Neporaziteľný: Návrat kráľa

Návrat krále se koná, i když trochu méně spektakulární, než by člověk po výšce laťky nastavené předchozími dvěma částmi série doufal. Absence Isaaca Florentina na režisérském postu je bohužel znát, navzdory snaze produkce ho důstojně zastoupit. Bulharský rutinér Todor Chapkanov bezesporu režíroval jen dialogové pasáže a akční scény měl pod palcem choreograf Tim Man ve spolupráci s kameramanem Ivanem Vatsovem, který v pozici operátora kamery koukal pod ruce zkušenějším už na natáčení předchozího dílu. Ovšem i přes snahy kopírovat jeřábové nájezdy a dynamickou kameru trojky, tentokrát kamera nemá až tak vytříbené oko pro co nejefektivnější zachycení fází souboje i v rámci jednotlivých dlouhých záběrů - jinými slovy tentokrát film nemůže těžit z až tak dokonalé souhry režie, kamery a choreografie. V tomto ohledu zůstává třetí díl série neporažený. Tedy ona trojka má vůči čtyřce navrch také v rovině scénáře s jeho skvostnou přímočarostí. Snaha vypořádat se s tím, že Bojka není za mřížemi, ústí do testosteronového asketismu a mesiášství, jejichž rozvádění ve scénáři paradoxně ukrajuje pozornost a prostor soubojům.Ty naštěstí díky Adkinsově oddanosti práci i publiku nadále přinášejí kýžený úžas nad atletickými dovednostmi všech zúčastněných, který od druhého dílu představoval hlavní přednost série a dokáže zastínit jakékoli nedostatky. (23.11.2020)

Spoilery! Boyka už nenacházel přemožitele, tak se ho tvůrci rozhodli konfrontovat se sebou samotným. Boj s vnitřními démony už samozřejmě nebývá tolik atraktivní jako boj s těmi skutečnými. Z nelítostné bojové mašiny se stal ochránce slabých. To už jen jako myšlenka zní maximálně debilně. Není tedy překvapením, že dějová linie debilní skutečně je. Dost trapný mi přišel i hlavní záporák. Divák je v počátku navnazen na dlouhý turnaj, kde by měla diváka čekat spousta zápasů. Kvůli svědomí si ovšem Boyka odskočí na pár zápasů do Ruska. Brzy jsem pochopil, že se turnaj konat nebude a Boyka v Rusku zkejsne. Musel jsem se tedy spokojit s 6 velice atraktivními zápasy, které jsou divákům během stopáže představeny. Těm jediným jsem v rámci snímku neměl co vytknout. Slabší 3 hvězdy. (05.05.2017)

Já jakožto fanoušek Scotta Adkinse, sem se rozhodl, že si na jeho narozeni pustím tři jeho filmy. Prvním filmem, je tedy Boyka: Undisputed IV a lépe sem snad začít nemohl. Příběh je tedy po lobotomii a scénárista, už byl tak zoufalý, že použil to co už bylo v jiném filmu. Boyka prodává bible a je mu hej, ale do ringu mu vleze nějaké koště a Boyka ho logicky zabije, kde já už tohle viděl ??? Ohh tohle už bylo v Hard Target 2, kde Adkins trpěl stejným traumatem, v ringu zabil nějakého troubu a protože má dobré srdíčko, tak to chtěl odčinit, takže se nechal mlátit do hlavy, aby se cítil lépe. Ale tady naštěstí takového nic neni, Boyka se tím sice trápí, ale řeší to tím, že mlátí jiné zápasníky. Ale nechme příběh už být, to o co tady jde sou bitky a na jaké úrovni bitky sou ? Asi takhle, je to jako Mozartova hudba, koukat na bitky, je jako pohlazení po duši, sou opět něco krásného, sou jako nádherný tanec, u kterého nechcete aby skončil. Adkins opět dokázal, že lidské tělo, je nejničivější a nejhrozivější zbraň. Záporáci sou super, jedou přesně tak, jak se od nich očekává a jak se Boyka dostává dál a dál, přicházejí drsnější protivníci až ke konci nastoupí hora. Scott Adkins, je akční bůh o tom žádná a věk u něho nehraje roli, takže se těším na každý jeho film. (17.06.2017)

Já už jsem asi unavenej z těch všech mnoha salt s pěti vruty bez lyží, rozjezdové rychlosti, skokanského můstku a dopadu do svahu. A to nemluvím o tom, že ti borci by měli býti spÍše v Avengers než v ruským lochu protože ty kopance,háky, direkty a zvedáky by vydržel mimo nich jen kapitán Amerika Prostě unavenej. Za mě 45% (13.08.2018)

Netuším jak na tento žánr pohlíží dnešní u komplů uprdelená mládež, ale já jsem vyrůstal na filmech s Jeanem, Silvestrem a Arnoldem. Chodil jsem do fitka budovat svalovou hmotu a ve snech jsem se rubal s Bolo Yeungem, Matthiasem Huesem a dalšími lotry. Takže mám s čím porovnávat. Nabízí se kousky jako Lví srdce, nebo třeba Orlí spáry. Ale je to trochu nefér, protože i tento žánr se posunul. Tedy ne co se týká scénářů...ty zůstaly stejně pitomé. Ale uspokojit diváka kopem z otočky...to už dnes nejde. Možná v nějakém superbéčku, tím ale Neporazitelný: Návrat krále není. Choreografie plně využívá schopnosti Scotta Adkinse, který je více než důstojným nástupcem těch nejlepších akčních bijců. A kupodivu netlačili na pilu ani režisér se scénáristou, takže Neporazitelný si nehraje na hutné drama, ale je to přímočarý, poctivý akčńák s mnoha efektními scénami a vcelku uvěřitelnými postavami. Za tu poctivost a pěknou Teodoru dám o půl hvězdy navíc, takže ve výsledku to ty slabé 4* dá. (28.12.2019)