Superman II

Je to už viac komické (nie komixovejšie), ako prvá časť, ale už len z tej nostalgie, keď som film prvý krát videl ako dvanásťročný, mu nedám objektívnejších 60%. Čítal som niečo o hádkach s Donnerom a výmene režiséra, takže je obdivuhodné, že tento film ešte takto solídne dopadol. Týmto mal Superman filmové plátno nadobro opustiť, je to už nemoderná postava, ktorá podľa mňa zomrela spolu s Christopherom Reeveom. (05.10.2012)

První díl je spíše Supermanovým životopisem a skutečná akce se objevuje až v posledních čtyřiceti minutách. Dvojka je už ryze akční záležitost, kde proti našemu hrdinovi (Christopher Reeve) stojí tři zločinci z kosmu, generál Zod (Terence Stamp), Ursa (Sarah Douglas) a Non (Jack O´Halloran) . A to zločinci pořádní a zcela důstojní protihráči. Záporák číslo jedna z prvního dílu Lex Luthor (Gene Hackman) je zde spíše vlezdoprdelka a podrazák než maxizločinec. Kéž by každý originál měl takovéto pokračování na kterém není ani znát výměna režiséra. (21.05.2006)

Od jedničky nám tu přibylo záporáků, lásky i akce. Ubylo humoru, který zachraňuje akorát Lex Luthor jako takový sidekick hlavních záporáků ("Vždyť to říkám, jsou to burani"). Čeho ubylo hodně, je chytrost a kvalita scénáře. Zajímalo by mě od kdy se prezident Spojených států bere jako vůdce celého světa, a ten konec s US vlajkou radši ani nebudu komentovat. Nicméně když přehlédnete tyto a mnohé jiné naivity v ději, můžete se i dobře bavit. (15.02.2009)

Zdálo se mi, že v prvním dílu dobře zvládnutá nadsázka zde příliš nefunguje. Na vině budou asi tři Supermanovi protivníci, kteří působí holt stupidně. Také by takto vystavěný film potřeboval triky na poněkud vyšší úrovni. Z filmu je cítit krocená rozmáchlost. Co potěší, to je vtipně rozehrátá (a vyřešená) milostná línie trojúhelníku Lois / Clark / Superman. S fandovství jsem hodnocení trochu nadsadil, jinak by to bylo lepších 60%. (22.05.2006)

Původní Superman mě přenesl z vesmírné opery do lánů rurální Ameriky 50. let, aby mě přes hektickou žurnalistickou sedmdesátkovou detektivku dovedl až k nadlidskému dobrodružství o výpravě za záchranou lidstva i nalezením sebe samého. Superman II mě vedl někam od světů přiblblých laciných zápletek od Cannon Films přes ochotnické romantické románky až někam do ruské studiové pohádky ze 60. let. Téměř všichni již vědí, jak k tomu došlo, že v tom mají roli tvůrčí i herecké neshody, přetáčky na které se ještě nevrátili někteří herci i třeba odlišný vizuální přístup Lestera a Donnera ohledně filmové práce s komiksem. Výsledek není nic jiného než výstavní připitomnělý camp s tak neuvěřitelně upatlanym scénářem (Mario Puzo ho napsal za 600 000, měl 550 stran a Donner s Mankiewiczem trvají na tom, že v ani jednom z dílů z něj nebyla použitá byť věta), že jedinou možností, jak si film skutečně užít, je vypíchávat momenty typu odjezd ze severního pólu autem, agonický výraz Supermana když zvedá výtah poté jen pár týdnů poté, co před večeří narovnával kalifornský tektonický zlom či jeho sviňácké nadčlověčí dick-moves typu amnesiálního polibku Lois Lane poté, co jí zprznil, ona to těžko nese a on to nechce řešit. (22.01.2021)