto filmem to byly většinou hrozně nudné sračky. Tenhle film rozhodně nudný není. Já jsem absolutně spokojen. Více jsem od snímku nečekal. 3* (16.10.2013)

V přístavu je samozřejmě výborný film, nezapomenutelně zahraný, nasnímaný i ozvučený, ale od osmioskarového trháku jsem asi očekával více než jen další variaci na téma násilnické gangsterské nadvlády a sociální nerovnosti. Jednoduchý příběh je přitom občas přehnaně dramatizovaný a zidealizovaný, což sice navyšuje jeho působivost a mravní hloubku, ale "krutá realita" podřízené pracovní třídy mě nezasáhla tak silně, jak asi bylo zamýšleno. Kvůli čemu ale opravdu stojí film vidět, a kvůli čemu hlavně získal takový věhlas, je jednak pedantsky živočišný výkon Marlona Branda (něco takového, co v dnešní době dokáže leda Tom Hardy) a pak také podmanivě stylizovaná forma spojená se správně depresivním prostředím, z něhož lidská špína přímo sálá. Určitě jsem zvědavý na ostatní Kazanovy snímky.... 80% (15.02.2016)

V přístavu Elii Kazana je mimořádně významné sociálně-kritické drama, kterým režisér a scenárista Budd Schulberg přenášejí na plátno skutečné události i vlastní pohnuté zkušenosti z období v Americe vrcholícího Mccarthismu (kolektivní pokrytecké hysterie), které pak navždy silně poznamenali jejich profesní i osobní životy. Kazanovi se podařilo nalézt přirozenou paralelu mezi osudovým pochybením a dramatickým příběhem Terryho Malloye, který se navzdory přesile a tragické ztrátě bratra (Rod Steiger) tvrdě postaví zločinnému uskupení předáků (Lee J. Cobb), čímž Kazan své jednání sice přímo neospravedlňuje, ale upřímně se za něj staví a určitým způsobem jej vysvětluje. V přístavu stojí na nezapomenutelném hereckém projevu Marlona Branda, který v roli Terryho Malloye předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. Zvláštní úlohu v Terryho snaze o vykoupení pak představuje Karl Malden v roli otce Barryho, který je sice nepřímým, přesto však stejně silným a odhodlaným bojovníkem proti zlu, které v přístavu panuje, a také Eva Marie Saint, představující sestru člověka, jehož smrt si Terry dává za vinu. V přístavu je výjimečný film, který má hodně co říci i dnešním divákům, nesnaží se zalíbit, zbytečně nemoralizuje, jasně vystihuje boj jedince se společností, konkrétně se zkorumpovanými mocipány, a zcela po právu se stal klasikou americké (i světové) kinematografie. (05.04.2021)

Několik poznámek ke způsobu, jakým je celá tahle podívaná odvyprávěná. 1, Přístav je ze své podstaty otevřené místo, z něhož se dá kdykoliv utéct, přesto jako by nebylo kam. Jako by byl spíše vězením. Tohle film vyjadřuje skrze mimetický popis děje, tedy skrze maximum informací (tzv. nepotřebné detaily přístaviště), které vytvářejí dojem, že se vypravěč drží reality. 2, Celý film vystavuje kolem ústřední postavy Marlona Branda tři úrovně vyprávění. (i) Hlavní linie spočívá v zavraždění jednoho z mužů. Tato linie ovšem nemá jakýkoliv vliv na děj, pouze ho iniciuje. (ii) Tématická vyprávění (různé vložky a analogie) zastupují dělníci coby nosiči tezí, jejich nářky a trudné živobytí. (iii) Vyprávění bez přímé vazby představuje přístav samotný. Pouhá oblast veškerého dění, distancovaná od obyvatel, a zároveň jako by vyprávějící svou vlastní historii skrz tyto obyvatele. 3, Postavy filmu se zdají živé v tom smyslu, že jejich stanoviska neovlivňuje režisér ani scénárista. To je ovšem problém. V několika momentech se nedostává filmu nových impulzů a bylo by tedy vhodné, kdyby buďto vypravěč nějakou osobu dočasně zastoupil a pohnul s dějem, anebo by základní schéma zůstalo, ale rám obrazu by se zahustil více informacemi (falešnými i dějovými). 4, Vypravěč nezřídkakdy dění pouze pozoruje a nechává na postavách, jak si vyřeší svoje spory. Především v milostném vztahu Brando – blondýna zcela absentuje a zanechává dvojici v intimitě. A pak zasáhne, zničehonic vyostří situaci. A pak zas jen pozoruje. Nikoliv tedy že by neustále drobnými posuny hýbal s dějem. Problém je, že při flirtování dvojice vzniká ohromná propast mezi postavami a divákem, kteří nemůžou být ve vztahu jakkoliv zainteresováni. ____ Jestliže marxismus hlásal základnu (vzbouření dělníků...) a nadstavbu (...zasazené do fiktivního příběhu), film se nám pochopitelně snaží namluvit opak. Snaží se nám namluvit, že nebyl natáčen dle schématu, nýbrž životně a svěže. Přirozeně tomu tak není. Proto nemusí vypravěč tak často vstupovat do postav a korigovat děj. Protože vše ovládá ideologie a autor, jakýsi strůjce obrazů a loutkář v pozadí, stojící nad samotným vypravěčem. (14.10.2008)

I presto, ze ve filmu chybi snad jediny zaber na more, velmi dobre je zachycena atmosfera v pristavnich docich. Pri sledovani filmu jsme se nemohl ubranit dojmu, ze je film misty dost naivni, coz trochu kazi celkovy dojem. V pristavu je mistrne natoceny film, snad po vsech strankach. Na co ale snad nikdy nezapomenu, je herecky vykon Marlona Branda, jeden z nejvetsich hereckych zazitku, jaky jsem kdy videl. Pro fanousky teto filmove ery a zanru povinnost. (25.08.2012)