Nočné zvieratá

Nocturnal animals jsou filmem o jedné oběti vlastní nejistoty a o vlivu okolí, které (de)formuje, překresluje a přehlušuje její vlastní názory a pohled na svět. Tom Ford si natočil tak trochu vztahový Atlas mraků – hutnou skládačku, kde se áčkové drama prolíná s béčkově podvratnou parafrází příběhů od McCarthyho a společně tvoří perfektně naaranžované místo činu o jedné “vraždě”, která se vlastně asi ani nestala. Krásně nabubřelé a uhrančivé nic, které ale pod povrchem hodně zraje. (24.11.2016)

"Bav sa absurdnosťou našich životov. Bolia oveľa menej než skutočný svet." Takto nejako to zamýšľal Refn. A nepodarilo sa. Silný príbeh zrady a pomsty, vyhýbajúci sa priamočiarym diváckym emóciám, no napriek tomu pohlcujúci a zdrcujúci. Kontrast dokonale zladených kriviek bezpečného, ale chladného prostredia losangelskej high-society s nevyspitateľnosťou zaprášenej texaskej púšte plnej bezmoci. Kolízia prázdnoty konzumného sveta s najzásadnejšími životnými hodnotami. Oľutovanie dávnych nesprávnych rozhodnutí. Ukáže nám film vôbec postavu, o ktorej to je najviac, a ktorej nám je tak ľúto? Tríznivá to otázka, pretrvávajúca až do záverečnej scény. Americké akademické umenie, oživené najväčším hereckým potešením. A soundtrackom ako od Bernarda Herrmanna. (29.11.2016)

Opět jeden z náročnějších a lehce znepokojivých filmů. Ono Gyllehhaal si poslední dobou vždy vybírá obdobně tématicky založené filmy a celkem mu to i svědčí, zde mu slušně sekunduje i můj oblíbenec Michael Shannon v roli detektiva, který je jak jinak než skvělý. Lehce mě štvala linie s Amy Adams, která mi přišla poněkud nezáživná. Příliš se k filmu napsat nedá, zásadní zvrat příjde poměrně brzy, tedy bez spoilerů je složité o filmu cokoliv napsat. Uvítal bych rychlejší tempo, ale zhlédnutí nelituji, má to však silný emoční průběh. 75% (06.01.2017)

Ford mě jistým způsobem uhranul, o tom není pochyb. Režijně se jedná o skutečně prvotřídní matroš s vysokou návykovostí a dusivou atmosférou texaského buranského zapadákova, pro který mám na filmovém plátně nepopsatelnou slabost. Příběh má chvályhodné úmysly a skutečně bravurně znázorňuje kontrast bohatýrství a absurdního životního stylu L.A. s nekompromisní vyprahlou pustinou, ale přesto působí poněkud nesourodě, v jednotlivostech nedokáže přinést nic moc nového, některé dialogy by lépe napsal i Dežo z Mostu a pointa je slabá, ani ne tak významově, jako spíše tím, jak je předvedena, a to včetně závěrečné v podstatě nic neříkající pasáže (jediná přímá výtka k Fordovi). Kdo ale celou podívanou hodně pozvedá, je jednak labužnický atmosférický soundtrack, a především herci - zatímco ale Adams a Gyllenhaal jsou standardně dobří, Johnson šíleně překvapil a svého bezcharakterního burana si dává hodně na pána, stejně jako úžasný Michael Shannon coby detektiv, jenž opět ukazuje, že patří k nejzajímavějším dramatickým hercům současnosti... V jejich společnosti, a pod pevným Fordovým vedením, se už na další projekci dost těším. Tenhle film musí výrazně dozrát. (12.12.2016)

Všichni říkají, že je to chladné, nevím v čem. Je to strhující thriller/drama, který ovšem svou komplikovanou strukturu ne zcela obhajuje v konečné pointě. Děj v Texasu je čistý, vrcholně napínavý, samozřejmě je to spíš žánrovka, ale to mě vůbec nevadilo. Ve spojení s reálným dějem v L.A. občas funguje, občas je to s otazníkem. Motivace postav v reálném světě je možná trochu zvláštní a těžko pochopitelná, stejně jako fakt, že by měla mít kniha Noční zvířata takový vliv na hlavní postavu. Tyto otazníky ale vyplynou na povrch až kvůli konci, který je sice působivý v tom, jak je otevřený a nevysvětlující, ale zároveň tím vyplouvá na povrch pochybnost, zda je to úplně dobře promyšlené. Zásadním kladným bodem je pro mě hudba Abela Korzeniowkiho, která si bere za vzor postupy Bernarda Herrmanna (Vertigo) potažmo Jerryho Goldsmithe (Základní instinkt), a je naprosto skvělá. Nejlepší hudba roku 2016. (02.03.2017)