Kapitán

Hodně zvlášní film. S přibývajícími minutami je stále absurdnější, falešný esesáček si dovoluje stále víc a víc, nakonec nechává masakrovat stovky vězňů pro dezertéry, a prochází mu to, přestože by ho Němci se svým puntičkářstvím museli dávno odhalit, až jsem nabyl dojmu, že jde zřejmě o nějaké...teď řeknu to sprosté slovo.. PODOBENSTVÍ. Při závěrečných titulcích jsem si tím byl už jist. A pak jsem se dočetl, že je to podle skutečné události :-O (24.10.2018)

Všichni si plně vybavíme snímek 'C. a k. polní maršálek' (1930), [jak známo, vedle české verze vznikla i německá], ve kterém se Vlasta Burian ve své roli oblékl důstojnickou uniformu a začal dělat pořádek. Tento německý snímek je v podstatě to samé, jen s katastrofickým dopadem brutalismu. Pronásledovaný mladý německý voják na sklonku druhé světové války náhodně nalezne odstavené auto s důstojnickou uniformou kapitána, kterou si oblékne a přesně po vzoru Vlasty Buriana si hraje na mocného, když se tu náhle objeví voják jiný. Identitu kapitána tak okamžitě vezme za své a začnou se dít věci. "Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka...", zpívali kdysi si Werich s Voskovcem a jak je opět vidět, něco na tom skutečně je. Německý snímek plně střílí do vlastních řad ukazující urputnou krutost a fanatismus fašistického idealismu.  Aby to nebylo zase tak jednoduché, poukazuje se i na fakt, že i tady platila určitá pravidla. Snímek je záměrně natočený černobíle, avšak jako překvapení tu přeci jen jeden barevný záběr máme, jehož smysl je jasný. Záměrně je však použít i doslova groteskní styl poukazující právě na absurditu všeho dění. Příběh, odehrávající se v zajateckém táboře německých dezertérů, je zřejmě staven na skutečných událostech, které v takovémto zpracování mají tak nedozírnou sílu, že se mnohým slabším povahám musí z toho snad i žaludek zvedat. Po technické stránce je každá scéna natočena precizně a na vysoké úrovni. Jestli se pojatou hrůzou a násilím tento vcelku odvážný počin zařadí vedle slavného snímku Stevena Spielberga 'Schindlerův seznam' (1993) už zůstává na samotných divácích. Potenciál však k tomu má. (27.04.2020)

Film může působit experimentálně, výtvarně (černobílá grafika), sofistikovaně, nápaditě, převratně (pohledem na konec války), ale ale (zdvojuji jako Italové), problémem tady bude nejspíš režisér. Je pravda, že postava Hauptmanna je značně odporná, ale příliš se ztrácela v odpornosti ostatních. Ani zbla "Kameradenschaft" či jiného etického smýšlení. Němci jako směšné zrůdy, jako na karikaturách z První republiky. Nicméně, je to pravda odvěká: šaty dělaj' člověka. I když Werich není uveden jako scénárista. (https://www.youtube.com/watch?v=21qVl1EHMpA) (25.10.2018)

V rukou schopnějšího režiséra, který by netrpěl žánrovou nerozhodností, to mohla být skutečně černá komedie, alegorie nebo daleko drásavější a niternější studie lidského charakteru, kdy i nejmenší lidskou (nebo tím spíše) dušičku pohltí opojná síla propůjčené moci. Schwentke si, mám dojem, bere od každého trochu a výsledkem je nekoherentní spleť na sebe navazujících scén, přičemž vrcholem nezdaru se zdá závěrečná nepřesvědčivá pasáž korunovaná titulky. Na druhou stranu je dobře, že takové filmy v Německu vznikají a navíc v černobílém hávu. Je to rozhodně vítaná změna oproti vyloženě chabým R.I.P.D. a té dystopické srandě pro puberťáky. (21.01.2019)

Kdyby film skončil stou minutou, tedy tím jediným barevným záběrem na pole, tak smeknu, zatleskám, udělím plnej počet a v brzké době sezvu kamarády na domácí promítání, abych jim představil další perlu. Bohužel poté následuje ještě dvacet minut, který úplně rozbíjejí nastavený koncept a dělají z toho filmu bordel. Chápu, že je to podle skutečnosti a tvůrci chtěli evidetně ukázat příběh Williho Herolda celý, ale ten natahovaný závěr už působí nepatřičně. (20.07.2019)