Réžia:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
František Smolík, Jana Brejchová, Ivan Mistrík, Jan Šmíd, Alexandr Postler st., Petr Kostka, Radovan Lukavský, Václav Lohniský, Marie Lukášová (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Film nakrútený podľa skutočných udalostí. V dobe protektorátu a heydrichiády sú za nevinný žartík a kvôli zlomyseľnému udaniu popravení traja študenti maturitného ročníka. Starý profesor latinčiny prejaví verejne nesúhlas s týmto neľudským činom a musí tiež niesť následky. Dej filmu sleduje, ako sa so surovou skutočnosťou politického teroru vyrovnávajú spolužiaci odsúdených a formujú si morálny pohľad na svet, v ranom veku sú nútení zaujímať etické stanoviská a podľa nich často i nebezpečne konať. Vďaka skvelo vystavanému príbehu a hereckým výkonom je film dodnes jedným z najpopulárnejších českých titulov vyrovnávajúcich sa s nacizmom. (STV)
(viac)Recenzie (760)
Film, ze kterého mi jde mráz po zádech. Lidská hloupost je tak velká, že lidé jsou schopni za pár drobných ostatní udat k ortelu smrti. Musela to být divná doba. Závěrečný emotivní projev Pana Smolíka by měl být vytesán do kamene a ukazován všem pokryteckým lidem... ()
Klenot svetovej kinematografie! Skvelí Mistrík, Brejchová, Smolík a ostatný. Vyšší princip musí byť zachovaný! ()
Seneca a Tacitus v časech Neronových. S jistotou rozpracovaný formát povídky, setkání hereckých 2 generací profesorů + generace studentské ve filmu, který atmosférou naznačuje budoucí Obchod na korze. Silný přínos Liškovy hudby ()
Na to že jsme se na to dívali ve škole jako "povinné" sledování není to špatné a to včetně provedení a hereckkých výkonů. ()
Nesmrtelné dílo o době, která být nikdy neměla. Děj nemá čím překvapit, přesto z něj vždycky mrazí. ()
Dokonalá atmosféra, fantastické ztělesnění nacistických zvěrstev. Vynikající František Smolík, perfektní německé přízvuky, Velké náměstí v Hradci Králové, strhující herecké výkony, mrazivé scény a výroky, brutální závěrečná půlhodina... Naprosto jednoznačně jeden z nejlepších válečných filmů vůbec. 100%, povinnost pro všechny. Doufám, že to promítají aspoň v některých školách. ()
Profesor češtiny Vandas odmietajúc podpísať sa pod ospravedlňujúci list nemeckým úradom: "Jsem starý muž a neposkvrním závěr svého života ..." Film viackrát videný, konečne aj ohodnotený. Vždy vo mne vyvolával pocit smútku – ako bojovať proti zotročeniu, nespravodlivosti a dokonca teroru? Nie je len o jednotlivcoch – tí chlapci predstavujú budúcnosť národa – energia, inteligencia i radosť zo života vyplýva z ich veku, už len krôčik – maturita a začne ozajstný život. Tu však ide o celú spoločnosť – mozaika charakterov sa ukazuje práve v temných časoch. Film, ktorý diváka zasiahne aj po mnohých rokoch a poukazuje na nebezpečenstvo totalít, aktuálne aj v dnešnej dobe. Navyše výborné herecké obsadenie a temná hudba. ()
Smutne a dojemne valecne drama z druhe svetove valky, svedcici o nacisticke krutosti. ()
...Vyšší princip mravní, toť i dnes otázka aktuální, nemyslíte...? ()
Znám jen několik málo filmů, které ve vás nechají hlubokou stopu. Tenhle k nim patří. ()
Skvělý Smolík, Mistrík a Hrušínský; zajímavý scénář; výborná režie; dobře vybraná hudba. Vynikající psychlogické drama a společně se "Spalovačem mrtvol" nejlepší český film. ()
Obvykle jsem odpůrcem hodnocení českých filmů výš než si zaslouží, jen proto že jsou české. Toto dílo si však vyšší hodnocení zaslouží, jelikož vykreslení "českého" prostředí a typicky "českých" postav je zde vskutku mistrovské a nedělá mi problém se díky tomu s postavami ztotožnit či si je představit. Nezvykle jednoduše nahozený děj, do nějž postavy vstupují aniž by ho přímo ovlivnily (Hrušínský, Lohniský) a kde nedochází k finální katarzi (nepotrestání udavače) mi velmi imponuje, působí na svoji dobu dost moderně a silně převažuje, ba podtrhuje zažité schéma klasických postav, jež známe ze školního prostředí z mnoha o pár let pozdějších komedií. Jako mě česká porevoluční kinematografie připadá dosti nelákává, čím dál tím víc shledávám že před revolucí se skrývá ještě mnoho pokladů. ()
Stanné právo by se hodilo uplatňovat v dnešní době, adeptů by bylo dost. Ale způsob, jakým ho uplatňovali náckové, se nedá nijak ospravedlnit a normálnímu člověku se musí zvedat žaludek - ve finále diváka skoro mrazí. ()
Víc než vzletnými výroky o mravních principech mě Krejčík uhranul typologií maloměstské společnosti pod tlakem, kterou se Vyšší princip řadí po bok Obchodu na korze a Všech dobrých rodáků, dvou nejvýstižnějších filmových svědectví o postupném křivení charakteru „malého českého člověka“ v prostřední třetině minulého století. Pořád tu sice vystrkuje růžky bolševická propaganda (zatímco advokát, živnostník, profesorský sbor – krom Smolíkova latináře žijícího ve svém vlastním světě a nevěřícího, že by rozpad hodnot mohl dojít až tak daleko – víceméně selhávají, dělnická třída si víceméně udržuje ryzí charakter), ale tupá šablonovitost let padesátých je ta tam, kolektivní portrét obyvatel městečka postihuje množství jemných odstínů jednání a uvažování lidí v extrémní nesvobodě, kterou přinesla okupace a později v různé míře a podobách další -ace (kolektivizace, normalizace). — Silnému účinku pomáhá i skvěle strukturovaný scénář s rafinovanou hrou neúplných informací, které mají k dispozici jednotlivé postavy, a na nich vystavěnou pavučinou nedůvěry a náznakových sdělení, často předávaných jen pomocí kamery a chytrého aranžmá scény – mimo jiné je s nebývalou účinností využito vizuálně vděčné, v českém filmu tradiční až klišovité prostředí školní třídy s řadami lavic plnými studentů, přímo vybízející k rozehrávání několika dějových plánů v jednom záběru. — Vyšší princip je v mnohém (kolektivní osudy a morální dilemata obyvatel zapadákova za 2. světové, konfrontace studentské naivity s drsnou skutečností a pragmatickým světem dospělých) zrcadlovým obrazem o rok staršího a ve světě slavnějšího německého Mostu, kterému se přitom myšlenkovou i vyprávěcí silou minimálně vyrovná a řemeslně ho nepochybně předčí; oproti tematicky příbuznému (ve smyslu „studie malé komunity pod vnějším tlakem“), mladšímu a abstraktnějšímu Schormovu Dnu sedmému, osmé noci zase nabízí obecnou sdělnost a srozumitelnost. Zkrátka, i když jde ještě o film konzervativního „starého stylu“, který u nás měla brzy smést dravá nová vlna, patří určitě k tomu nejsilnějšímu, co se nejen u nás na dané téma kdy natočilo. ()
Skvělé válečné drama s úžasnými hereckými výkony a tíživou atmosférou II. světové války. Kvalitní film s výborným vizuálem, ale 25. nejlepší film zdaleka ne. Jen takové lepší čtyři hvězdy. ()
První hodina, dalších 45 minut za čtyři. Možná bybylo lepší tři a půl, ale jak je známo, půlky nejsou. ()
Nečekal bych že po shlédnutí 50 let starého českého dramatického filmu budu mít chuť si ho hned pustit znovu. Válečná doba byla plná silných příběhů a jak ukazuje film, tak i mezi civilisty (což nám v čechách teda jako jediné zbylo). Skvělé herecké výkony podtrhuje navíc i postava velitele gestapa, která sice morálně zklame vyšší principy, ale v průběhu filmu je to moc hezky vykreslená postava. ()
Vyšší princip mravní mi nedovoluje hodnotit jinak. Silné, velmi silné. ()
Výborný film, z jehož sledování mrazí v zádech. Detailů na ustaranou tvář Jany Brejchové je možná až příliš, ale nevadí. Scény učitelského sboru jsou nejlepší a kdo z nich exeluje, je tady napsáno už nesčetněkrát. ()
Taký "poetický" film, kde sa prostredníctvom 2000 rokov starých myšlienok riešia problémy vtedajšej doby. Atmosféra dobrá, dobre zahraté a aj obsadenie bolo fajn. Postavy so svojimi pohnútkami, konaním. Poniektoré pekne vykreslené a dalo sa s nimi stotožniť. A celkovo, nadčasový film. Veď už len ten samotný záver, kedy snaha bola ale silnejší si aj tak spravil po svojom sa dá vidieť aj dnes. 4 z 5 ()
Reklama