Závěť doktora Mabuse

Viem, že Závéť doktora Mabuse má svoje miesto vo filmovej histórii, viem, že Fritz Lang bol významným režisérom. Ale tiež viem, že ma film nezaujal, nerozumiem obdivu užívateľov, ktorí ho hodnotili a tri hviezdičky dávam iba preto, že vo viacerých obrazoch a scénach je zrejmé, že film nakrútil umelec, ktorý svojmu remeslu rozumie. Že mu nerozumiem ja, je iba môj problém. (27.08.2018)

Předchozí němý „díl“ (Doktor Mabuse, dobrodruh) jsem neviděl. Ale za to se mi podařilo zhlédnout jiný Langův film, a to Vrah mezi námi, takže se mi znovu představil policajt Lohmann (a humor, který je s postavou spojený, mě dokázal pobavit). Ale jinak je to samozřejmě především mysteriózní detektivka s na svou dobu odvážným obsahem. A nutno podotknout, že jsem si jak tu čistě kriminální, tak tu řekněme podtextovou rovinu užil. Za slabší lze považovat romantickou linku (zvláště hlavní ženská hrdina byla „tak trochu“ sci-fi) a pak se mi moc nezdály ty pohotové šéfovy reakce (pokud opravdu měly mít racionální základ, jakože se to tak jevilo, hapruje u nich logika). Mile mě překvapila technická stránka, sice tu kupř. byla poněkud nechtěně směšná automobilová honička (vůbec ten zrychlený pohyb byl jako pěst na oko), ale jinak jsem byl se všemi těmi detaily zločinů, výbuchy a řekněme „hororovými“ prvky (které dobře dotvářely zlověstnou atmosféru) převážně spokojen. Třetí setkání s Langem tudíž hodnotím shodně jako ta předchozí dvě, tedy 4*. (12.04.2015)

Lang mě vždy udivuje svojí chopností suverénní režie, která je bohatá na vizuální podněty a téměř si nezadá s kinematografií současnou. Závěť doktora Mabuse je tak zajímavá podívaná s hutnou atmosférou a mnoha skvělými momenty, kterou však trochu sráží její délka a celkové vyznění, které není z mého pohledu tak zajímavé, jak se v průběhu filmu může zdát. 6/10 (16.10.2018)

Návrat nejen ďábelského Dr. Mabuseho (kterého nezastaví ani vlastní smrt) z němého Doktor Mabuse, dobrodruh, ale i inspektora Lohmanna z M alias Vrah mezi námi je z dnešního hlediska "jen" čistá zábava, protože dobový kontext narozdíl od M-ka není tak zřejmý. Jako napínavá kriminálka rozhodně obstojí, byť v první polovině je tempo poněkud ospalejší. Každopádně se hodlám pustit i do prvního doktorova dobrodružství a sehnat si Testament v originále, protože španělština se k Langovi přeci jen tolik nehodí. :o) (19.01.2008)

Další z průhledů do světového rozměru našeho západního souseda i dnes připomíná, že německá demokracie nejenže existovala, ale byla také schopna účinné, hluboké a působivé sebereflexe. Zakázal-li "pán myšlenek" Třetí říše toto podmanivé dílo, dobře věděl, co činí. Skutečná tvář nacismu, produktu hnilobné romantiky, za níž se skrývá neurvalé úsilí o moc a podmanění, je dokreslením neblaze proslulého řevu Hitlerových projevů a v stále expresionismus evokujícím pojetí si v nás přímo vynucuje strach, hrůzu, bezmoc, touhu po útěku. Šílenství, doložené pozdějším Thyssenovým výrokem o polokreténech, tu přímo kape z plátna. Účinek a jeho sílu dále zvýrazňuje historická kresba vlastně demokratické výmarské krimininální policie, pomyslného světa světla a věcnosti, až polaritního protipólu démonizujících asociací, v nichž si nacismus tolik liboval. Šoa, etnocida, holokaust, krematorium, vězeňské bloky Osvětimi, Sobiboru, Ravensbrücku, Mauthausenu jsou tím, co svou intuicí Lange tušil a nahmatával. Jak víme dnes, dařilo se mu to natolik úspěšně, že to i dnes vyvolává v zádech mráz a v krku smrtelnou úzkost. Ano, Hitler a Německo nebyly nikdy pojmy, které by se beze zbytku překrývaly. Je dobré to vědět a znát. (22.06.2011)