Sympatický darebák

Komedie, ve které Belmondo vzdává úctu ženám třeba tím, že po nich háže své svršky, aby mu je zanesly do šatny. Z genderového pohledu je tenhle film sexistická prasárna, jaké není rovno. Pelyněk všech feministek násilím jim tlačený do úst. Ptáte se, zda se takovému filmu můžeme smát - ano, můžeme. Tendre voyou je jednak citlivým zrcadlem (s trochou nadsázky někdy) mužské arogance a maskulinity, na druhé straně také určitým předchůdcem mužských postav typů, jaké v dnešní filmografii s úspěchem představuje Ashton Kutcher (například jeho Samec). A opět tím zrcadlem, protože někteří muži se takhle prostě chovají, některé ženy jakbysmet. A abych tu nepsal čistě shadwellovským stylem - zkrátka a dobře se jedná o jednu z lepších belmondovek s výtečných dabingem Jiřího Krampola (tedy ještě v době, kdy uměl intonovat, jeho dnešní dabingy jsou naprosto nesrovnatelné, a herecky přirovnatelné snad leda k jeho "duchaplnému" vystupování v 2Bobule). Jako zajímavost lze uvést přítomnost britského herce a komika, představitele robustních chlapíků Roberta Morleyho, dále "neobvykle mladého" Phillipa Noireta a velepůvabné Mylène Demongeot (známe ji všichni jako Hélène z Fantomase). (11.04.2010)

Uf, měl jsem pocit jakoby ten film trval snad dvě a půl hodiny. Vcelku logicky na mě kouzlo Belmonda jakožto svůdníka nefunguje, takže jeho Tony pro mě byl v první půli naprosto bezcharakterní hajzlík, který všechny ve svém okolí (včetně kamaráda) zneužíval. Až když začal sklízet co zasel, tak se pro mě dostal film do modu francouzské komedie. Přestože scénář psali čtyři lidé, bylo to velmi, velmi slaboučké, protože nejčastěji spočíval vtip v tom, že Tony musel odolávat nadrženým paničkám, které po něm skákaly jako smyslu zbavené.  A pak ve vymýšlení dalších a dalších lží. A tohle mi prostě nepřipadalo zábavné. (04.12.2021)

Francouzská komedie, v níž exceluje v hlavní roli J. P. Belmondo, představující výřečného a bezskrupulózního mladíka, jenž se díky své neobyčejné výmluvnosti, mladistvé přitažlivosti, fiktivní totožnosti a bláznivým nápadům dostává do přízně mladých krásných žen i bohatých postarších dam. Toni Maréchal je ve skutečnosti chudý jako myš, nicméně to mu nebrání v tom, se honosil vybájeným jměním a tituly tak, aby využíval dobroty, pocitů osamění, žádostivých náručí a sexuální neukojenosti zámožných paniček. Pokud milostná náklonnost jeho živitelek přesáhla únosnou míru, ihned se začal zajímat o jinou oběť. Téměř vše, co pronesl, měl důkladně a manipulativně promyšleno s cílem získat bezpracně co největší blahobyt. Současně je však tato komedie Jeana Beckera velmi zábavná a nabitá Belmondovými hláškami a domnívám se, že lepší název filmu než sympatický dareba snad nemohl lépe hlavního hrdinu charakterizovat. Belmondo skutečně představuje filmového hrdinu v takové podobě, v jaké si ho diváci oblíbili nejvíce. Nakonec však došlo i na nepolapitelného svůdníka Toniho, který se nechal přechytračit mladou a krásnou S. Sandrelliovou, dědičkou malého ostrova v Pacifiku, na němž se mělo údajně nacházet obrovské naleziště manganu. Tato báchorka, jíž byl Bebel oblouzněn, se mi však jevila jako naivní a nereálná. Ve vedlejší roli se jako Maréchalův komplic v jeho podvodných činnostech objevil Belmondův dobrý přítel J. P. Marielle, jednou z jeho ženských obětí se stala překrásná M. Demongeot, kterou se Belmondovi podařilo pobláznit svými řečičkami a odloudit ji od jejího bohatého milence P. Noireta. Celkově vnímám tento Beckerův film jako povedenou komedii, dokonce jako jeden z nejzábavnějších Belmondových filmů, jež jsem měl zatím možnost zhlédnout. (16.07.2018)

• Určite som počítal s tým, že počas sledovania najrôznejších "belmondoviek", a to naprieč jednotlivými dekádami, narazím i na niekoľko nie až tak úplne vydarených kúskov, keď práve Tendre voyou, je znovu jedným z nich, kedy mám opäť taký autentický pocit z toho, že som vídaval dosť odfláknutú robotu, ktorá mohla byť podstatne oveľa lepšou, ak by sa k nej od samého začiatku trochu inak pristupovalo, pričom protagonista Antoine "Tony" Maréchal (Jean-Paul Belmondo), si narozdiel od režiséra (Jeana Beckera), svoju prácu vykonal s jeho typickým zápalom, t.j. presne zrovna tak, ako mu to predpisoval scenár, no nie je pochýb o tom, že k tomu musel aj improvizovať, ale zase film ako celok, čiže najmä po režisérskej stránke, sa nemôžem zbaviť naprosto reálneho dojmu v tom zmysle, že väčšinou som si pripadal iba tak, ako by sa hlavná postava ocitla v každej jednej scéne iba čistou náhodou, bez akéhokoľvek hlbšieho významu, a takýmto prístupom to pokračovalo až do konca, kedy som si konečne vydýchol, že je tomu už "definitívny koniec". • Samotný, povedzme napríklad, sympatický alebo trebárs, atraktívny názov filmu, ešte snáď automaticky nemusí znamenať to, že rovnako "sympatickým" a "atraktívnym" bude aj konkrétny film, čo bohužiaľ v tejto veci jednoznačne neplatí, skôr práve naopak! • Bébelovi by som ani tak nevyčítal to, že som sa strašne nudil, aj keď podľa scenára by to tak byť rozhodne nemalo, pretože ako "profesionálny podvodník" či "chronický klamár", sa ocitá vo vskutku mnohých, úsmevných situáciách, kde som si v duchu často hovoril: „Ten neuveriteľný rošťák musí mať predsa viac šťastia, než rozumu,” keď mu tak všetko s najväčšou ľahkosťou zakaždým prechádza... V tomto prípade sa táto "závideniahodná vlastnosť" vzťahuje predovšetkým na to, ako bravúrne si dokáže každú ženu okolo prsta omotať, zároveň na tom i pomerne veľa (vy)ťažiť, a následne ich (po)striedať ako ponožky, a mimochodom na tom postaviť celý tento filmový príbeh, ak je to vôbec možné? • Budiž, dajme tomu, že sú tie fešandy tak abnormálne naivné, tomu by sa v podstate ešte dalo celkom uveriť, veď kinematografia je nimi v minulom storočí, priam "nasiaknutou", ...ALE tentoraz si nemôžem skrátka pomôcť v tom, že hlavný kormidelník pláva najrôznejšími udalosťami, takým, ako to slušne vyjadriť, proste nezáživným, chaotickým, no najmä roztržitým spôsobom, ako by to chcel mať čo najrýchlejšie za sebou, čím de facto uberá na celkovej atraktivite tohto počinu, ktorá sa tým postupne vytráca, až na nadobro vytratí. (P)osádka sa môže snažiť akokoľvek chce, keď je kapitán mrzutým a bez chuti, tak vtedy vzniká takýto boľavý guláš.  (07.11.2022)

Sympatický dareba? No jak komu. Mě teda určitě ne. Z dnešního pohledu neuvěřitelná stupidita, plná naprosto trapných a nevtipných gagů na úrovní základky. Navíc postava Tonyho je tak na nervy lezoucí, že má člověk chuť mu po chvilce nafackovat. Asi podobně jako sympatický květinářka - holka jeho kámoše, kterou Belmondo pozuráží jak to jen jde. On je vychcaný hajzlík, všichni kolem něj jsou pitomci a ženy hloupočké slepice, které padají na prdel, jen kolem nich projde...oujéé. Belmonda mám rád, ale v některých filmech hraje takové mistry světa, až je to nekoukatelné. Tohle minimálně od druhé poloviny. (28.12.2022)