Hádaj, kto príde na večeru

Neskutečně zajímavý film. Rozebírá mezirasové problémy ještě hlouběji než V žáru noci se Sidneym Poitierem ze stejného roku. Dva mladí lidé se do sebe zamilují a jsou přesvědčení o tom, že se vezmou. Rodiče ale z mezirasového sňatku nemají radost a vznikne problém. Nakonec se všichni sejdou v jedné místnosti a musí si vše vyříkat. Film hezky poukazuje na problémy tehdejší doby, protože dnes už by se nad něčím takovým už nikdo nepozastavoval. Má opravdu silné momenty a místy je neskutečně vtipný. Hlavně závěrečný monolog otce je dost povedený. "Dnes je tu vše vzhůru nohama." (21.01.2022)

Hrozně nudná πčovina o tom, kterak mladá a naivní dívka lásku k černým klobásám pocítila. Co naplat, že je vše exkluzivně zahrané, když je příběh tak neuvěřitelně debilní. Tento film je totálně debilní a totálně o ničem. Vůbec nechápu, co dělá takhle vysoko. Stanley Kramer mi už několikrát ukázal, že umí. Tohle bylo brutálně pod jeho standart. Oscar za scénář rovněž totálně nechápu. Vždyť tu tvůrci vytasili jeden ubohý nápad a všichni se ho pevně drží. Vše je totálně předvídatelné. Dialogy musel psát naprostý idiot. A ten srdceryvný závěr měl znamenat co? ODPAD! (19.06.2013)

Takhle s pětačtyřicetiletým zpožděním je to spíše úsměvné. Ale nutno říci, že to bylo výborně napsané a ještě lépe zahrané. Sidney Poitier byl zřejmě jediným pro bělochy přijatelným černochem a z postavy služebné Tillie museli všichni černošští bojovníci za rovnoprávnost vzteky mlátit hlavou o sedadlo před sebou. Úspěch zaručen. ;-) (23.10.2012)

Tyhle snímky mi v současnosti chybí. Je sice pravda, že dnes to v USA s tím rasizmem snad není zase tak horké, jak to bývalo převážnou část minulého století, ale po podobně kvalitních a sociálně procítěných konverzačkách se zkrátka slehla zem, což je prostě špatně. Pokud totiž nejsme slepí i hluší k té bezbřehé laskavosti, s jakou i všichni rádoby křesťané dříve k černošskému obyvatelstvu přistupovali, musí nás těch 100 minutek ve znamení chytrých dialogů a působivých hereckých exhibicí bezpochyby zaujmout. Díkybohu, že v poslední době alespoň lidumil Tarantino převedl danou problematiku do čistě moderního pojetí... (04.02.2014)

Dnes už možná ne tak do očí bijící, ale stále zatraceně aktuální dílko o ideologickém pokrytectví a předsudcích, které jsou nám vryty pod kůži ať chceme či ne. Prakticky divadelní formát, tři legendy hollywoodských luhů a hájů a jeden velký, dlouhý rozhovor s optimistickým (leč vůbec ne revolučním) poselstvím na konci. V pomyslném souboji hereckých výkonů na mě nejsilnějším dojmem působila aristokraticky soucitná Hepburnová, v těsném závěsu Poitiers, král sympatií, s kterým snad musí soucítit i kdejaký rasista... Na Tracym sice jde poznat, že mu v době natáčení rychle ubývalo sil (sedmnáct dní po dokončení snímku zemřel), může však být na svůj poslední pomník právem pyšný. Katherine Houghton v roli mladé Joey Dryton mě zaujala snad jen svou podobou mladé Hepburnové (ve skutečnosti jde o neteř a tetu). Podnětné. A schválně si položme otázku - jak by reagovali naši rodiče (ev. jak bychom reagovali my, pokud by šlo o naše děti), kdybychom si domů přivedli romskou nevěstu? 80% (05.11.2007)