Green Book

Jméno Peter Farrelly mohlo svádět k dojmu, že Mahershala a Viggo budou neobvyklá siamská dvojčata, která na jihu zažívají buranská dobrodružství založená na kontrastu, primitivitě a vyměšování, ale předsudky jsou od toho, aby se bořily.. Roadmovie postavené na pozitivních pocitech, uvolněnosti, s kterou je podáno i téma rasové segregace a především projevu ústředního dua, mezi kterým nefungovala chemie, ale přímo fyzika, protože obě ozubená kola Ali i Mortensen do sebe zapadla tak, že to soukolí bromance o samotě a přátelství dala do pohybu s naprostou lehkostí. Nejlépe to jde poznat na závěru, který se očekávaným vánočním klišé šikovně vyhnul, aniž by na ně zanevřel a vy víte, že za těch osm týdnů si navzájem dali to, co už jim nikdo až do konce života nemůže vzít. Slova jako kalkul, plochost a politická korektnost tentokrát nestačí na srdce a důstojnost. A pokud máte něco proti tomu, sežere vás s barbecue omáčkou Tony Lip a zbytky hodí na cestu veverkám.. (26.02.2019)

Mohlo to být pohrocenější, ale co už. Spíš než jako drama jsem to vnímal jako feel good movie, u kterého nechcete, aby skončil, protože je vám dobře ve společnosti jeho hlavních postav a jste zvědaví, co je na cestě ještě potká a kam dál se vzájemně posunou. Ani se mi nechce věřit, že to má 130 minut, protože mi to uteklo jako voda. Viggo a Mahershala skvělí. Peter Farrelly solidně překvapil. (30.05.2019)

Driving Mr. Mahershala? Škoda, že se Viggo musel utkat s Rami Malekem, kterému to nešlo nedát. Zde se po Eastern Promises opět obdivuhodně vytáhl. Marshmala taky skvělej. Film je ale tuctová hollywoodská šablona, sice s dobrým srdcem a nádherně vyprávěná, ale bez špetky filmařské invence. (06.03.2019)

"Doktor mohl zůstat na Severu a nechat si líbat řiť na večírcích na Park Avenue za třikrát víc peněz." Noblesní černoch s bílým šoférem na jihu USA začátkem 60-tejch let 20-týho století, tak to je vyloženě žádost o průser. Já jsem se u toho nečekaně dobře bavil a ani jsem se příliš necítil provinile za to, že jsem bílej. Byla to prostě konfrontace génia s buranem, přičemž oba měli svý silný i slabý stránky. To bylo fajn. A ty scény se záchody a restauracemi jenom pro bílý byly prostě skvělý v tom, jak se bílí k černýmu chovali uctivě a přitom mu v souladu s tradicemi nakládali. Mně se to zkrátka líbilo, i když cítím, že jako pernamentně podezřelej z rasismu jsem trošku zklamal. (01.11.2021)

„Čůrat do lesa chodí zvířata,“ reaguje černošský pianista na pobídku bílého šoféra, který se s ním kvůli potřebě jít na malou vrací desítky minut do hotelu. Vážený umělec, kterého o přestávce všichni plácají po ramenou, totiž na běžnou toaletu nesmí. Je mu nabídnuta dřevěná bouda „támhle za tou borovicí“. Jsme v šedesátých letech a Viggo Mortensen (po kouzelném dramatu Tohle je náš svět opět výtečný) doprovází svého dočasného černošského šéfa na turné po americkém Jihu. V ruce má přitom takzvanou Green Book, která seznamuje Afroameričany s několika pravidly, protože okolo je stále plno rasismu a nenávisti. Bývalý vyhazovač, rekordman v počtu snězených hot-dogů a užvaněný newyorský Ital je vedle distingovaného jazzového klavíristy pochopitelně trochu vidlák, takže se dá očekávat řada milých momentů. Ano i ne. Protirasistická road movie je totiž skrz naskrz průhledná a postupně si odškrtává všechny očekávatelné položky, až se všichni společně obejmou na Štědrý večer. Horkokrevný řidič samozřejmě v lecčems zkrotne, prokáže svou mazanost a dobrosrdečnost, uznávaný umělec zase upustí krapet ze svých pevných zásad. A společně hoši vypustí několik těch „pravých životních mouder“. Malý, nenápadný a skvěle zahraný. Vždy se mezi těmi „velkými“ filmy v oscarové sezoně objeví nějaká milá nezávislá vlaštovka, která potěší umělečtěji zaměřené publikum. Příjemně ubíhající kousek o nečekaném přátelství a rozdílném vnímání hodnot nicméně těžká témata jen olizuje: ať už je to samotný rasismus nebo naznačená umělcova sexuální orientace. Autor taškařic Něco na té Mary je nebo Blbý a blbější si zřejmě hodlal splnit sen a zkusil něco vážnějšího, místy příjemně těší diváky zdánlivě nenápadnými gesty a několika úsměvnými momenty, ale jinak opravdu není nějak zajímavý nebo dějově hutný. Oslavovaný Mahershala Ali mě úplně nestrhl. A omlouvám se, ale mnohé „překážky“ opravdu působí až uměle. Stejně jako těch 85 procent tady!! (18.01.2019)