Nočné zvieratá

V době premiéry jsem zaznamenal, že úvodní sekvence oslavuje ženskou krásu. Nuže, do jisté míry je to pravda a celkem mě to hned ze začátku hezky nakoplo mezi nohy. Následně přijde na scénu jako vždy fantastická Amy Adams, které člověk věří naprosto všechno co řekne a rozhodně se jedná o jednu z nejlepších hereček současnosti...a to to není tak dávno, co jsem jí moc nemusel. Rád bych se zde věnoval třeba příběhu, (ne)citlivému uchopení jednotlivých postav a jejich nešťastných příhod, ovšem u tohodle snímku platí jako nikdy jindy, že tenhle film se chová tak, jaký je ve skutečnosti režisér. Tom Ford je skutečně zajímavá osobnost, i z toho mála co o něm vím a co jsem o něm četl jsem doznal, že jeho cit pro umění je z Nocturnal Animals cítit každým coulem. Single mana jsem neviděl a asi ještě v nějaké blízké budoucnosti neuvidím, ale další Fordovo (filmový) projekt rozhodně budu sledovat. Jedni jeho nekompromisní způsob vyprávění neustojí, ti druzí si budou jako já užívat každou minutu pečlivě vypulírovaného příběhu, která ani v závěru nedá přímočaré odpovědi a leccos si divák musí domyslet. Ta hořká pachuť při naskočení titulků k tomu jednoduše vybízí. Pro Amy loni po Arrivalu už druhý takto zajímavý projekt, ta dáma musí mít skvělého agenta, jo a mistr Jake tuplem! ... 9/10 (13.02.2017)

Když někdo obdrží román inspirovaný společným životem od bývalého partnera, bude mít obavy se do řádků začíst. Rozmazlená prachatá hrdinka, jejíž bývalý nezapadal do jejího společenského postavení, je toho typickým příkladem. Nakonec rozkrývá temný příběh jedné noční cesty spokojené rodinky, která se na opuštěné texaské silnici promění v tragédii. V pozadí vzpomíná na střípky ze společného soužití a přemýšlí, co jí má kniha naznačit. Prostor na různé výklady je patrný. Vnímá totiž paralely, jak kdysi autorovi řádků podkopla nohy. Ano, je to temné a postavy jsou osamělé a depresivní, nicméně může být k diskusi, co si z toho máme vzít. Tvůrci se otřou o to, že vždy máme možnost volby, ale většinou se rozhodneme špatně, snaží se ukázat cesty, jak z životní pasti nebo jak odčinit vinu. Není to žádná hloubavá nuda, stylový Tom Ford dokazuje, že si dokáže dupnout; kamera, střih, zvuk, výprava, herci, vše je na špičkové úrovni. Jenže když se na to divák podrobněji podívá, tak tahle trochu hra na umění postrádá celkovou sílu. Té symboliky je na mě prostě trochu moc, třeba hrdinčiny výseky do vzpomínek jsou místy povrchní, její nejistota je natolik patrná, že to divák nepotřebuje několikrát připomínat. Satira, melodrama, ostrý thriller. Klameme tělem, ale kolikrát blbě. Nebo jsem blbej já. (09.01.2017)

Typický příklad bezohledné formy vítězící nad obsahem. Bohužel, Nocturnal Animals jsou opravdu krásný zážitek pro oko, oceňuju všechny detaily prolínání románu v hlavním příběhu, trojí barevné schéma, ale víc nic. Zdá se mi poněkud nedostačující, aby takový počin, o kterém se hovoří v superlativech, pojednával jen o tak běžném momentě v životě, jakým je vyrovnávání se s rozchodem. Mezilidské vztahy mají své začátky a konce, je to tak prosté. Ale je život skutečně tak málo inspirativní, aby nenabízel ani o kapku více? Díky alespoň za ten silní herecký soubor, díky nimž ty šablonky alespoň trochu fungují. Amy je estetická a krásně melancholická, Jake zemitý a Michael zas a znovu klasický drsňák. Knihu Tony and Susan (1993) vynechám. (04.11.2018)

Trefa. Přišlo mi jako bych se díval na něco co bych napsal já. Ford fantastickým způsobem pracuje s vypravěčskými rovinami. Pointa (i ta u sub příběhu) není nijak převratná, ale cesta k ní je promyšlená do nejmenších detailů. Stejně jako kontrast "dobrého" a "zlého", dekadentního a všedního v sobě skrývá nezvyklou magickou realitu. Gyllenhaal i Adamsová vynikající. Fantastická hudba. Plus stylové úvodní titulky s dnešní tváří Ameriky. (25.11.2016)

Velmi zajímavé, syrové a drsné. Ony už jen ty úvodní titulky byly masakr, co si budeme povídat... Ačkoliv chápu knižní příběh jako nezbytnou součást osudu hlavní hrdinky, přesto mi více vyhovovaly ty scény z amerického zapadákova než současnost temného převážně nočního sídla v L.A. Chvílemi to přepínání knihy a reality v napínavých momentech až rušilo, ale zřejmě to tak bylo nutné a tvůrci to tak chtěli... Moc se mi líbila kamera a jestli byl někdo skvělej tak Shannon v roli utahaného vyšetřovatele. Ano, už to tady bylo mockrát. Opuštěná Route XX, krom pruhu asfaltky jen míle zaprášené pustiny a partička vidláků, co si odchytí slušňáky a dá jim to z nějakého zásupného důvodu vyžrat. Ale to, jak byl příběh vystavěn jej právě díky hlavní hrdince trochu odlišuje od ,,klasické'' americké vyvražďovačky. Tím jej činí originálním, psychologickým. To co se děje na stránkách knihy se totiž neděje bezdůvodně a jistě není náhoda, že jako první si rukopis má přečíst Susan, jíž je i kniha na první stránce věnována. Nechtěl bych opomenout i skvostný soundtrack, který mne zaujal už při sledování. Konec byl takový všelijaký, výkladů může být více, ale já bych řekl, že byl zybtečně jednoduchý. Dávám tedy za 4 stránky rukopisu. * * * * (08.07.2018)