Úsměvy smutných mužů
The Smiles of Sad Men
Réžia:
Dan SvátekKamera:
Jakub ŠimůnekHudba:
Ondřej HavlíkHrajú:
David Švehlík, Jaroslav Dušek, Ondřej Malý, Ivan Franěk, Marika Šoposká, Simona Babčáková, Jiří Maryško, Jaroslav Plesl, Michal Gulyáš, Taťjana Medvecká (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Úsmevy smutných mužov priblížia príbehy úspešných chlapov, ktorí sa cez dno fľaše dostali na samotné dno života. Na dno, odkiaľ vedie už len cesta nahor. Na vojnovej ceste s alkoholom stretáva Josef napríklad Honzu, bývalého reprezentanta v triatlone a účastníka najťažších pretekov sveta - Ironmana. Úradník a geniálny matematik Milan zase verí, že je vyslancom z vesmíru. Niekoho zradila žena, niekto hral v nemeckom gay porne a svoj príbeh má aj Tomáš, ktorý zašiel vo vzťahu so svojou nevlastnou dcérou až príliš ďaleko. Všetci z rôznych dôvodov chľastali vo veľkom štýle prvú ligu, niekto sám doma, iný ako ťahúň v krčme. Pod dohľadom prísnej primárky a v pevnom režime teraz spoločne spoznávajú, ako ľahké bolo opojnému alkoholu prepadnúť a ako naopak ťažká je cesta zo závislosti von. Zo závislosti už ale cesta von nevedie, jediná šanca je nahradiť alkohol niečím iným. Čo tak ubehnúť maratón? (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (415)
Syrové, mrazivé, s prvky černého humoru. Uvěřitelní herci, výborná camea (Ondrka může vyprávět). Téma silné, nápadité a u nás neotřelé. Úsměvy smutných mužů mě mimořádně překvapily. Svátek má talent! ()
Uvěřitelné přesvědčivě natočené zamyšlení. Zdá se, že stejně jako umíme dobře točit scény v hospodách (na rozdíl od jiných kinematografií), tak i alkoholici zobrazení v českých filmech působí neobyčejně věrohodně. Čímpak to asi je? ()
Dlouho jsem přemýšlela, co o filmu napsat, a nevím to vlastně doteď. Osvětová myšlenka je samozřejmě jasná, ale samotná realizace mě bohužel vůbec neuchvátila. Švehlík se v hlavní roli snaží, Dušek už nějaký ten pátek hraje sám sebe, zbytek postav má ale nedostatek prostoru a divák tak nemá možnost se s jejich osudy ztotožnit. Rozpačité hodnocení pro rozpačitý snímek. ()
Nevím moc co psát - Josef Formánek je můj oblíbený spisovatel. A David Švehlík je můj oblíbený herec. David si střihnul Josefa (skvěle!) a jistě byl rád, že pro něj to byla jen role, ze které lze vystoupit. Téma smutný, přesmutný. Jo a jen tak na okraj: ten, kdo tento film zařadil do kolonky "komedie", by se měl jít taky asi léčit. ()
Pre mňa 10 minút v protialkoholickej liečebni z filmu Rok ďábla, bolo presvedčivejších ako celý tento film. ()
Určitě jeden z nejlepších filmů, který v Česku loni vznikl. Tíživé téma, tíživá a zneklidňující atmosféra, syrovost, civilnost, výborný David Švehlík. Tohle se zkrátka povedlo. ()
Já jsem čistokrevný alkáč, paní primářko. A já jsem čistokrevný sucker pro sviňsky těžké filmy, kde až do poslední minuty nevěříte, že by se objevilo světlo na konci tunelu. Oči klesají, temnota si pochutnává na duši, srdce puká. Krok vpřed, tři nazpět. Stůj, pal, uteč. Černá díra pohlcující vše, co barvu v sobě nese. Usměj se, ač snad jen smutně. Vezmi tu bolest a ubliž ji, ať též ochutná to, co způsobuje. Ve svém stavu si to můžeš dovolit. Protože níže klesnout snad už ani nemůžeš. Nesmíš. A vy, pane Stypka...ten kříž jste si sbalil příliš brzy. ()
Film to není špatnej, ale nemůžu si pomoct, něco tomu chybí. Nejspíš prokreslenější postavy. Figur jak na orloji :-) a z toho vyplývá menší prostor pro jejich příběhy. Z tohohle tématu se dá vyrazit hodně moc, ale tady se podle mě málo věnovali kořenům závislosti a onomu "rozhlížení po dně", abych využil repliku z filmu. Herecky slušný, Davida mám rád, ale nějak z něj tu trosku po celou dobu nedostali. Samozřejmě jsou tu i silný momenty jako Ironman. Nejvíc mě dostala drobná replika, kdy si nad dopisem od dcery uvědomil, že dcera má otce alkoholika - to když člověk domyslí jak životně zklamal... brrrr. ( poprvé v kině Pilotů a je to velmi sympatický prostor :-) ) ()
Švehlík se mi nějak vryl do paměti svým Adamem Klosem, takže jak někde vidím jeho jméno, automaticky pouštím play, bo mě tenhle frajer neskutečně baví. Nehomosexuálně samozřejmě. Možná, jako ano, tolik vlasů jako má von bych taky chtěl. Ale to sem odbočil. Jinak on ty léčebny umí. Už s Langošem zvládl předvést jednu solidní odmašťovnu a tady to není jinak. Českej film je sice ve velké žumpě, ale občas z té žumpy vyleze někdo jako právě Švehlík a i s tím Ulice, Ordinace kástem se na to dá kouknout. 80% P.s.: Jarda Plesl opět výbornej. ()
solidní deprese a na české poměry překvapivě silný film.Chvílemi sice působí,že je záměrně hnaný trochu přes hranu,ale já alkoholik nejsem a nakonec i věřím,že chlast tohle s lidma dokáže udělat raz dva...70% ()
Nikdy bych nečekal že nějaký další český film vyrovná Dobré holuby. Švehlík, Dušek a Malý hrají par excelance a u Duška se bojím že to ani nehrál. Krásných 8/10 ()
+3* při sledování Úsměvů smutných mužů mi přišla na mysl vzpomínka na Vracející se dobré holubi, které jsem už neviděl taaák dlouho. A proto jsem si je rovnou připomenul, abych si udělal tento srovnávací komentář podobných filmů z protialkoholní léčebny. Co se týká příběhu, tak oba ukazují bolestnou a odvrácenou stranu účinku alkoholu a těžkosti se zdoláváním závislosti. Sice ani jeden nedokáže přesvědčit začínající alkoholiky, ale aspoň se i to snaží. Docela dobře je vidět kam se za těch 30let posunula filmová tvorba zejména ve způsobu vyprávění a stylizaci. Oba jsou zajímavé, ale Holubi přece jen stojí na velmi kvalitních hereckých výkonech a obsahově na mě působil intenzivněji a důvěryhodněji, a proto je mezi filmy ta hvězdička rozdíl. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Film, který míří hodně hluboko, a je vhodný k zamyšlení. Nicméně dle mého názoru se zde nabízí trochu víc. ()
Ale no tak, to mi nedělejte... Ze začátku to vypadalo, jako nejlepší letošní český film (když nepočítám Tlumočníka), dost mě to bavilo, jenže jak ho prvně pustili z léčebny, kvalita a můj zájem šli dolů. A už to nikdy nešlo nahoru, naopak, čím blíže konci, tím nudnější a nezajímavý to pro mě bylo, tedy kromě mystery linek s Milanem, které mi připomněli slovenský film Dážď padá na naše duše, jenže to dopadlo stejně jako u toho slovenského filmu - zůstalo to skoro nevyužité a vlastně i zbytečné, což mě štve, jelikož by to mohlo film dost ozvláštnit. Jednalo se snad jen o roli napsanou přesně pro Duška? Jelikož to všechno zůstalo nevyužité. Film vlastně ani příběh nemá, ok, s tím se dá skvěle pracovat a dal by se vytvořit pochmurný snímek o osudech všech alkoholiků, jenže tady je to celé takové svěží, občas úsměvné (ale komedie to není ani náhodou), jenže tím je zabita ta depresivní atmosféra, která by tam měla být, aby to fungovalo. Takhle to je vlastně jenom něco, co si nějak plyne, nic moc se tam neděje a nijak to ani neskončí. Většina postav mi přišla zbytečných - třeba nemluvná Vietnamka byla brutálně nevyužitá. A chlápek z Prostřena taky. Vlastně, kromě hlavního hrdiny tu funguje jenom postava Milana a ani ne moc a pak ještě tu šéfovou ústavu, kterou hraje Babčáková. Záběry občas celkem zajímavé, i když někdy se zbytečně moc stříhá. Jako ano, v rámci českého filmu zajímavé, možná to je letos druhý nejlepší český film (opět, když nepočítám Tlumočníka), což je na jednu stranu dost smutný, když je tohle kvalita českých filmů. Ach jaj. Tak, snad se něco dobrého v té naší zemi letos ještě objeví. 3* ()
Reziser Dan Svatek doteraz tocil veci dost o hovne, teraz natocil tymto svoj najlepsi film. Tema je silna - alkoholizmus a priciny alkoholizmu, no najma vsak nicive dosledky na rodiny, pracu, alea aj na okolie. Herci ako David Svehlik /Pravidla Lzi, Ve Stinu/, dalej Jaroslav Dusek /Pelisky, Musime si Pomahat, Sileni 2005/, dalej Ondrej Malý /Pouta 2009, Fair Play a Bezva ženská na krku/ to vyborne zvladali, fakt som im veril herecke vykony. CR v poslednych rokoch vyraba filmy tak akurat na jedno pozretie /nemusim daleko chodi, staci spomenut Vieweghove "veldiela". ktore tu particka rozumbradickych filmovych teoretikov vynasa do nebies alebo "kulty" Karla Janaka/ - to sa fakt da len raz pozriet, pri druhom pozerani uz riskujem ujmu na mojom dusevnom zdravi! . No a vynimocne sa nasla vynimka - fakt rezisersky na urovni, Dan Svatek sa evidentne vyzna. nechyba pohlad na postavy zvnutra, ale aj zvonku. Za seba davam vysoke hodnotenie . 75 % ()
Jsem skoroabstinet a na české filmy chodím do kina nerad. Takže pro mě byly Úsměvy smutných mužů asi stejně lákavé, jako lesbické porno pro Mirku Spáčilovou. Zatímco alkohol mi prostě nechutná, tak českým filmům se vyhýbám díky sérii zklamání posledních pár let. Nicméně byl jsem svou drahou nadpolovičkou (samozřejmě ne pod nátlakem) přesvědčen, že "pro mě bude dobré", ten film vidět. Absolvovala se mnou několik "pohádek pro dospělé", takže ty vyjednávací schopnosti nejspíš odkoukala od Thanose. Jsem latentní demokrat, takže jsem kývl (dokonce se mi povedlo nevypadat u toho, jako kdyby mi někdo o hlavu ohýbal traverzu). Kino Svratka, staré dobré singlsálové kino, začali plnit lidi. Blažený úsměv mé drahé nadpolovičky rozšifrovalo její konstatování, že si konečně připadá v kině patřičně. Skoro jako na třídní schůzce. Rozhlédl jsem se a pochopil, co tím myslí. Nijak zvlášť pohodlné sedačky velmi solidně zaplněného kina, okupovaly zadnice převážně mých vrstevníků. Věkový průměr návštěvníků Marvelovek, mezi které se řadím hrdě i já, byl pokořen o dobrých 15-20 let. Uvědomil jsem si, že mezi ně minimálně designově zapadnu, což mě trošku otrávilo, ale s mým nulovým očekáváním ohledně "filmu o alkoholicích", už to moc nepohnulo. A snad i právě to, že jsem žádné recenze nečetl a očekávání nechal doma, nakonec přispělo k pocitu příjemného překvapení. Díky skvělé předloze p. Formánka, který dokázal vyprávět inteligentně a s nadhledem a současně bez moralizování a snahy vzbudit lítost, nebudete sledovat "ožralce, kteří si za to můžou sami", ale smutné muže, kteří se snaží popasovat s tím, že jsou otroky závislosti. Formánek neřeší kdo za to může, nenabádá, abychom se snažili pochopit, že závislost je nemoc a nedává rady, jak z toho ven. Svůj příběh vypráví prostě a s pokorou, jednoduchým jazykem bez příkras, tak jak by to alkoholem vyšisovaný, ale pořád inteligentní člověk, mohl opravdu říct. A tato opravdovost na mě udělal veliký dojem. Bohužel mi ten dojem trochu pokazil režisér. Já to chápu. Uzavřený prostor ústavu, jedna "normální" postava/divák a spousta bizarních postav(které lze obalit různými příběhy) a to vše vystaveno tlaku. Filmařský ráj, ze kterého vzešly skvosty jako Přelet nad kukaččím hnízdem, Svět podle Prota, ale třeba i Vykoupení z věznice Shawshank a spousta jiných. Takže rozumím tomu, že se režisér snažil vnést trochu invence, nebo si nějaké téma vypůjčit z již zmiňovaných perel. Jenže pokud vyprávím velký příběh podle skutečné události a snažím se o uvěřitelnost, nemůžu v polovině filmu uskočit na tři minuty do pohádky a pak se vrátit zpět. Využití Duška, jakožto parafrázi na Prota, bylo laciné a zbytečně ubralo páru jinak skvěle rozjetému dramatu. Možná to bylo schválně, aby se právě to napětí zmírnilo. Duškovi fanoušci to asi ocení a věřím tomu, že nemalé procento platících diváků, přišlo právě na film s Duškem. Nevím, jestli jim to bude stačit, protože on je to film spíš se Švehlíkem, který je standardně výborný, ale především film o Josefovi. I přes mou výtku, je to jeden z mála opravdu povedených počinů a jako takový ve vás nechá pár otázek, na které je dobré se ptát. Kolik šancí si člověk zaslouží? Už jsme poznali, jaké to je být na dně? A čím to je, že někdo dostane od života ránu, otřepe se, zapláče si a jde dál a jiný se z toho dna přesune na dno láhve a sice se dokáže odrazit, ale nevydrží sám plavat a tak zase klesne? Jsou slabí, nemocní, nebo to mají v genech? V Úsměvech smutných mužů odpovědi nedostanete. Pan Formánek vám ale ukáže, že tu bitvu jde aspoň zremízovat a jak se to povedlo jemu. Normálně by to mohl být spoiler, ale ten chlapík pracoval na scénáři a dokonce si i zahrál malou roli. Procento vyléčených/nechlastajících alkoholiků je děsivě malé, takže přiznaný happyend je na místě. () (menej) (viac)
Hned na začátku musim podotknout,že mi jsou odporný závisláci co lijou tvrdej z lahve,cucaj pátou krabici hnusu se vzdálenou podobou vína,a vypijou denně dvacet pivsonů.Ale zároveń,protože rozhodně nejsem abstinent,se můj vcelku pozitivní pohled na chlast v mý,umírněný míře ,nijak po filmu nezměnil.Jo,je to hodně silný,,osudy těch lidí jsou nechutně reálný a hnusný,ale prostě pivo i panáka si dám občas rád.60%. ()
Nebýt Milanovy aerosolové povahy, jeho pohledů z okna a rozprav o létání, na Tažné ptáky a na Rok ďábla bych si ani nevzpomněl. Duškův charakter filmu uškodil víc než si my filmoholici dokážeme přiznat. Žádné novoty, pár nepříjemných pohledů na problematiku ale klidně mohly jít víc do hloubky. ()
Príliš tejto téme alkoholizmu neholdujem, ale vzhľadom na tie vysoké hodnotenia som bol na to zvedavý. A dobre som spravil. Film je vynikajúcou sondou do duší mužov, ktorí podľahli alkoholickej vášni a ocitli sa spolu až na úplnom dne - v protialkoholickej liečebni. Trochu som sa obával, že to bude plné pátosu a depresie, ale napokon to malo v sebe aj kus tragikomického čierneho humoru. Napriek tomu, nechápem, ako sa niekto môže takto oddať alkoholu a že to tým ľuďom vôbec chutí. Akoby neexistovala iná možnosť, ako vyriešiť problémy... 4*, a to najmä vďaka existenciálnemu charakteru filmu a čiastočne filozofickému rozmeru. Je dobré hovoriť aj o takýchto čiernych témach. ()
Súvisiace novinky
26. Český lev – výsledky
Letošní 26. ročník cen České filmové a televizní akademie Český lev se tradičně udílel v pražském Rudolfinu. Večer plný největších hvězd českého filmu moderoval herec Václav Kopta, a to poprvé pod… (viac)
Česko vyšle do boje o Oscara snímek Všechno bude
Snímek Všechno bude režiséra Olma Omerzua (Rodinný film) byl vyslán za Českou republiku do bojů o nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek. O nominaci rozhodlo hlasování členů České filmové… (viac)
Reklama