Drvivý dopad

Armageddon zničil tuhle křehkou alternativu v roce 1998 s naprostým přehledem. Jak by také ne, suverenita Baye v akčních scénách i v luxusním marketingu a vypipiplaném vizuálu - proti tomu nemá komorněji střižený a citlivější Drtivý dopad v globálním měřítku šanci. Přesto však své kvality má. Výtečně vykreslené charaktery, uvěřitelné momentky chaosu, zmatku a davové histerie a v neposlední řadě to jistí ze zadních řad velkolepý i příjemně dojímavý James Horner a jeho typicky rozmáchlá hudební kompozice se silným hlavním motivem. (15.11.2003)

Drtivý patetický odpad, ale já prostě zbožňuju, když nám filmaři vizuálně nápaditě likvidují planetu. Logika si opět vzala dovolenou, ovšem to je u katastrofických filmů normální. Obsadit béčkové a céčkové (ne)herce, nic by tuhle hypersračku nezachránilo od jediné hvězdičky za pěkné efekty. Naštěstí nechybí pár obstojných herců a dva Páni Herci - Robert Duvall a Morgan Freeman, kteří tenhle příliš dlouhý doják dělají koukatelným. 55% (22.12.2008)

Důvod, proč spousta lidí nad tímhle filmem ohrnula nos, je poměrně prostý - vznikl totiž paralelně s Armagedonem, a tak masové publikum čekalo (nevím proč, ale prostě čekalo) něco podobného - že partička amerických kovbojů nasedne na raketu a pojede nakopat tomu teroristickému asteroidu prdel. Mimi Leder však neměla v úmyslu natočit další pestrobarevnou kulisu pro konzumaci popkornu, ale chtěla se na problém ohrožení Země z vesmíru podívat trochu seriózněji. A povedlo se jí to téměř dokonale. Film má velice realistickou atmosféru a alespoň trochu přemýšlivý divák určitě ocení umně spletené předivo politických intrik a houstnoucí atmosféry, alespoň po první třičvrtěhodinu. Lederová je však evidentně méně zdatná, pokud jde o zvládání katastrofického, neřkuli postkatastrofického žánru. Že Drtivý dopad není plný akce na počátku a uprostřed, to je v pořádku a celkovému vyznění a myšlence to jen prospívá. Ale že plyne v podobně poklidném tempu i tehdy, kdy by se už konečně mělo začít něco dít, to je poměrně vážný nedostatek. Přesto čtyři hvězdičky za myšlenku, snahu a odvahu. (05.11.2004)

V roku 1998 vznikli dva filmy o niceni Zeme. V akcnejsom a zabavnejsom podani nam ho ukazal Michael Bay v ARMAGEDDONE (1998) a v tomto pre zmenu reziserka Mimi Leder, ktora ma za sebou PEACEMAKER (1997) alebo POSLI TO DAL (2000). Mozno je tento film brany az prilis vazne, skor sa tu jednalo o rodinne problemy redaktorky Tei Leony a jej rodicov a hlavne o tom, co by asi robili ostatne rodiny posledne tyzdne zivota pred dopadom nicivej komety, pricom este stale dufali, ze by vesmirna expedicia dokazala kometu znicit. Mne osobne sa film velmi pacil a vobec mi nevadilo, ze sa takmer cely film vobec nic nenicilo, pretoze mi stacilo bohate hviezdne obsadenie, nadherna hudba Jamesa Hornera a produkcia Stevena Spielberga... 28.12.2009 ______ Téa Leoni - (Jenny Lerner) +++ Elijah Wood - (Leo Biederman) +++ Morgan Freeman - (Prezident Beck) +++ Robert Duvall - (Spurgeon Tanner) +++ Maximillian Schell - (Jason Lerner) +++ Vanessa Redgrave - (Robin Lerner) +++ James Cromwell - (Alan Rittenhouse) +++ Leelee Sobieski - (Sarah Hotchner) +++ Blair Underwood - (Mark Simon) +++ Produkcia: Steven Spielberg +++ Hudba: James Horner +++ (28.12.2009)

Srovnání s Armageddonem nejsou fér, je to jako kdyby se impresionista a realista dívali na stejnou rozkvetlou jarní louku a každý ji namaloval po svém. Někoho pak osloví ten obraz, někoho ten druhý, a je to v pořádku. Drtivý dopad jde na konec světa jinak - realističtěji, dramatičtěji, lidštěji. Ne tak zábavně, ale rozhodně ne nudně. Vlastně pokud mě nějaká část filmu nechávala poměrně chladným, byla to mise raketoplánu, jehož posádka se chystá kometu navrtat a odpálit - zatímco v Armageddonu jde o hlavní zápletku, tady je to takřka nedůležitá podzápletka (zajímavá hlavně díky Robertu Duvallovi) a to nejdůležitější se děje na Zemi, kde Morgan Freeman hraje jako o život, Téa Leoni se smiřuje s rodiči, Elijah Wood zachraňuje svoji rodinu i rodinu své dívky.... A zní k tomu velmi poslouchatelný James Horner. Čtyři hvězdičky a kousek páté. (22.02.2020)