47 metrov pod hladinou 2

"47 Meters Down: Uncaged" je bez debaty jeden z najstupídnejších filmov, čo som videl za celý rok 2019. Toľko absurdných momentiek pokope sa len tak nevidí a dokopy nerozumiem ani titulu. Neviem prečo je to súčasťou "47 Meters Down". Nemá to nič s prvým filmom spoločné. Ani postavy, ani tému a dokonca som si ani neni vedomý, že by naše dievčatá skončili 47 metrov hlboko. Neviem prečo sa to volá Uncaged. V žiadnej klietke nikto nebol. Takže ak mi niečo uniká, prosím vysvetlite mi názov tohto filmu. Nie preklad, ale prečo to dostalo tento názov? Pokiaľ teda náhodou dôvod nebude ten, že prvý film zarobil peniaze, tak sa ideme trošku priživiť a odkusnúť si ešte trošku z koláča. A toto je výsledok. Postavy mi nie sú vôbec symaptické. Dokopy nemajú ani žiadnu osobnosť, ani žiadnu zaujímavú story. Nicole je neskutočne otravná, Mia so Sashou sú stereotypy tohto typu filmov a čo sa týka Alexy, tak voči nej prechovávam asi najviac sympatií. Ako jediná aspoň niečo ukáže. Je relatívne opatrná, snaží sa svojim kamarátkam pomôcť a je racionálna. Takže ak som dúfal, že niekto prežije, tak ona. K Nicole sa ešte vrátim. Myslím si, že jej jednotlivé rozhodnutia dospeli v podstate k situácii, v ktorej sa naše hrdinky ocitli. Prvá do akcie, bez premýšľania. A potom je tu samozrejme scénka s lanom. Nebudem to spoilovať, no myslím si, že to hovorí za všetko. Na jednej strane rozumiem tomu, že ju prepadla panika, na druhej strane to je to najsebeckejšie a najhlúpejšie rozhodnutie, ktoré mohla urobiť. Atmosféra pod vodou teraz moc nepomáha. Vo filme nie je pocit stiesnenosti a izolácie ako naposledy. Okrem toho mám pocit, že v určitých momentoch pľúca našich hrdiniek podali nadvýkony a divil som sa, že sa neutopili. Je tu také množstvo scénok, ktoré by v reálnom živote dopadli úplne inak, že je to na zaplakanie. Koniec je už len čakanie na to, akú ďalšiu stupiditu ešte uvidíme. Nemám viac čo dodať. Tento film je proste úplne odfláknutý film, ktorý nemá nič spoločné (s výnimkou žralokov) s prvým filmom, nemá žiadnu atmosféru a reálne je to klišé horor, ktorý vznikne z nesprávnych rozhodnutí. A vieme dokopy všetko čo sa stane. Neodporúčam to pozerať. Hodnotenie: D- (07.11.2019)

Bez šokujúceho zvratu na konci, bez zápalu a akéjkoľvek invencie a pre tenotkrát len s jednoduchým,rutinným príbehom a partiou nie príliš dobre hrajúcich herečiek. Cením však, že Johannes Roberts neskĺzol do komédie či paródie a snažil sa aj po druhý raz natočiť plne vážny a seriózny animal horor. Žraloka je málo, atmosféra strachu moc nefunguje a film sa ťahá aj napriek tomu že má bez tituliek len hodinu dvadsať. I napriek všetkým týmto negatívam filmu tie najslabšie možné 3* udelím. Čiastočne je to preto že pre animal horory mám jednoducho slabosť (ako pre seriózne tak aj pre tie béčkovejšie úlety ako napr. Žralokonádo), ale hlavne preto že keď už žralok je na scéne tak a) vyzerá celkom dobre a vidno na ňom nejaký ten budget a b) jeho zabitia sú dobre natočené. Podarenej jednotke som dal najvyššie možné 3*, dvojke 47 metrov dávam najslabšie možné 3*. 50% (29.10.2021)

Film působí hodně divně, protože i přes příjemnou stopáž dokáže chvilkama trochu nudit. Některé scény jsou moc dlouhé, jiné zcela zbytečné, některé příliš počítačové, jiné zase kurevsky cool (tolik jumpscarů, kdy bych nadskočil na židli, jsem ve filmu dlouho neviděl). Bohužel je film plný debility. Tentokrát ale ne jednotlivých herců, u kterých naopak jejich počítání bylo docela v pohodě (vy debilové, zkuste si uvíznout v jeskyni), ale ta pachuť sračky přímo stříká z většiny scénáře. Vše je tu příliš přímočaré a dělané na efekt a vše se nám tu hezky snaží vysvětlit (protože jsme evidentně debilové my). Ale kurva; aby lano, které unese dospělého chlapa s cajkem, neuneslo dvě dvacetileté šťávy v plavkách; aby vzduch, který je po 20 minutách na 20% procentech vydržel s přibývajícím tempem do konce filmu; aby někdo u pláže krmil žraloky, nebo aby žralok věděl, že má žrát jen vedlejší postavy, to prostě odpouštět nechci. Z některých záběrů jsem ale otevřel pusu, občas to mělo i nápad a já přemýšlel nad tím, zda by cítil i moje posrané plavky. Není to lepší než jednička (hergot, vydávat to pod stejnou značkou byla možná trochu chyba), není to ani zase o tolik horší než Mělčiny (stejný drive). Jede si to zkrátka svoje a v té záplavě ničeho nám to dalo další "nečerný" film se žraloky. Jsem s tím v pohodě. (29.10.2019)

Jako celou dobu jsem byl spokojený přemýšlel jsem o 3 a dokonce i o 4 hvězdách, ale ten konec to je neskutečná ptákovina (ještě se k němu dostanu). Takže 4 pipiny si jdou zaplavat do podmořského města ačkoliv tam nikdy nebyli tak neví cestu nazpět ani si ji nijak neznačí tak se tam nečekaně ztratí a tam jich pronásledující jeden a později nečekaně dva slepí žraloci. Tito žraloci nemají vyvinutý ani mozek jelikož nejenže. nic nevidí a necítí , ale ani neslyší (neříká se náhodou, že absence jednoho smyslu nahrazuje a posilňuje jiný smysl? V tomto případě absence zraku posilňuje čich a sluch). V zhruba 60 minutě z těch 4 pipin ještě žijou 3 (ačkoliv za normálních okolností by stěží žila jedna) a naopak umírají zkušení potápěči co se tomu věnují (chápu musí splnit bodycount jelikož kdyby tam nikdo nechcípl nikoho by to asi nebavilo, ale tady je to na pováženou). Konec tomu nicméně nasadí korunu takže přeživší si vesele plavou mezi obyčejnýma žralokama (kteří už vidí) a asi i těma slepýma (v tom chuchvalci kolik jich tam plave nejde poznat jaký je jaký) a mezi krví a vnitřnostmi a postupně jednu pokouše žralok přežije a pak druhou přežije taky nečekaně. 40 procent oproti jedničce zklamání to i ty zmiňované Mělčiny mě bavily více tam šlo od začátku vidět aspoň, že si z toho dělaly prdel zatímco tady se to tváří smrtelně vážně. Snad nebude trojka. (29.10.2019)

Wow! Jednotka sa mi na prvý raz nepáčila, ale keď som ju neskôr videl v televízii, vzal som ju na milosť a tak som sa na dvojku celkom tešil. A prekonala očakávania. Je ešte o dosť lepšia, ako prvý diel. V prvom rade je vizuálne bohatšia. V druhom obsahuje plno atraktívnych momentov (vodná spájkovačka, výletná loď, šplhanie). V treťom je napínavejšia a tým pádom zábavnejšia, keďže hrdinky tentokrát nie sú v klietke, ale v otvorenom priestranstve, na ktorom môže útok prísť kedykoľvek a odkiaľkoľvek (v relatívnom bezpečí klietky to predsa len tak úplne nebolo ono, tu je smrteľné nebezpečenstvo hmatateľnejšie). V štvrtom rade, tunajšie žraloky mi pripadali desivejšie a mrazivejšie, hovoril som si, že by som fakt nerád bol na mieste hrdiniek. Takže za mňa prekvapivá spokojnosť. Trocha ako Ruiny vs. Pád do tmy vs. niečo žraločie. (15.11.2019)