Motýľ: Útek z väzenia

Zcela ze zvědavosti jsem se rozhodl podívat se na toto nové zfilmování Motýlka. Musím přiznat, že nebylo špatné, ale přece jenom původní Motýlek je mnohonásobně lepší. Po celou dobu sledování filmu mi vadilo, že hlavní postavy vypadají jinak, než na jaké jsem si zvykl v původní verzi. Podívaná to nebyla špatná, ale stačila mi jednou, zatímco původního Motýlka jsem viděl už mnohokrát a ještě se na něj mnohokrát rád podívám. (15.08.2019)

Přiznávám, že původní verzi "Motýlka" považuji za herecky výborný, ale jinak neuvěřitelně utahaný film. Remake mě nijak nelákal a popravdě ani nevím, proč má někdo tendenci v dnešní době natáčet nové verze zrovna takových filmů, ale budiž. Každopádně se jedná o překvapivě vydařený film, který má i přijatelnější a svižnější tempo a ve výsledku tak docela překvapil. (25.04.2019)

Doba remaková stále neskončila a tak se nám dostává recyklací a nových adaptací všeho, na co si jen vzpomenete, stále dokola. Motýlek patří k těm  příběhům, které byly  prostřednictvím filmových políček odvyprávěny téměř až zcela dokonale a tak je  další pokus zkrátka a jednoduše zbytečný. Proto jsem tuto verzi i docela opomíjel a do jejího sledování jsem se prakticky pustil jen díky výročí úmrtí Henriho Charriera. A de facto se dá říct, že ač platí výše uvedené o zbytečnosti,  Michael Noer alespoň nestvořil nic ostudného.  Co do charismat mi sice pánové Hunnam a Malek  Hoffmana a McQueena nepřipomínali ani vzdáleně a ani co do prostředí jsem si nepřišel jako na vězeňském ostrově. I ta scéna se samotkou tu byla prostě řidší, ale  za přece jen  slušné filmové  řemeslo klidně tu čtyřku obětuju. (05.12.2022)

Sice jsem si slíbil, že se nejprve podívám na originál, ale remake mám v hledáčku už tak dlouho, že se mi již nechtělo čekat a při cestě busem jsem si ho pustil. A navzdory tomu, že při prvním pokusu (který byl tak dva roky nazpátek) jsem u toho po deseti minutách usnul, tak tentokrát se stal přesný opak a drželo si to moji plnou pozornost v napětí po celou dobu. Úvod naštěstí není zbytečně dlouhý a Motýlka do výkonu trestu pošlou rychle (což pro hlavního hrdinu rozhodně dobré není, ale chápeme se), takže se do toho skutečně dá rychle dostat, zvlášť když se pak Motýlek ne zrovna dobrovolně dá do spolupráce s Degou. Má to mnoho působivých scén s až fyzickým prožitkem právě probíhajících situací, má to nejednu silnější scénu a s každým pokusem o útěk jsem skutečně nedokázal být chladný a doufal jsem, že tentokrát to ústřední dvojici vyjde. Sice mě to uhranulo a v mnoha aspektech naprosto získalo, ale spolu s tím nemůžu být zrovna nadšený, když to celé upadlo do poměrně klasického hollywoodského stylu a tak vždy s důrazem na nějakou novou postavu je naprosto jasné, že se o ní nedozvíme víc než základní charakter a že je v ději jen proto, aby ústřední duo ohrozila nebo nepochopitelně zemřela. SPOILER A že je Dego nejprve nadšený z toho, že je cesta ven z Ostrova bláznů a pak se tam, na poslední chvíli, rozhodne zůstat, je taky vykalkukolvané klišé jak sviň. KONEC SPOILERU. Já neznám pravý příběh, takže je možné, že se vše tak skutečně stalo, ale o to víc bych ocenil, kdyby se to motivacím postav věnovalo hlouběji a já tak některé jejich činy a divná konání mohl víc chápat. Navíc je to stylově celé takové "předem jasné", ne zrovna předvídatelné, ale podle určitých záběrů a hudby se dá vždy čekat, co bude následovat. Má to své vady na kráse, nejsou malé, ale jinak se mi to líbilo a čas u toho strávený byl fajn, takže tomu taky rád dám nadprůměrné hodnocení. Jo, a ještě si musím zjistit, v čem se na tom podílelo Česko, když je tady uvedené v koprodukci... Slabé 4* (21.12.2023)

Narozdíl od remaku Intouchables, což byl tak skvostný fllm, že dělat remake po šesti letech je tak neskonalý průser, jsem si tento remake Motýlka užila. Nejen pro kameru, střih, hudební doprovod, lokace, ale hlavně skvostný herecký výkon Ramiho a Charlieho mě přikoval k obrazovce. I přes delší stopáž film utekl velmi rychle. Pokud dělat remake, tak takovýmto způsobem. (11.05.2019)