Lesní rituál

To byla blbost. Parta nesympatických, věčně ožralých debilů, z nichž hlavní hrdina vypadá, že má po mrtvici nebo se tak alespoň celou dobu tváří, případně, že se co chvíli rozbrečí, se vydává na pochod švédskou přírodou (za tu palec nahoru) a setká se přitom s nějakými bohy, resp. bohem severských mýtů. Nakonec zjistíme, že stačilo vyběhnout z lesa a zařvat. A na to jsem měl čekat hodinu a půl? Sorry jako. (03.06.2020)

Velká pecka, která mě naprosto dostala. Zvláště sekvence s přenocováním v opuštěné lesní chatě je fakt něco, klepal jsem se u toho jako ratlík. Vadily mi tam asi jen dvě věci: jednak už to, že vůbec vlezli do toho lesa (byť to samozřejmě bylo nezbytnou podmínkou pro další vývoj děje; film tím ovšem šel zcela v duchu klasického hororového klišé, které filmovým postavám nařizuje neustále lézt někam, kam by normální člověk nikdy nevkročil). Za druhé mi postavy všech mužů byly strašně nesympatické, takže mi bylo nejenom jedno, zda to celé přežijí a co s nimi bude, ale celkově mě iritovali svým chováním a replikami. Když se od toho odmyslím, nemám ovšem za sebe problém napsat, že je to je jeden z nejlepších hororů, jaké jsem v poslední době viděl. Za zmínku stojí mj. fantastické lokace a kamera. (Obsazení no name herci v mém případě naopak bohužel dojem z filmu spíše snížilo). S Blair Witch bych to moc nesrovnával, ten byl prostě první a nikdo ho už nepřekoná. (16.02.2018)

Tento typ hororov je moja krvná skupina a som veľmi rád, že som sa nesklamal ani v tomto prípade. Skupinka chlapíkov, temný les, tajomná chata, blúdenie, zaujímavo urobený bubák, troška gore (škoda, že nebolo lepšie)... viac mi nebolo treba. Len škoda, že to mystérium okolo bubáka a samotného rituálu nebolo lepšie a zaujímavejšie spracované. Keby divák postupne spolu s jednotlivými dielikmi príbehovej skladačky prichádzal celej tej tajomnej veci na koreň a išlo sa do väčšej hĺbky, tak to by na atmosfére ešte pridalo. Ale aj bez toho ide o jasnú nadpriemernú záležitosť. 75/100 (19.02.2018)

V rámci užšího hororového zaměření ctím rčení, že kdo se bojí, musí do lesa a jelikož kreativitu tvůrců napadl v posledních letech kůrovec, vkládal jsem do pozitivně přijímaného Rituálu nemalé naděje. Teď už vím, že byly marné.. Když se Bruckner ještě drží ověřené poučky, že neznámé podněcuje fantazii, má to vcelku obstojnou atmosféru připomínající Yautja leče a rejdění blairských ježibab, ovšem jakmile se bleskům fotoaparátů ukážou rumunští slámotvůrci a důsledek vášnivé noci Lokiho se sobí laní, je to pryč. Přidám-li si hereckou topornost turistického kvarteta a bezvýznamný závěr, který více nevytěžil ze snových vizí, pak nadšené výkřiky o první letošní hororové pecce dostávají pachuť unáhlenosti. Ti čtyři měli jet raději do Belgie na ležák.. (15.02.2018)

Velmi příjemné překvapení..ovšem s několika ale. První polovinu jsem ani nedutal, užíval jsem si příběh, čekal jsem, co se z toho vyvrbí a říkal jsem si, kdo by asi ve Švédsku chodil do takového lesa, když přece bylo úplně jasné, že to nebude jen tak. To postupné budování napětí na mě fungovalo velice dobře a vlastně jsem doufal, že se ani explicitně nedozvíme, z čeho konkrétně má partička více či méně sympatických hrdinů strach. Ovšem jakmile k tomu došlo, tak mě to mírně zklamalo, a co hůř, veškeré napětí šlo do háje a já si říkal ať už je to všecky pobije a jdem domů. Ačkoliv vizuálně se je pořád na co koukat a vyloženě to vybízí k noční projekci na Netflixu místo přeplněného kina, hlavní síla filmu minimálně pro mě tkví v první půlce filmu. (23.02.2018)