13 hodín: Tajní vojaci v Bengázi

Byly tam momenty, které šly trochu přes čáru, ale jinak akce jsou prvotřídní. Sebeobětování pro vlast se zbraní v ruce je čest pro správného chlapa. To ano. Směrem k této pravdivé události si dovolím podotknout, že s osobní zodpovědností (či sebereflexí) se bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová moc nepárala. Takže vina zůstala bez adresáta. Koho dnes zajímá objektivní pohled? Navozující důvěrně známé. "Já nic, já muzikant" (12.07.2016)

Čekal jsem zbytečně dlouhý, armádu fetišizující a patetický akčňák s plochými postavami, které mi budou ukradené, s nulovým dějem, nabouchaným vizuálem a únavnou hromadou střílení a výbuchů. A to jsem i dostal a kupodivu mě to docela bavilo. I proto, že military fetiš a amícký patos mě nevytáčí, neřeším ten film politicky a i jako pacifista si dokážu užít armádní střílečku. První třetina vás seznámí s hrdiny, o kterých se sice dozvíte akorát to, že jsou to profíci a MAJÍ RODINY, ale nějak si s tím vystačíte. A taky velmi rychle zjistíte, že se hrdinové nacházejí v chaotické a krajně nebezpečné zemi, kde jejich život nemá žádnou cenu a může být kdykoli ukončen. V druhé třetině se rozpoutá první fáze pekelné noci, kdy se nějaká lokální bojůvka zmocní prvního ze dvou baráků s amíky, hrdinové tam musí jet a dovézt je do druhého baráku a je z toho hodně napínavá honička a asi vrchol filmu. V poslední třetině pak hrdinové brání druhý barák, ale napětí brzy upadá, protože i když proti hrdinům "stojí celé město", hrdinové drží útočníky za zdí, aniž by se výrazněji zapotili, a útočníci se zvetí až na samém konci. Což je dost problém. Takže suma sumárum, vystříhat z první poloviny půlhoďku zbytečných keců i akcí, zatlačit na závěrečné obléhání a prokreslenost postav a mohlo to být za tři i čtyři hvězdy. (11.06.2017)

Tehdy ta zpráva proběhla médii. Ozbrojenci zabili v libyjském Benghází amerického velvyslance. Rozzuření teroristé vlétli na americký konzulát zřejmě kvůli filmu hanobícímu muslimského proroka Mohameda. Tehdy ale nezaznívalo, že zařvalo i pár členů speciální elitní jednotky bývalých mariňáků. Protože žádná letecká posila nedorazí a mezi našimi hrdiny bude ještě hodně dusno. Nejrealističtější film Michaela Baye? Dost možná. Jenže výsledek není postavený na tom, co jeho filmografii nejvíc zdobí: akce. Snaží se nás napínat, snaží se představit jednotlivé postavy (a je jich zbytečně moc), snaží se zachytit nehostinnou situaci v oblasti. Jenže na to je Bay (navrch ve zdrženlivější formě) poměrně mizerný vypravěč. Vždy se staral hlavně o to, aby jeho usměvavé krasavice a vyvolení svalovci na plátně dobře vypadali a aby akce byla propracovanější a efektnější než u konkurence. Tady takřka hodinu strávíme budováním atmosféry, kdy se něco chystá, jenže vlastně nemáme o čem vyprávět. Ústřední chlapíci jsou sice sympaťáci, ale na manželkách trpících doma si diváka nezískají. A vše okolo se mezitím nepříjemně táhne. Měli bychom na druhou stranu ocenit snahu o vrstevnatější děj. Čtyři hvězdy navíc dávám hlavně proto, že jsem rád, že Bay zkusil něco jiného než transformeří ptákoviny. Přesto třeba takové hodně přepálené, ale řemeslně precizní Na život a na smrt mě chytlo mnohem víc. O Bayově Skále nebo Armageddonu ani nemluvím. (04.06.2016)

|50%| Původně jsem na to chtěl jít do kina. Nakonec jsem z časových důvodů nemohl. Nyní po shlédnutí jsem rád, že jsem na to nešel, až tak moc mě to neuchvátilo. Nebylo to vyloženě špatné, ale na víc jak slabší průměr to nemá. Příběh mě nechytnul, politika jde mimo mě, takže politické aspekty mě nudily, místy byla opravdu nuda. 2 klady film má a sice: Postavy a akci. Postavy byly opravdu uvěřitelné. Žádného, více známějšího herce tu asi nemáme, ale přesto jsem byl s výběrem herecké sestavy velmi spokojen. Akce bylo celkem dostatek, ikdyž bych ji ve finále víc zvelkolepil – právě to finále mě celkem zklamalo, ikdyž to bylo místy reálné. Přece se nejedná o klasický akčnák. Jistá žánrovka tenhle snímek je – to nepopírám. Stopáží to bylo ale podle mě trochu přestřelené. A to mi dlouhé filmy nevadí. Hudba byla obstojná. Začátek se celkem vlekl. Dokonce jsem zamýšlel, že dám lepší 2 hvězdy, ale nakonec jsem tu 3 dal. To, že to není vyloženě můj nejoblíbenější žánr, je můj problém. (11.06.2016)

Film vás letem světem provede libyjskými reáliemi posledních let v honosném nadpisu "podle skutečné události", načež se hned vrhnete mezi testosteronové chlapce, kteří mají připravené pro nepřítele tvrdé bicepse, pro rodinu měkké srdíčko (a pro sebe tvrdé penisy). Děj se snaží působit komplexně, ale díky extrémnímu zjednodušení se mu to vůbec nedaří. Jednou jsme v akci, pak brečíme na skypu s rodinkou, pak máme hrdinské řeči o záchraně amerických životů a nakonec se z toho patosu zblejeme od hlavy až k patě. V takto rozkouskovaném syžetu (ha!) nemáte moc šanci se s postavami ztotožnit. Akční scény jsou taktéž neosobní (což by se dalo přežit) a trochu chaotické (těžko odhadnout, kdo je vlastně v prdeli). Něco mi říká, že to celkem nebylo tak špatné a že bych tu třetí hvězdu měl z milosti dát, ale vlastně ani nevím proč... 5/10 (05.06.2016)